Evropa
Německá Evropa, nebo evropské Německo?
Frankfurt novým srdcem Říše
David Hanák | 1. 2. 2012
Před pár dny jsem četl článek „Wir alle sind EU. Evropu asi čekají reformy po německu" a okamžitě jsem si vybavil debaty z 90. let 20. století. V té době jsme ještě nebyli členy EU a mnozí z nás vzhlíželi k Západu s jistým respektem a obdivem. Vzpomínám si na diskuse v Liberálním institutu, kam přijelo několik zapálených mladých členů německé CDU, kteří nás ujišťovali o konci nacionalismu a tvrdili, že německý nacionalismus se „rozpustí" v evropském prostoru.
Evropa aneb politické přeskupování
Bronisław Wildstein | 23. 1. 2012
Vše nasvědčuje tomu, že v současné Evropě, tedy i v naší středoevropské části, dochází k politickému přeskupování, které nahradí dřívější protiklad levice-pravice. Ostatně lze se domnívat, že tento jev přesahuje náš kontinent a odráží širší, globální dění. Jde o úpadek tradiční demokracie v jejích národních podobách a o přebírání moci finančně politickou oligarchií. Tato oligarchie ovšem nevznáší protidemokratická hesla. Právě naopak, hlásá, že vytváří novou, širší, tudíž lepší obměnu demokracie. Nápadně to připomíná komunistickou ideologii s její kritikou parlamentarismu, tedy tradiční, „formální" demokracie, a snahu nahradit ji novou, vylepšenou verzí v podobě demokracie lidové či socialistické. Dnes máme na našem kontinentě co dělat s „evropskou demokracií". Není to přitom jediný případ sémantického překrucování. Nová oligarchie, která reálně ničí tržní mechanismy, tvrdí, že je reprezentantem volného trhu. Současné štěpení je tedy střetem obhájců tradiční, národní demokracie s jejími odpůrci z řad oligarchů.
Evropská integrace bez iluzí
Nad knihou prezidenta Václava Klause
Adam B. Bartoš | 30. 12. 2011
Evropská integrace bez iluzí je po delší době novou knihou prezidenta Václava Klause. Nevznikla jako sborník už vydaných článků, esejí či rozhovorů, ale jako nový souvislý text. Naposledy tak prezident představil před dvěma lety knihu Kde začíná zítřek (ta byla ale spíše bilanční) a ještě předtím (v roce 2007) knihu Modrá, nikoli zelená planeta.
Národ: definice a interpretace
Zamyšlení nad knihou Rogera Scrutona O potřebnosti národů
Jan Kubalčík | 25. 11. 2011
Kniha se věnuje velmi aktuální otázce role národů a národních států v současném světě, kde v diskusích intelektuálních elit převládá přesvědčení o nutnosti posilování kompetencí nadnárodních autorit, či dokonce konstituci autorit zcela nových. Autor zvláště přihlíží k situaci Evropské unie a dalšímu prohlubování její integrace, jakož i ke specifické situaci britského národa v rámci tohoto procesu. Jednoznačně se staví na stranu národů a výmluvně a relevantně argumentuje ve prospěch jejich legitimity.
Roman Joch: Václav Klaus může být ponížen
S poradcem premiéra o narušené evropské civilizační identitě, českém odporu k Moskvě, Izraeli a návratu Václava Klause do stranické politiky
Jakub Janda, Ondřej Šlechta | 7. 11. 2011
Evropa a oslabování okcidentu
Petr Fiala | 21. 10. 2011
Evropa neprožila klidné léto roku 2011. Příjemné prázdniny neměli ani političtí představitelé největších evropských zemí. Nebylo to jen počasím, byť jsme si z jeho odvěké proměnlivosti v posledních letech dokázali vytvořit „závažný" politický problém. Francouzský prezident a španělský premiér přerušili svoji dovolenou kvůli situaci na finančních trzích, začátkem srpna tak musel učinit britský premiér David Cameron, když multietnické čtvrti Londýna a řady dalších britských měst zachvátily nepokoje, násilnosti a rabování nevídaného rozsahu.
celý článek Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU
Jak může Čína pomoci Evropě překonat dluhovou past
Fareed Zakaria | 29. 9. 2011
Krize eurozóny už dávno není jen evropskou krizí, ale zachvacuje globální ekonomiku. Kvůli svému rozsahu a tomu, že se týká jak bank, tak i vlád, je daleko nebezpečnější než krize, která začala po pádu banky Lehman Brothers před třemi lety.
Čína a Spojené státy: posilující se partnerství
Jak by měla zareagovat Evropa?
Filip Tuček | 26. 9. 2011
Svět se mění. Doba, kdy Spojené státy unilaterálně dominovaly světovému politickému i ekonomickému dění, je pryč. Zatímco dříve jim k zajištění vlastní prosperity a ekonomicko-vlivové expanzi stačil vývoz kapitálu a know-how, dnes musí hledat nové modely vzájemně vyváženější spolupráce s nově nastupujícími silnými hráči. Mají-li do tohoto exkluzivního mocensko-politicko-ekonomického klubu patřit i evropské státy, musí vystupovat jednotně. Jedině tak mají šanci - v konkurenci Číny, Brazílie, Indie a dalších zemí - efektivně prosadit své zájmy. Evropa musí iniciativně prohlubovat své bilaterální vazby se Spojenými státy a Čínou, a podpořit tak vytvoření „trojúhelníku vlivu", rovnostranného útvaru, v jehož rozích se bude nacházet Washington, Peking - a Brusel.
Evropa na ústupu
Ryszard Legutko | 23. 9. 2011
Ve známém eseji, který vyšel v časopise Policy Review, konstatuje Robert Kagan zásadní konflikt mezi Evropou a Amerikou. Tato teze se objevila už dříve a měla i své pozdější verze. Příležitostí k jeho úvahám byly reakce Evropy a Ameriky na islámský terorismus. Kagan - zjednodušeně řečeno - napsal, že Amerika je odvážná a bojovná, zatímco Evropa slabá a bojácná. Někteří rozčilení Evropané tu tezi zopakovali, ale s opačnou interpretací: to Evropa je dobrá, protože je rozumná, zatímco Amerika zlá, protože je svárlivá. Problém evropsko-amerického konfliktu se tak stal jedním z nejdiskutovanějších témat, objevoval se na stovkách konferencí, tisících seminářů, v článcích a diskusích. Na obou stranách Atlantiku také zazněly hlasy, že propast mezi Evropou a Amerikou se bude prohlubovat. Stačí se ale na chvíli zamyslet, abychom pochopili, že na takových názorech je něco podezřelého.
celý článek Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU
Bizarní obhajoba ideje „sociálně starostlivého“ státu
Recenze knihy Naomi Kleinové Šoková doktrína
Jaroslav Daňhel | 5. 8. 2011
Kanadská autorka publikace Šoková doktrína (s podtitulem Vzestup kalamitního kapitalismu, Argo/Dokořán 2011) čtenáře obsahem své knihy hned od počátku skutečně šokuje: největším soudobým zlem způsobujícím ekonomické krize, zbídačování obyvatelstva, drancování veřejného sektoru soukromými korporacemi a hroucení celých ekonomik je neoliberální teorie volného trhu a s ní související privatizace a omezování role státu škrty ve veřejných výdajích. Guru neoliberálů, chicagský profesor Milton Friedman, je nazýván „doktorem Šokem" a srovnáván s psychiatrem Ewenem Cameronem, který svého času dociloval u svých pokusných pacientů vymazávání paměti pomocí aplikace drog a elektrošoků.
Rubriky
Partnerský časopis
Inzerce
