Václav Klaus
Co (ne)může prezident v zahraniční politice?
Názorová jednota všech orgánů státu je možná jen v totalitním režimu
Zdeněk Koudelka | 30. 1. 2012
Výkonná moc je u nás dělena mezi prezidenta a vládu. Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci, ale jen té její části, která nepřísluší prezidentu republiky. Tato dvouhlavost není jen ve výkonné moci, ale i v zákonodárné, kde se o moc dělí Poslanecká sněmovna se Senátem, a v soudní, kde vedle Ústavního soudu působí Nejvyšší soud spolu s Nejvyšším správním soudem. Jako se Poslanecká sněmovna nemůže zmocnit pravomocí Senátu ani Ústavní soud by se neměl zmocnit kompetencí Nejvyššího soudu. Též ústavních práv prezidenta se nemůže zmocnit vláda.
Schwarzenbergova labutí píseň
Ondřej Šlechta | 9. 1. 2012
Šéf české diplomacie v rozhovoru pro časopis Spiegel kritizoval chování Německa a Francie v Evropské unii. Podle Karla Schwarzenberga berou Němci spolu s Francouzi nedostatečný ohled na malé a střední státy. Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy se sejdou, debatují o politice na soukromých schůzkách a ostatním pak sdělí výsledek bez ohledu na jejich názor, postěžoval si Schwarzenberg. To je zajímavý posun zasluhující si několik poznámek.
Evropská integrace bez iluzí
Nad knihou prezidenta Václava Klause
Adam B. Bartoš | 30. 12. 2011
Evropská integrace bez iluzí je po delší době novou knihou prezidenta Václava Klause. Nevznikla jako sborník už vydaných článků, esejí či rozhovorů, ale jako nový souvislý text. Naposledy tak prezident představil před dvěma lety knihu Kde začíná zítřek (ta byla ale spíše bilanční) a ještě předtím (v roce 2007) knihu Modrá, nikoli zelená planeta.
Palackého dilema
Jak se Česko postaví k výsledkům posledního summitu EU?
David Hanák | 12. 12. 2011
Skončil další summit EU, tentokrát jsme ale neviděli žádné poplácávání po zádech, žádné zářivé úsměvy. Situace je vážná, ba dokonce kritická. Co na to Češi?
Česká republika se chovala jako poskok
Recenze knihy Co nezavály písky Mezopotámie
Ondřej Šlechta | 18. 11. 2011
Shodou okolností v době, kdy americká administrativa hovoří o definitivním odchodu svých ozbrojených sil z Iráku, spatřila světlo světa kniha, která bude oceňovaná i nenáviděná, budou se k ní vracet komentátoři s poukazem, že věci v ní popisované se mohly při troše dobré vůle odehrát jinak, stejně jako se najdou tací, kteří budou její závěry relativizovat. Buď jak buď, nikdo jí nebude moci upřít, že je založena na faktech a hlubokých profesních zkušenostech.
Roman Joch: Václav Klaus může být ponížen
S poradcem premiéra o narušené evropské civilizační identitě, českém odporu k Moskvě, Izraeli a návratu Václava Klause do stranické politiky
Jakub Janda, Ondřej Šlechta | 7. 11. 2011
Polsko-české vztahy? V pohodě
Artur Wolek | 28. 10. 2011
Do polštiny těžko přeložitelné české slovo „pohoda" máme dle slovníku chápat jako „klid, přívětivost, mír v duši".1 Pohoda však také znamená „dobrou náladu, klid, přívětivou povahu, útulné místo, nekonfliktní vztahy"2 a může být také výrazem pro „práci, která nevyžaduje velké úsilí a končí časným ,padla', vlastnictví bytu a chalupy, pár mincí v kapse, které umožňují skočit si každý večer na pivo a v létě zajet k moři".3 Nedávno zemřelý český spisovatel Jan Balabán mluví o „imperativní pohodě"4 jako o dominantním rysu české kultury, díky kterému člověk přebíjí strach smíchem a nedovoluje mu sáhnout na to, co je v něm špatného. Polsko-české vztahy, které Josef Mlejnek jr. tak výstižně a kriticky popisuje, jsou doslova v pohodě: verbálně nejlepší od dob Doubravčiných, reálně na slušné, závažnějších konfliktů prosté úrovni, v podstatě pak na okraji zájmu jak řadových občanů, tak politických elit. Proč to Mlejnkovi nestačí? Proč on i zástupy polských čechofilů, jakož i celkem početná skupina českých polonofilů očekávají něco víc? Proč se v česko-rakouských vztazích obecně považuje za obrovský úspěch a přelom uzavření dohody, díky níž Rakousko přestalo blokovat přijetí České republiky do Evropské unie, zatímco Mlejnek hořekuje, že z Harrachova do Szklarské Poręby nelze dojet vlakem?5 Proč očekáváme, že polsko-české vztahy budou „nadstandardní"? Odpověď na tuto otázku nám možná přiblíží příčiny jejich současného stavu.
celý článek Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU
Klause na Hradě vystřídá Josef Novák
Oznámil, že je připraven kandidovat na úřad prezidenta republiky
Ota Filip | 17. 10. 2011
„Denně čtu v českém tisku kritiky," píše mi někdejší spolužák Josef Novák z Moravské Ostravy, „namířené satirickým ostřím vůči osobě prezidenta České republiky Václava Klause. Ve stavu veřejně působivého morálního rozhořčení se do něj pouští hlavně ta část novinářů, kterým se nelíbí jeho stanoviska, jeho projevy a vůbec. Václav Klaus jim leží v žaludku, a proto dovedně manipulují veřejným míněním. Byl bych rád, příteli, kdybys mé psaní zpracoval pro noviny." Slíbil jsem, že se pokusím. Zde je výsledek.
Co má Foldyna proti Kosovu?
Pavel Kopecký | 10. 10. 2011
Těsně před zahájením letošního Fóra 2000 se objevily informace, že poslanec Jaroslav Foldyna hodlá konferenci narušit kvůli účasti kosovské prezidentky Atifete Jahjagové. V rozhovoru pro Revue Politika se pokouší objasnit, co jej k tomu vede.
Proč je Petr Nečas slabým premiérem?
Lubomír Kopeček | 16. 9. 2011
Spor mezi premiérem Petrem Nečasem a ministrem financí Miroslavem Kalouskem o obří ekozakázku vzbuzuje pochopitelnou pozornost. Je obvyklé, aby předseda vlády v záležitosti s tak zásadním dopadem na finance státu „narazil" na razantní nesouhlas člena své vlády? Nenaznačuje to cosi výmluvného o pozici českého premiéra?
Rubriky
Partnerský časopis
Inzerce
