Evropa
Proč se Izrael s Palestinci neusmíří?
Petr Kostka | 16. 6. 2010
Je zřejmé, že mír mezi Palestinci a Izraelem nastat nemůže. Možná někdy ve vzdálené budoucnosti, to se ale netýká současníků a jistě ani příští generace, když se díváme na fotografie sedmiletých dětí s kalašnikovy na prsou.
Pád evropské exkluzivity
Ondřej Šlechta | 19. 3. 2010
Co spojuje krachující Řecko, rozšiřování Unie bez koncepce a kodaňský klimatický summit, na kterém byla Evropská unie se svými požadavky a zájmy odsunuta na vedlejší kolej? Všechny symptomy vytrácející se akceschopnosti potvrzují zjištění, že Evropa není schopna (a nedá se předpokládat, že v blízkém horizontu schopna bude) udržet svou pozici součásti řídícího centra světového systému. Její další směřování bude s největší pravděpodobností, ať už půjde o ekonomický tlak Číny, energetickou politiku nebo imigraci ze třetího světa, plně ovlivňováno silami vycházejícími z jiných oblastí. A tak zatímco v Česku se nekonečně vede poněkud archaická debata o tom, jestli nám blahobyt zajistí existence vně, nebo uvnitř Evropské unie, Evropa začíná ztrácet svůj historický význam jako celek.
Transatlantické vztahy na rozcestí
24. 2. 2010
Transatlantické vztahy nejsou bezproblémové, což se vícekrát ukázalo nejen během uplynulých desetiletí, ale velmi silně i za tzv. irácké krize v roce 2003. S nástupem demokratického prezidenta Obamy se mnozí Evropané těšili na vstřícnější a snad i štědřejší americkou zahraniční politiku. Velká očekávání se ale nenaplnila. Evropské země musí jednat se silnou a sebevědomou Amerikou a další vývoj transatlantických vztahů tak více než dříve záleží na schopnosti Evropanů dohodnout se mezi sebou a představit se jako spolehlivý a silný partner.
Změnit režim v Íránu
Íránský režim prochází největší krizí své třicetileté historie
Lukáš Hoder | 8. 2. 2010
V září 2009 vyšla najevo existence dalšího tajného zařízení na obohacování uranu v Íránu, v listopadu označil předseda Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) spolupráci s íránským režimem za „bezvýslednou" a v prosinci vyhlásil prezident Ahmadínežád záměr produkovat více obohacený uran. V lednu 2010 vypršel termín, který si americký prezident Obama stanovil pro vyjednávání s Iránem, a americký Senát před několika dny schválil návrh zákona rozšiřujícího sankce vůči Íránu i na ropné produkty a zemní plyn. Otázka jaderného programu Íránu tedy jistě bude výrazným mezinárodněpolitickým tématem roku 2010, jak napsal Ondřej Šlechta v textu Zaútočit na Írán?, který vyšel v lednu v Revue Politika. Autor však dle mého názoru nenabídl adekvátní pohled na autoritářský íránský režim a přehlédl tak výraznější téma roku 2010 - možnou výměnu vládců v Teheránu.
Kniha, která by měla vyvolat skandál
Alain Besançon | 6. 2. 2010
Christopher Caldwell ve své knize Reflections on the Revolution in Europe: Immigration, Islam and the West (Úvahy o revoluci v Evropě: Imigrace, islám a Západ, Penguin Books, 2009) popisuje postupující muslimskou imigraci. V novém čísle revue Commentaire se objevila recenze Alaina Besançona, který se otázkou vztahu křesťanské i „postkřesťanské" Evropy k islámu zabývá minimálně počínaje knihou Trojí pokušení Církve (1996), v níž vedle „demokratického" a „antidemokratického" pokušení definuje jako třetí pokušení právě islám.
V Revue Politika jsme před časem publikovali Besançonův esej „Křestanství a islám" a obsáhlou studii „Vatikán a islám", v níž podrobuje kritickému rozboru dosavadní často naivní přístupy autorů oficiálních církevních dokumentů k islámu vyplývající nejen z nedostatečného poznání protivníka a snahy o dialog za každou cenu, ale i ze zavádějících výkladů v nedávné minulosti.
Ruska se nebojte, je to jen obchod
Rozhovor s Iljou Vladislavovičem Konstantinovem, bývalý poslancem Státní dumy za Demokratické Rusko, jenž stál v roce 1993 proti Jelcinovi
Tomáš Šmíd | 2. 2. 2010
Hnutí Demokratické Rusko se zrodilo na přelomu 80. a 90. let 20. století coby alternativa vládnoucí KSSS. Tehdy sdružovalo prakticky celou antikomunistickou opozici, z ideového hlediska se majoritně orientovalo na podporu sociálně orientovaného tržního hospodářství a postupně začalo podporovat i myšlenku osamostatnění tehdejší RSFSR. V prezidentských volbách stál blok na straně Borise Jelcina.
Již v první polovině 90. let ale Demokratické Rusko, které se stalo jedním ze zakládajících členů projelcinovského hnutí Volba Rusko ve Státní Dumě, postihla dezintegrace a rozpad na několik částí. Část členů odešla do Javlinského liberálně orientovaného bloku Jabloko.
Někdejší poslanec Dumy Ilja Vladislavovič Konstantinov dnes vede agenturu, jejímž cílem je uchovávat a pokud možno dále šířit myšlenky původního hnutí. O tom, co podle něho znamená opozice v současném Rusku, kdo je Vladimír Putin, jaké jsou jeho vztahy se současným prezidentem Medveděvem a zda ve střední Evropě správně chápeme povahu a politiku současného Ruska, odpovídá v následujícím rozhovoru.
Zaútočit na Írán?
Ondřej Šlechta | 4. 1. 2010
Írán zorné pole světových médií neopustil ani na přelomu roku. Právě v těchto dnech dostal problém novou dynamiku. Byl to konec listopadu, kdy Írán i přes odmítavou rezoluci Mezinárodní agentury pro atomovou energii oznámil stavbu dalších deseti nových zařízení na obohacování uranu. V prosinci proběhl test nové rakety dlouhého doletu (Sadžíl-2). Nedlouho poté uskutečnil Ústav studií národní bezpečnosti Telavivské univerzity simulaci, která předpokládá, že Obama nepodpoří případný izraelský úder a bude pokračovat v jednáních s Teheránem. Pokud nedojde k vyhrocení významnějších konfliktů (Indie-Pákistán, rusko-gruzínské spory, Kavkaz), bude Írán v roce 2010 mezinárodně-politickým tématem č. 1.
Mohou mít Evropané stejný postoj k minulosti?
Jakub Lubelski | 17. 12. 2009
Evropské společenství lze definovat mnoha způsoby, osobně jsem ovšem velmi skeptický ohledně možnosti vytvoření evropského společenství paměti a (v jeho důsledku) evropského politického společenství. Pokusím se vysvětlit proč.
Imigranti, islám a vypelichaní ptáci
Ondřej Šlechta | 11. 12. 2009
Když senátor Oberfalzer pozval do Senátu Geerta Wilderse, asi nečekal, že úvaha o vystoupení holandského politika liberálního střihu, který varuje (vlastními slovy) před „islámským nebezpečím pro Evropu" vyvolá tak negativní odsudky. Jak už to tak bývá, Senát je pole bezesporu svobodné, ale jen občas. Přesto (nebo spíše právě proto) vyvolal záměr pozvat Wilderse na prezentaci kontroverzního filmu Fitna a následnou debatu nevraživost, v níž si pozoruhodně notovali socialisté s některými pravicovými politiky. „Svých rasistů máme dost," podotkl jako vždy chytře a k věci místopředseda ODS David Vodrážka. Koho ale chtěl chránit, když to byli sami čeští muslimové z organizace Libertas Independence Agency, kteří s Wildersem chtěli diskutovat?
Evropa a kultura svobody
Za jakých podmínek má EU budoucnost?
Udo Di Fabio | 1. 10. 2009
Neopustil vlak času vedlejší kolej národních států a neuhání plnou parou vpřed vstříc novému politickému a kulturnímu společenství sjednocené Evropy? Nerýsuje se na horizontu celosvětová republika s námi jako jejími kosmopolitními obyvateli?
Strana 1 | 2




