Evropa
Polemika s ústavou: cesta ke konzervativní demokracii
Jan Frank | 25. 7. 2011
Říká se, že politika ztrácí obsah. Autoři této teze obvykle mívají na mysli skutečnost, že nad hledáním dlouhodobých strategií převažují holé mocenské boje a takřka všechny koncepce se podvazují a neutralizují pravolevými kompromisy. Politika přestává být inspirativní a dramatická. Tvoří ji ale také novináři; politika se dá dělat i perem. Jejich texty ovšem (čest výjimkám) často končí na hranici negativního vymezení. Ruku na srdce: víme o něco víc než to, že chceme „levný právní stát", „Evropu národů" a udržet výkonnost kontinentu (alespoň) ve vztahu k nově se rodícím mocnostem?
Rozpad Ruska žádné dobro nepřinese
O situaci na Kavkaze se Sergejem Markedonovem
Tomáš Šmíd | 4. 7. 2011
Sjednocení sazeb DPH není dobrým řešením
Dva autoři a jejich argumenty proti zvýšení daně z přidané hodnoty (nejen) na knihy
Pavel Kohout, František Mikš | 27. 6. 2011
Kohout: "Nikde v teorii nenajdete oporu pro tvrzení, že paušální sazba daně z přidané hodnoty pro všechny položky je optimální."
Mikš: "Chceme se opravdu stát evropskou avantgardou v oblasti DPH?"
Průšvih sjednocené Evropy v stručném, nikoliv úplném přehledu
Ota Filip | 24. 6. 2011
Kdyby naši pradědečkové byli moudřejší, mohli jsme se v Evropě sjednotit dejme tomu už v roce 1913 a vyhnuli bychom se dvěma světovým válkám a hrůzám, které nám všem přinesly. Teď jsme, se zpožděním přibližně jednoho století, sen o sjednocení Evropy uskutečnili. Evropa je sice nejmocnější hospodářskou velmocí na světě, světadílem bez válek, ale v krizi předznamenávající konec krátkého snu o sjednocení, které bohužel nevyřešilo četné problémy a chronické nemoci, jimiž Evropa trpí. Bez přehánění, a aniž bych hodlal zastrašovat, si dovolím tvrdit, že žijeme v období srovnatelném se starořímskou dekadencí, krátce předtím, než se bezbranný a dějinami vyčerpaný Řím vzdal náporu barbarů.
Proč Rusko potřebuje Západ?
Martin Laryš | 22. 6. 2011
Rusko zasáhla po hluboké hospodářské krizi namísto oživení stagnace. Hlavní příčinou je jeho mnohaletý ekonomický růst založený na exportu ropy a plynu, a tedy postrádající rozvoj. Na základě surovinové ekonomiky nelze vybudovat stát odpovídající charakteristikám velmoci, ať je o tom politická elita přesvědčena jakkoli. V Rusku dnes naopak můžeme pozorovat jev nazývaný ekonomy jako „surovinové prokletí" - se všemi ryze ruskými specifiky. Jediným východiskem je ekonomická i politická modernizace. V praxi to znamená úzkou spolupráci Ruska se Západem i v bezpečnostní sféře.
Finanční krize států? Cena za falešné představy
Jan Frank | 17. 6. 2011
Srovnání světové hospodářské krize 30. let 20. století s tím, co se děje od roku 2008, není s ohledem na příčiny a dopady možné. Před druhou světovou válkou ochuravěla z dnešního pohledu málo regulovaná ekonomika, dnes ji naopak podepírá ohromný systém přerozdělování. Tehdy nekolaboval „sociální systém", spíše se upevnila jeho idea, která je dnes realitou. Vtělila se v podstatě do obrovských, mezinárodními deklaracemi, ústavami a zákony garantovaných „neziskových organizací" na podporu obyvatelstva toho či onoho státu. Pokud ekonomika těmto představám a závazkům vypoví službu, je této ideji „dlužna". Nebo ne?
Pro západní unii
Philippe Nemo | 13. 6. 2011
Jaké jsou podmínky eventuálního rozšíření stávajících hranic Západu a jaký institucionální tvar bychom se měli snažit tomuto celku vtisknout? Přečtěte si ukázku z knihy Co je Západ?, již před nedávnem vydalo Centrum pro studium demokracie a kultury.
Železná opona nezanikla, jen se posunula dál na východ
Rozhovor s velvyslankyní ČR při OSN a OBSE ve Vídni Veronikou Kuchyňovou Šmigolovou o transatlantických vztazích, íránském jaderném programu, Bělorusku a o tom, proč by Muhammad Baradej nebyl dobrým prezidentem Egypta
Lukáš Hoder | 6. 4. 2011
RNDr. Veronika Kuchyňová Šmigolová může díky svým zkušenostem v české diplomacii hodnotit takřka každé téma mezinárodní politiky. Původně sice vystudovala Fakultu přírodních věd UK a odborně působila například na „břečťanové" Cornell University v USA, ale po vstupu na Ministerstvo zahraničí ČR v Praze vedla odbor analýz a plánování a později i odbor bezpečnostní politiky. Působila na velvyslanectví ve Varšavě nebo v českém zastoupení při NATO. Dva roky vyjednávala s USA o podmínkách umístění radaru v Brdech a od roku 2009 je velvyslankyní ČR při OSN, OBSE a ostatních mezinárodních organizacích ve Vídni.
Boj o internet
Z internetu se stává džungle a probíhá mocenský boj o jeho kontrolu
Lukáš Hoder | 14. 3. 2011
Internet celosvětově používají asi 2 miliardy lidí a další miliony rychle přibývají. Stala se z něj džugle. Podle odhadů odborníků bude příští miliarda uživatelů celosvětové sítě z arabských zemí, z Ruska nebo z Asie, a nebudou tak při prohlížení webu používat latinku. Zdá se, že se nejen hroutí západní (americká) dominance nad správou internetu, ale může nastat i jeho regionalizace. Mnohajazyčnost, štěpení, růst zločinnosti. To jsou výhledy do další dekády.
Budoucnost Evropy: návrat k osvědčenému, nebo zánik
Tomáš Břicháček | 9. 2. 2011
Dnešní Evropa, pohlížíme-li na ni jako na světový region a podokruh západní civilizace, trpí řadou velmi závažných neduhů, z nichž některé ohrožují v horizontu několika generací její samotnou existenci. Můžeme ji připodobnit k nádhernému, velkolepému paláci, který příchozího oslní svou majestátní konstrukcí, dokonalou fasádou a luxusním vnitřním vybavením. Za uhlazenou omítkou se však skrývá drolící se zanedbané zdivo, v nosných pilířích se objevují trhliny, podmáčené podloží se začíná propadat. Dům může zachránit jen hloubková rekonstrukce, ale jeho majitelé se k ní nedokáží vzchopit. Veškeré prostředky věnují na údržbu fasády, nátěrů a vnitřního vybavení, takže září lépe než kdykoli v minulosti. A stavba se dál tiše blíží své zkáze.
celý článek Sympozium CDK: Podmínky politické stability a prosperity v Evropě
Rubriky
Partnerský časopis
Inzerce
