volební systém
České politické gamblerství
David Hanák | 11. 5. 2012
„Gamblerství neboli gambling je chorobná závislost na hraní hazardních her. Gamblerství je považováno za patologickou psychickou závislost na lákavé představě rychlého zisku peněz nebo jiné hmotné výhry. Pravidla her jsou přitom nastavena z dlouhodobého hlediska pro hráče nevýhodně. Mnozí hráči získávají závislost na hře, rostoucí finanční problémy se snaží vyřešit další účastí ve hře, a vytvářejí tak bludný kruh." Vzpomněl jsem si na tuto definici, když zhruba sto tisíc lidí v Praze pod vedením odborů 21. dubna 2012 žádalo odchod současné vlády a nové volby. A znovu pak na prvního máje.
Komunální volby v Praze a otázka ústavnosti
Jakub Charvát | 4. 3. 2011
Po předchozích neúspěších se stížnostmi na manipulaci s volebními pravidly před pražskými komunálními volbami u Nejvyššího správního soudu a bezprostředně po nich u Městského soudu se menší politické strany obrátily se stížností na neplatnost voleb do Zastupitelstva hlavního města Prahy na Soud ústavní, a to zejména s odkazem na nové vymezení volebních obvodů. Jak na tuto kauzu pohlížet?
Politika, jaká má být…
Dokončení rozhovoru s Petrem Fialou
Ondřej Krutílek | 14. 1. 2011
Politolog a rektor Masarykovy univerzity vydal loni dvě knihy, Politika, jaká nemá být a Evropský mezičas. Nové otázky evropské integrace, jež v zainteresovaných kruzích vzbudily zasloužený rozruch jak pro závažnost témat, jimž se věnují, tak pro lehkost, s jakou tak činí. První část rozhovoru vyšla v Revue Politika 12/2010.
Krize české politiky a její skutečná příčina
František Mikš | 29. 4. 2010
Jako člověku, který byl mnoho let šéfredaktorem časopisu zabývajícího se politikou, se mi tento text nepíše snadno. Vždy jsme se v měsíčníku Proglas, později v Revue Politika a také nyní v časopisu Kontexty stavěli proti paušálním odsudkům politiků, útokům na politické strany, hledání třetích cest nepolitické politiky, hospodskému i intelektuálskému tlachání o tom, jak jsou politici hloupí a stranická politika zkorumpovaná. Snažili jsme se ukázat, jak politika funguje či jak by fungovat měla, že má být především střetem idejí, transparentní arénou k prosazování zájmů a také půdou pro hledání kompromisů, byť se nám vždy nemusejí líbit. Náš pohled na stranickou politiku byl realistický, obhajovali jsme její pozitivní funkci navzdory občasným negativním jevům, které k ní nepochybně patří. Dnes je však bohužel stále více zřejmé, že česká politika svoji funkci přestává plnit a negativní tendence v existujících politických stranách převládají. Při pohledu na úroveň většiny politiků, a především jejich motivaci pro „dělání" politiky, člověk stěží potlačuje pocit znechucení. Tak až sem jsme dospěli po dvaceti letech svobody?1
Od sedmi k pěti a zpět
Peripetie změn mechanismu preferenčního hlasování
Jakub Charvát | 8. 1. 2010
Po posledních sněmovních volbách konaných v roce 2006 došlo k přijetí zákona č. 480/2006 Sb., který posiloval vliv voliče na výběr konkrétních kandidátů: nově měl disponovat možností přidělit vybrané kandidátní listině až čtyři preferenční hlasy, přičemž hranice přednostních hlasů potřebných k „přeskočení" se měla snížit z dosavadních sedmi na pět procent (z celkového počtu hlasů, které kandidátní listina ve volebním obvodu získala). Aniž byl nový mechanismus vyzkoušen v praxi, předložili poslanci v první polovině prosince 2009 návrh novely volebního zákona, podle něhož má dojít k návratu ke starému nastavení mechanismu preferenčního hlasování: volič má disponovat dvěma přednostními hlasy a hranice stanovená pro posun na kandidátce se má vrátit na sedm procent.
Bermudský trojúhelník letošních voleb
Josef Mlejnek jr. | 27. 8. 2009
Dosavadní předvolební průzkumy mají jedno společné: přes všechny rozdíly z nich plyne základní půdorys. O první dvě místa se podělí ČSSD a ODS, každá se ziskem okolo třetiny hlasů. Následovat budou s odstupem komunisté, kteří celkem bez potíží překročí hranici deseti procent. Tyto tři strany obdrží celkem zhruba 75-80 procent hlasů. A 80-90 procent mandátů.
Je řecká varianta volební reformy opravdu proporčnější?
Reakce na argumenty Zbyňka Klíče
Vojtěch Navrátil | 12. 5. 2009
Zbyněk Klíč ve své reakci na příspěvek Jakuba Charváta přichází s tezí, že navrhovaná řecká varianta je ve svých výsledcích spravedlivější (rozuměj proporčnější) než varianta skotská. Způsob, jakým se v první části svého textu snaží toto tvrzení doložit, je však přinejmenším podivný.
Stále tytéž hlasy
Nepolitologická reflexe debaty o změně volebního systému
Jan Kubalčík | 27. 4. 2009
Výsledek posledních voleb byl náhoda. V krajním případě k němu může dojít v kterémkoli z předkládaných systémů. S velmi malou pravděpodobností, ale může.
Volební reforma a spravedlnost
Odpověď Zbyňku Klíčovi
Jakub Charvát | 17. 4. 2009
Obhajoba řecké varianty sněmovní volební reformy v podání Zbyňka Klíče, výkonného redaktora CEVRO Revue, je pochopitelná, opírá se však o nevhodně zvolenou a zavádějící argumentaci. Klíčova metoda je zvláštní a jeho závěry přinejmenším sporné. Důkazem budiž jeho poslední příspěvek (v Revue Politika 4/2009 – pozn. red.) zaobírající se otázkou „spravedlnosti“ výsledků skotské a řecké varianty.
Řecká varianta je spravedlivější než skotská
Pokračování diskuse o volební reformě
Zbyněk Klíč | 1. 4. 2009
Jakub Charvát ve svém příspěvku (v Revue Politika 3/2009 – pozn. red.) reaguje na můj článek týkající se návrhu volební reformy. Dovolím si polemizovat se třemi tezemi, které v textu uvádí a na jejichž základě s původním článkem nesouhlasí.
Strana 1 | 2







