euroskepticismus
Prohlubování evropské integrace je fatální chybou, ale co z toho plyne?
Paweł Ukielski | 15. 2. 2012
Krátký esej, jejž jsem věnoval závislosti mezi prohlubováním evropské integrace a národními zájmy Polska a Česka, vzbudil kategorickou reakci Ondřeje Krutílka. Autor polemiky se rozhodl ve svém textu dokázat, že mnou prezentované hlavní teze jsou ve svých předpokladech chybné. Bohužel při každém dalším čtení jeho příspěvku jsem víc a víc přesvědčen, že nejenže neobsahuje výše zmíněný důkaz, ale že autor navíc polemizuje s tezemi, jež jsem neformuloval.
Roman Joch: Václav Klaus může být ponížen
S poradcem premiéra o narušené evropské civilizační identitě, českém odporu k Moskvě, Izraeli a návratu Václava Klause do stranické politiky
Jakub Janda, Ondřej Šlechta | 7. 11. 2011
Polsko-české vztahy? V pohodě
Artur Wolek | 28. 10. 2011
Do polštiny těžko přeložitelné české slovo „pohoda" máme dle slovníku chápat jako „klid, přívětivost, mír v duši".1 Pohoda však také znamená „dobrou náladu, klid, přívětivou povahu, útulné místo, nekonfliktní vztahy"2 a může být také výrazem pro „práci, která nevyžaduje velké úsilí a končí časným ,padla', vlastnictví bytu a chalupy, pár mincí v kapse, které umožňují skočit si každý večer na pivo a v létě zajet k moři".3 Nedávno zemřelý český spisovatel Jan Balabán mluví o „imperativní pohodě"4 jako o dominantním rysu české kultury, díky kterému člověk přebíjí strach smíchem a nedovoluje mu sáhnout na to, co je v něm špatného. Polsko-české vztahy, které Josef Mlejnek jr. tak výstižně a kriticky popisuje, jsou doslova v pohodě: verbálně nejlepší od dob Doubravčiných, reálně na slušné, závažnějších konfliktů prosté úrovni, v podstatě pak na okraji zájmu jak řadových občanů, tak politických elit. Proč to Mlejnkovi nestačí? Proč on i zástupy polských čechofilů, jakož i celkem početná skupina českých polonofilů očekávají něco víc? Proč se v česko-rakouských vztazích obecně považuje za obrovský úspěch a přelom uzavření dohody, díky níž Rakousko přestalo blokovat přijetí České republiky do Evropské unie, zatímco Mlejnek hořekuje, že z Harrachova do Szklarské Poręby nelze dojet vlakem?5 Proč očekáváme, že polsko-české vztahy budou „nadstandardní"? Odpověď na tuto otázku nám možná přiblíží příčiny jejich současného stavu.
celý článek Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU
Prohlubovat evropskou integraci je fatální chyba
Odpověď Pawłu Ukielskému
Ondřej Krutílek | 19. 9. 2011
K otázce prohlubování evropské integrace, tedy posilování rozhodovacích pravomocí nadnárodního centra v oblastech (politikách), které byly doposud výhradně nebo převážně doménou každého jednoho členského státu zvlášť, lze přistupovat různě. Paweł Ukielski svůj esej založil na předpokladu, že Polsko a Česko se k integračnímu projektu připojily pozdě, a jsou tudíž odsouzeny hrát v EU druhé housle, v lepším případě roli (re)aktéra, který, má-li v Unii uspět, musí při vyjednáváních snoubit své negociační schopnosti s adekvátně definovanými národními zájmy. Potenciál změnit základní směřování EU k „ever closer Union" nemá podle Ukielského ani Polsko, ani Česko. Tato úvaha je na první pohled logická a uměřeně optimistická. Má jen jednu zásadní chybu: v praxi je skoro nerealizovatelná.
celý článek Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU
Česká republika a perspektivy EU jako globálního hráče
Jan Jireš | 9. 9. 2011
Zamýšlet se dnes nad mezinárodní či dokonce globální rolí Evropské unie jako politického, bezpečnostního a ekonomického aktéra působí téměř nemístně. Vrcholící dluhová krize ohrožuje samotnou existenci eurozóny a nikdo netuší, jak by její případný rozpad (ať už by měl jakoukoli podobu) ovlivnil již dosaženou úroveň integrace v jiných oblastech, a zda tedy není v sázce také existence samotné Unie.
celý článek Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU
Slasti a strasti prosazování energetických zájmů v EU
Filip Černoch | 27. 4. 2011
Přes obtížné prolínání domácí a unijní úrovně existuje jedna otázka, nad níž si Praha a Brusel dokáží sednout k jednomu stolu a trávit hodiny vášnivou a angažovanou diskusí. Jde o téma energetické bezpečnosti. O její podobě má ČR jasnou představu a nebojí se s ní vystupovat ani v Bruselu. Na rozdíl od dalších zemí regionu se zde navíc může opřít o domácí úspěchy.
celý článek Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU
Sterilní aliance?
Sonda do vztahu Čechů a Poláků
Josef Mlejnek jr. | 11. 4. 2011
V únoru 2011 zavítal do Prahy na státní návštěvu polský prezident Bronisław Komorowski. Vzhledem k rozbouřené domácí i mezinárodní politické scéně působila jako z jiného světa: samé úsměvy, poklony, ujišťování o bezkonfliktnosti vzájemných vztahů, o radosti z rostoucí hospodářské výměny, o velkém renomé Čechů v očích prostých Poláků. Václav Klaus pěl na Poláky chválu a Bronisław Komorowski mu v tom zdatně sekundoval. Inu idyla, člověk by se málem dojetím rozplakal.
celý článek Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU
Herman Van Rompuy: Euroskepticismus vede k válce
12. 11. 2010
V tom případě by muselo 55 % Britů, kteří chtějí opustit EU, také chtít tajně začít další válku, že Hermane?
Velká Británie versus EU?
Co čekat od nové britské koaliční vlády ve vztahu k Evropské unii
Stanislav Máselník | 20. 5. 2010
V britských volbách do Dolní sněmovny, které se konaly 6. května, zvítězila Konzervativní strana Davida Camerona, získat většinu 323 křesel se jí však nepodařilo. Tento výsledek vedl 11. května k vytvoření „duhové koalice" mezi konzervativci a liberálními demokraty Nicka Clegga. Pokud položíme stranou příčiny tohoto historicky netradičního výsledku, klíčovou otázkou zůstává, jaký bude mít koaliční vláda dopad na britskou politiku vůči Evropské unii. Bude mít přítomnost liberálů, kteří jsou zastánci hlubší integrace Británie do struktur EU, vliv na euroskeptičtější postoje konzervativců?
Romantik geopolitiky Lech Kaczyński
Chtěl, aby Evropa byla o něco soudržnější. Těch, kteří jej chápali, nebylo mnoho
Marek Magierowski | 8. 5. 2010
Z rozhovoru pro televizi France 24 15. června 2007. Ulysse Gosset se ptá: „Který stát v Evropě a který z evropských prezidentů je vám v současné době nejbližší? Říkáte: ,Nejsem krajní pravice, jsem konzervativec.' Kdo je Vám tedy v Evropě nejblíže?" Lech Kaczyński odpovídá: „Existuje země, s níž se ztotožňuji plně: je to Polsko." Jednoduchá otázka, jednoduchá odpověď. A zcela pochopitelná v případě politika, pro nějž vlastenectví znamenalo více než obřadné rituály, které jsou údělem každé hlavy státu.
Strana 1 | 2
Rubriky
Partnerský časopis
Inzerce
