Francie
Evropa aneb politické přeskupování
Bronisław Wildstein | 23. 1. 2012
Vše nasvědčuje tomu, že v současné Evropě, tedy i v naší středoevropské části, dochází k politickému přeskupování, které nahradí dřívější protiklad levice-pravice. Ostatně lze se domnívat, že tento jev přesahuje náš kontinent a odráží širší, globální dění. Jde o úpadek tradiční demokracie v jejích národních podobách a o přebírání moci finančně politickou oligarchií. Tato oligarchie ovšem nevznáší protidemokratická hesla. Právě naopak, hlásá, že vytváří novou, širší, tudíž lepší obměnu demokracie. Nápadně to připomíná komunistickou ideologii s její kritikou parlamentarismu, tedy tradiční, „formální" demokracie, a snahu nahradit ji novou, vylepšenou verzí v podobě demokracie lidové či socialistické. Dnes máme na našem kontinentě co dělat s „evropskou demokracií". Není to přitom jediný případ sémantického překrucování. Nová oligarchie, která reálně ničí tržní mechanismy, tvrdí, že je reprezentantem volného trhu. Současné štěpení je tedy střetem obhájců tradiční, národní demokracie s jejími odpůrci z řad oligarchů.
Přinesl summit EU řešení krize?
Hynek Fajmon | 21. 12. 2011
Tak zní otázka, kterou si před vánocemi roku 2011 kladou občané, politici a koneckonců i investoři v Evropě i okolním světě. Pojďme se pokusit najít na tuto otázku odpověď.
Palackého dilema
Jak se Česko postaví k výsledkům posledního summitu EU?
David Hanák | 12. 12. 2011
Skončil další summit EU, tentokrát jsme ale neviděli žádné poplácávání po zádech, žádné zářivé úsměvy. Situace je vážná, ba dokonce kritická. Co na to Češi?
„Zažíváme krizi elit a kastraci voličů“
Se strategickým analytikem Petrem Robejškem o krizi elit, nástupu autoritářství, toxických derivátech a možnosti války
Jakub Janda, Ondřej Šlechta | 7. 10. 2011
Saint-Denis: evropská budoucnost?
Ladislav Zemánek | 3. 10. 2011
Před několika dny jsem v rámci pobytu v Paříži navštívil i Saint-Denis. Příliš jsem toho o této čtvrti nevěděl; snad jen, že se zde nachází slavná gotická bazilika a že se díky konfliktům s přistěhovalci netěší příliš dobré pověsti. Realita ovšem byla horší, než jsem myslel.
„Řešení“ dluhové krize eurozóny je stará písnička
Hynek Fajmon | 19. 8. 2011
Francouzský prezident a německá kancléřka se v úterý znovu pokusili o vyřešení dluhové krize. Jejich návrhy směřují k ustavení ekonomické vlády eurozóny a zavedení nové daně z finančních transakcí. Nejedná se o nic nového, obě „písničky" zpívají již řadu let. Nyní je jen znovu vytáhli na svět - coby „cestu z krize". Jedinou novinkou zůstává myšlenka na zakotvení vyrovnaného hospodaření do ústav členských států eurozóny. A pouze ta je pozitivní a stojí za zamyšlení.
EU na mezinárodní scéně: mezi osobním vlakem a fotbalovým družstvem
Evropské „impérium” po Lisabonské smlouvě z polské a české perspektivy
Piotr Bajda | 9. 5. 2011
Členství Polska a Česka v Evropské unii trvale změnilo naši geopolitickou situaci. Odevzdání části suverenity do rukou představitelů evropských institucí bylo ve své podstatě výměnným obchodem, na oplátku jsme - díky evropské solidaritě - očekávali příležitosti pro rychlejší rozvoj. Po ratifikaci Lisabonské smlouvy a zejména založení evropské služby pro vnější činnost se v působení EU na mezinárodní scéně objevily nové mechanismy. Proměna forem působení EU navenek, probíhající debata o procesu dalšího rozšiřování Společenství a evropská politika vůči nejbližším, zejména východním sousedům bude mít vliv na geopolitickou situaci našeho regionu i na možnost úspěšně realizovat cíle zahraniční politiky Prahy a Varšavy.
celý článek Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU
Libye a pokrytectví Západu
Ondřej Šlechta | 28. 3. 2011
Jen několik vět chvastouna a pravděpodobně psychicky narušeného člověka Muammara Kaddáfího stačilo k tomu, aby se statický postoj Evropské unie a NATO změnil v rozhodnou akci. Bombardování Kaddáfího pozic ale přišlo ve chvíli, kdy rebelové stáli na pokraji porážky. To logicky vyvolává řadu otázek.
Francouzské lekce v Londonistánu
12. 7. 2010
Gilles Kepel a Philippe Roman ve svém textu porovnávají britské a francouzské zkušenosti se soužitím s imigranty muslimského původu, jež se mohou stát zdrojem poučení jak pro Spojené státy, tak pro další vyspělé země. Gilles Kepel je profesorem a vedoucím katedry blízkovýchodních a středomořských studií na Sciences-Po v Paříži, Philippe Roman je profesorem historie a mezinárodních vztahů na London School of Economics.
Velký návrat do Evropy
Dopady posledních dvou rozšíření EU pohledem Američana
11. 3. 2010
Přední expert amerického ministerstva zahraničních věcí na evropskou politiku David T. Armitage jr. se ve své zprávě pro Centrum pro analýzu evropské politiky pokouší odpovědět na otázku, jaký měl vstup tzv. středoevropské desítky do EU vliv na Unii jako celek. Armitage nejdříve krátce shrnuje vývoj vztahů od konce studené války, poté se pokouší posoudit, jak se novým členským zemím daří hrát evropskou hru. Nakonec uvádí několik pozitivních a negativních dopadů rozšíření.
Rubriky
Partnerský časopis
Inzerce
