Barack Obama
Zoufalství republikánů
Před primárkami odpadli téměř všichni nadějní kandidáti
Ondřej Šlechta | 2. 1. 2012
Před stranickými primárkami, které rozhodnou o tom, koho vyšlou republikáni do boje o Bílý dům proti současnému prezidentovi Baracku Obamovi, stihlo republikány další nepříjemné překvapení. Poté co vyhasly naděje vkládané do texaského guvernéra Ricka Perryho, který totálně pohořel v televizní debatě, „pozastavil kampaň" také byznysmen a bývalý šéf fastfoodového řetězce Godfather´s pizza Herman Cain. Tomu zlomilo vaz obvinění, že je dlouhodobě nevěrný manželce a následné tvrzení několika žen, které měl Cain údajně sexuálně vydírat.
„Na Izrael kašlou…“
S Irenou Kalhousovou o nové evropské levici, měnícím se mezinárodním vnímání Palestiny, síle izraelsko-amerického partnerství a blízkosti České republiky k židovskému státu
Jakub Janda, Filip Tuček | 16. 12. 2011
Páchali čelní představitelé USA zločiny?
Jan Bureš | 11. 11. 2011
Politika Spojených států amerických po útocích 11. září 2001 a následná válka s terorismem vyvolává již více než deset let značné kontroverze. V USA se pomalu rozbíhá kampaň před prezidentskými volbami v roce 2012 a lze očekávat, že právě tažení proti terorismu bude jedním z klíčových témat. Barack Obama se ani po více než třech letech ve funkci nedokázal plně vypořádat s „dědictvím" svého předchůdce. A pochybnosti o oprávněnosti protiteroristické kampaně přetrvávají. Vojenská intervence v Afghánistánu a především v Iráku, praxe mimořádného vydávání podezřelých (extraordinary renditions) a držení osob podezřelých z terorismu na vojenské základně v Guantánamu jsou z hlediska mezinárodního práva problematické asi nejvíce.
Čína a Spojené státy: posilující se partnerství
Jak by měla zareagovat Evropa?
Filip Tuček | 26. 9. 2011
Svět se mění. Doba, kdy Spojené státy unilaterálně dominovaly světovému politickému i ekonomickému dění, je pryč. Zatímco dříve jim k zajištění vlastní prosperity a ekonomicko-vlivové expanzi stačil vývoz kapitálu a know-how, dnes musí hledat nové modely vzájemně vyváženější spolupráce s nově nastupujícími silnými hráči. Mají-li do tohoto exkluzivního mocensko-politicko-ekonomického klubu patřit i evropské státy, musí vystupovat jednotně. Jedině tak mají šanci - v konkurenci Číny, Brazílie, Indie a dalších zemí - efektivně prosadit své zájmy. Evropa musí iniciativně prohlubovat své bilaterální vazby se Spojenými státy a Čínou, a podpořit tak vytvoření „trojúhelníku vlivu", rovnostranného útvaru, v jehož rozích se bude nacházet Washington, Peking - a Brusel.
Peníze a politika: Velký kapitál nadále podporuje levici
Petr Hampl | 8. 8. 2011
Moc a peníze najdeme především tam, kde se rozhoduje o regulacích. A také u poradenských a právních firem, které pro takové instituce pracují. Logickým důsledkem je finanční superpřevaha těch politických stran, které usilují o zvyšování daní a státních zásahů.
EU na mezinárodní scéně: mezi osobním vlakem a fotbalovým družstvem
Evropské „impérium” po Lisabonské smlouvě z polské a české perspektivy
Piotr Bajda | 9. 5. 2011
Členství Polska a Česka v Evropské unii trvale změnilo naši geopolitickou situaci. Odevzdání části suverenity do rukou představitelů evropských institucí bylo ve své podstatě výměnným obchodem, na oplátku jsme - díky evropské solidaritě - očekávali příležitosti pro rychlejší rozvoj. Po ratifikaci Lisabonské smlouvy a zejména založení evropské služby pro vnější činnost se v působení EU na mezinárodní scéně objevily nové mechanismy. Proměna forem působení EU navenek, probíhající debata o procesu dalšího rozšiřování Společenství a evropská politika vůči nejbližším, zejména východním sousedům bude mít vliv na geopolitickou situaci našeho regionu i na možnost úspěšně realizovat cíle zahraniční politiky Prahy a Varšavy.
celý článek Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU
Jak dostat Obamu z Bílého domu
Přerozdělení křesel do Kongresu přineslo republikánům zatím jen papírové vítězství
Daniel Rejman | 28. 2. 2011
Počátek druhé dekády 21. století znamená také nové rozložení křesel v dolní komoře amerického Kongresu. Vzešlo z výsledku censu zveřejněného na konci prosince loňského roku. Nynější Kongres je poslední, jehož rozložení volebních okrsků vychází ze sčítání obyvatel uskutečněného v roce 2000.
Nový START: starý Kissingerův trojúhelník?
Jakub Janda | 4. 2. 2011
Finální a pravděpodobně již neodvratitelná ratifikace nového STARTu přináší otázku: je úmluva o snížení počtu jaderných ukázkou brilantního politického marketingu, Obamova skvělého geostrategického úsudku nebo obojím?
Obnova konzervatismu
Zpráva o naší smrti byla značně přehnaná
10. 12. 2010
Co se stalo s konzervatismem? Neměl už být dávno pod drnem? Neslýchali jsme již dávno sebevědomé názory o jeho nadcházejícím úpadku, naposledy v době voleb do Kongresu v roce 2006? Ty názory byly tak ohlušující, že jsem se je během ledna 2007 pokusil vyvrátit. Svůj text jsem uzavřel povzbuzujícím zvoláním, že konzervatismus mrtvý není. Tento závěr jsem však napsal dva roky před tím, než se americkým prezidentem stal nejlevicovější kandidát za uplynulých padesát let.
Koncert velmocí pro 21. století
Zhoršení americko-čínských vztahů ukazuje pravou tvář současného mezinárodního uspořádání
Lukáš Hoder | 1. 12. 2010
Jak je možné charakterizovat současné mezinárodní uspořádání? Jestli studená válka znamenala souboj dvou mocností, jestli „konec historie" během 90. let znamenal nadvládu jediné supervelmoci USA, jakou podobu má mezinárodní mocenská politika téměř deset let od 11. září? Pohled na současnou americkou zahraniční politiku a vzrůstající komplikace ve vztazích mezi USA a Čínou by měly na tyto otázky pomoci odpovědět.
Rubriky
Partnerský časopis
Inzerce
