legitimita

Nepřátelé demokracie

David Hanák | 9. 11. 2011

Nebývá zvykem, aby byl v Revue Politika uveřejněn článek bývalého levicového politika. V případě článku Zlaté tele v právu docenta Zdeňka Koudelky se tak stalo. Rád bych zde probral teze, které Koudelka ve svém textu axiomaticky uvádí a z jejichž pozic kritizuje teorii materiálního jádra ústavy coby teorii nedemokratickou, srovnatelnou s prameny práva komunistického či nacistického.

celý článek Články a komentáře

Maďarsko versus demokracie

Je třeba se obávat tamějších ústavních změn?

Lucie Szymanowská | 29. 4. 2011

Maďarská vládní koalice Fidesz-Křesťankodemokratická lidová strana (KDNP) čelí v souvislosti s vnitrostátní legislativou v krátkém časovém odstupu už druhé vlně mezinárodní i domácí kritiky. Po balíčku mediálních zákonů na přelomu let 2010-2011 je nyní jejím předmětem nová maďarská ústava, přijatá v parlamentu 18. dubna. Právě v tuto ústavu měl dle záměrů Fideszu vyústit vládní program „národní spolupráce" formulovaný poté, co vládní koalice získala před rokem 68,12 % parlamentních mandátů, umožňujících jak změnu ústavy, tak i řady dalších zákonů. Ústavotvorný proces však ve znamení národní spolupráce zdaleka neproběhl. Znamená to, že nová maďarská „společenská smlouva" nestojí na politickém ani společenském konsensu, a postrádá tedy legitimitu? Umožní, jak jí vyčítají kritici, zásadní antidemokratickou změnu systému? Nebo jen dráždí jazykem a duchem preambule?

celý článek Články a komentáře

Vítězství, nebo počátek konce demokracie?

K rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o nerozpuštění Dělnické strany

Ondřej Šlechta | 26. 3. 2009

Debata nad rozhodnutím Nejvyššího správního soudu se vede o to, zda mají být strany usilující o svržení demokratického systému rozpuštěny, jak takový úzus sloučit se svobodou slova a jak zabránit jeho zneužití suverénem vůči opozici. Domnívám se, že spor je poznamenán zásadním nepochopením termínů vyvěrajícím z neschopnosti liberální demokracie rozlišit mezi legálním a legitimním.

celý článek Poznámky k událostem

Zkoumání Evropské unie na prahu krize

Z nového časopisu Kontexty

Petr Fiala | 24. 3. 2009

Krize je slovo, bez nějž se dnes neobejde snad žádná výpověď vztahující se k blízké budoucnosti. Finanční a hospodářská krize, nejnověji energetická krize, jsou jevy, jež si sice zatím uvědomujeme spíše v jejich mediální reflexi, ale které nepochybně ovlivní naše jednání v příštích letech. Pocit krize, vědomí něčeho nejistého, nepříjemného, něčeho negativního podmiňuje naše „rozvrhování se“ do budoucnosti, je spoluurčující pro naše očekávání, a proto má pro naše ekonomické, ale i sociální a politické chování význam.

celý článek Studie