ODS
ODS, Evropa a referendum
Jan Frank | 19. 1. 2012
V souvislosti s vytvářením postoje ODS k pravděpodobnému textu mezivládní dohody směřující k fiskální unii v rámci eurozóny už několikrát zaznělo slůvko referendum. Je možné se k němu vztáhnout jako k bodu obsaženému v koaliční smlouvě i z přesvědčení. Na první pohled to má logiku, neboť naše už beztak osekaná suverenita se případným přijetím smlouvy dále scvrkne, zbude-li vůbec nějaká. Ale myšlenka se v lecčems podobá návrhu na přímou volbu prezidenta. Také referendum se může nepěkně populisticky zvrhnout, opakovat (!), je časově náročné, stojí peníze. Co je však nejdůležitější: z tematického hlediska není nutné. Problém, před nímž ODS stojí, spadá plně do gesce rozhodování dominantní strany vládní koalice.
Evropská integrace bez iluzí
Nad knihou prezidenta Václava Klause
Adam B. Bartoš | 30. 12. 2011
Evropská integrace bez iluzí je po delší době novou knihou prezidenta Václava Klause. Nevznikla jako sborník už vydaných článků, esejí či rozhovorů, ale jako nový souvislý text. Naposledy tak prezident představil před dvěma lety knihu Kde začíná zítřek (ta byla ale spíše bilanční) a ještě předtím (v roce 2007) knihu Modrá, nikoli zelená planeta.
Proč je Petr Nečas slabým premiérem?
Lubomír Kopeček | 16. 9. 2011
Spor mezi premiérem Petrem Nečasem a ministrem financí Miroslavem Kalouskem o obří ekozakázku vzbuzuje pochopitelnou pozornost. Je obvyklé, aby předseda vlády v záležitosti s tak zásadním dopadem na finance státu „narazil" na razantní nesouhlas člena své vlády? Nenaznačuje to cosi výmluvného o pozici českého premiéra?
ODS rok po výprasku: strana bez politické vášně
Jan Frank | 31. 8. 2011
Průzkumy volebních preferencí ukazují, že o ODS mezi voliči stále není zájem hodný nestora české pravice. Že obrodný proces teprve začal, ODS jako vládní strana doplácí na reformy a průzkumy je nutno brát s rezervou? Jistě. Na druhou stranu, zhodnotíme-li rok trvající snahu ODS „něco dělat" (aby v dalších volbách zase neztratila takřka milion voličů), otázka průzkumů se zadními vrátky logicky vrací. Existuje-li ve vedení ODS něco jako strategie, podle všeho se očekává, že k návratu voličů povede sama personální obměna ve vedení strany, trocha toho pokání a zvládnutý souboj s TOP 09. Což je v podstatě důvod pro to nedělat nic.
O co skutečně jde v kauze Bátora?
Jakub Janda | 29. 8. 2011
Přestřelka ohledně prohlášení Ladislava Bátory, představitele iniciativy D.O.S.T. a vysokého úředníka MŠMT, má několik rovin. Faktický lídr TOP 09 Miroslav Kalousek reagoval podle svých oponentů neadekvátně, když podmínil účast ministrů své strany na zasedáních vlády tím, že ze svých postů odejde buď Bátora sám, nebo jeho nadřízený Josef Dobeš. Olej do ohně přilil i napadený ministr zahraničí, který pohrozil úplným odchodem TOP 09 z vlády. O čem tedy Kalouskova/Schwarzenbergova poslední odveta za Bátorovy směšné facebookové urážky je?
Zapomeňte na konzervativce!
Ondřej Šlechta | 22. 8. 2011
Česká média mají v čase velmi vážných problémů americké ekonomiky a balancování eurozóny na pokraji krachu plné ruce práce s tématy Klaus, Bátora a údajné hnědnutí české pravice. Nebezpečná skupina středověkých reakčních strašidel prý uvažuje o založení nové strany, do jejíhož čela by se měl po roce 2013 postavit právě současný prezident. To, čeho se naši někteří skuteční nepřátelé svobodné společnosti snaží dosáhnout, tj. delegitimizovat obhajobu národních zájmů a konzervativní pohled na svět dáváním souvislostí mezi Breivika a kritiku nešvarů moderní společnosti, se jim ale nepovede. Pravděpodobně se totiž budou strefovat do prázdné bubliny.
Polemika s ústavou: cesta ke konzervativní demokracii
Jan Frank | 25. 7. 2011
Říká se, že politika ztrácí obsah. Autoři této teze obvykle mívají na mysli skutečnost, že nad hledáním dlouhodobých strategií převažují holé mocenské boje a takřka všechny koncepce se podvazují a neutralizují pravolevými kompromisy. Politika přestává být inspirativní a dramatická. Tvoří ji ale také novináři; politika se dá dělat i perem. Jejich texty ovšem (čest výjimkám) často končí na hranici negativního vymezení. Ruku na srdce: víme o něco víc než to, že chceme „levný právní stát", „Evropu národů" a udržet výkonnost kontinentu (alespoň) ve vztahu k nově se rodícím mocnostem?
ODS se podpisem Lisabonské smlouvy pošpinila
S Petrem Plecitým k desátému výročí vzniku Manifestu českého eurorealismu
Dušan Šrámek | 22. 7. 2011
Je tomu již deset let, co uvnitř ODS vznikl Manifest českého eurorealismu. Ve své době jedinečný dokument, který reagoval na naprostou absenci jakékoli relevantní diskuse o našem členství v EU. V době vzniku byli autoři dehonestováni jako europesimisté. Dnes se ukazují východiska Manifestu jako jediný skutečně realistický pohled na fungování EU a roli českého státu v ní. „Platnost našich tehdejších názorů prověřil čas," říká jeden z autorů Petr Plecitý.
Volby Petra Nečase
Premiér a jeho možnosti v současné politické situaci
Jakub Janda | 16. 5. 2011
Události posledních týdnů stojí za výčet: kauza Jaroslava Škárky, nahrávky Kristýny Kočí, rezignace Víta Bárty, rezignace Radka Johna, kontroverzní finanční machinace Michala Babáka a nahrávka opilé porady Víta Bárty. Po poslední z kauz se začaly z řad koaličních poslanců ozývat hlasy, že s Věcmi veřejnými již vládnout nechtějí. Jaké jsou možné scénáře?
Pár slov k výročí ODS
Aleš Dvořák | 8. 4. 2011
V dubnu uplyne dvacet let od založení ODS, naší jediné vlivné a společensky ukotvené pravicové strany od konce druhé světové války. Podtrhuji slova jediné vlivné a ukotvené, neboť patří mezi základní úspěchy ODS, že se jí podařilo získat a udržet oba přívlastky zároveň. Ostatní pravicová uskupení buď nikdy nedosáhla měřitelného vlivu, nebo nepřežila výměnu osobností zakladatelů ve vedení či jedno volební období ve vládě. Situace, v níž se strana v čase svého jubilea nachází, bude nepochybně příležitostí k mnoha úvahám. Na jedné straně bude poukazováno na vládní angažmá v koalici, která se opírá o nevídaně silnou parlamentní většinu, vykazuje mnohem menší ideovou nesourodost než předchozí koalice a nepostrádá jistý reformní étos. Na straně druhé bude rozebírán historicky nejslabší volební výsledek v loňských sněmovních volbách, setrvalá myšlenková matnost a rozpačité názorové tápání. Právě poslední uvedené charakteristiky jsou podle mého problémem nejvyšší důležitosti, od něhož se ostatní, včetně odlivu voličů, odvíjejí.
Strana 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8
Rubriky
Partnerský časopis
Inzerce
