politická korektnost
Usmrkanci proti filozofovi
Proces s profesorem Ryszardem Legutkem
Bronisław Wildstein | 16. 11. 2011
Proces, který dvojice polských gymnazistů (dnes už studentů) iniciovala proti filozofu Ryszardu Legutkovi, je zcela kuriózní a precedentní. Ztělesňuje jev stále dalekosáhlejších pokusů o umlčování „nekorektních" osob, tedy těch, které neakceptují dnes dominující levicově-liberální ortodoxii a rozšiřování soudní pravomoci za veškeré meze, včetně mezí zdravého rozumu. Může vyjít najevo, že ve vztahu k žákům, kteří se snaží ze školních prostor odstranit v Polsku tradiční krucifixy, ani k jejich jednání nemá filozof právo použít hodnotících výrazů.
„Zažíváme krizi elit a kastraci voličů“
Se strategickým analytikem Petrem Robejškem o krizi elit, nástupu autoritářství, toxických derivátech a možnosti války
Jakub Janda, Ondřej Šlechta | 7. 10. 2011
Jde především o zásadní duchovní krizi
Podmínky politické stability v Evropě je možné definovat jen obtížně
Alexander Tomský | 2. 2. 2011
Charakterizovat podmínky politické stability v Evropě, na rozdíl od poměrně zjevných podmínek prosperity ekonomické, jde jen obtížně a jen velmi obecně a vágně. Nejde přece o abstraktní výčet politických paradoxů a problémů, jejichž vzájemnou interakci a váhu neumíme posoudit, o jakýsi politologický popis. Anglosaský mechanický termín „systém" není na místě, protože vůbec nejde o systém, ale o živou historii, jejíž dynamiku můžeme zkoumat jenom zpětně a jenom s velkým časovým odstupem.
celý článek Sympozium CDK: Podmínky politické stability a prosperity v Evropě
Dvě dekády „pravidel Rushdie“
17. 1. 2011
Od roku 1989, kdy Salman Rushdie vydal svoji knihu, až po občanské protesty v Americe v roce 2010, se opakuje známý vzorec. Začne to tím, že lidé na Západě udělají nebo řeknou na adresu islámu něco kritického. Islamisté odvětí nadávkami a hněvem, dožadují se odvolání daného výroku, hrozí právními spory a násilím, které nakonec konají. Západ neví, co na to říct, kličkuje a nakonec to vzdá. Každý spor vyvolá debatu zaměřenou na otázku svobody slova. Svoji argumentaci podpořím dvěma body. Zaprvé, právo Západu diskutovat, kritizovat, a dokonce zesměšňovat islám a muslimy se během let narušilo. Zadruhé, svoboda slova je méně podstatnou částí problému; ohroženo je něco mnohem podstatnějšího: Zachová si Západ vůči útokům islamistů svoji vlastní historickou civilizaci, nebo ji postoupí islámské kultuře a právu a podřídí se jakési formě druhořadého občanství?
Politika, jaká má být…
Dokončení rozhovoru s Petrem Fialou
Ondřej Krutílek | 14. 1. 2011
Politolog a rektor Masarykovy univerzity vydal loni dvě knihy, Politika, jaká nemá být a Evropský mezičas. Nové otázky evropské integrace, jež v zainteresovaných kruzích vzbudily zasloužený rozruch jak pro závažnost témat, jimž se věnují, tak pro lehkost, s jakou tak činí. První část rozhovoru vyšla v Revue Politika 12/2010.
Neototalitní EU je tragikomická, ale Evropa umírá a za pár let už tu nebude
Lukáš Petřík | 22. 12. 2010
Diskuse o tom, jaké jsou „podmínky politické stability a prosperity v Evropě", je téma jistě zajímavé, ale spíše již jen teoreticky a akademicky, protože Evropa, jak jsme ji znali - tím míním decentralizovanou, svobodnou, tradiční Evropu založenou antických a křesťanských kořenech západní civilizace, fungující v rámci svobodných politických a ekonomických zřízení - tu už zanedlouho nebude. Pak je otázkou, zda má takováto debata smysl. Na druhou stranu je ale fakt, že naše západní evropská civilizace si určité pojednání zaslouží, protože ve srovnání s civilizacemi ostatními nebyla vůbec špatná.
celý článek Sympozium CDK: Podmínky politické stability a prosperity v Evropě
Politika, jaká má být…
Rozhovor s Petrem Fialou o vytrácení politiky, krizi evropské integrace, blízkých identitách, levici, pravici a o tom, jak se pokusit učinit náš život radostným, svobodným, odpovědným a konkrétním
Ondřej Krutílek | 20. 12. 2010
Politolog a rektor Masarykovy univerzity vydal letos dvě knihy, Politika, jaká nemá být a Evropský mezičas. Nové otázky evropské integrace, jež v zainteresovaných kruzích vzbudily zasloužený rozruch jak pro závažnost témat, jimž se věnují, tak pro lehkost, s jakou tak činí.
Historie v ohrožení
Sebemrskačství jako módní trend
Tomáš Břicháček | 20. 9. 2010
V posledních týdnech pookřála diskuse nad jinak již poměrně vyčpělým tématem poválečného odsunu sudetských Němců a některých excesů, které jej provázely. Povzbudilo ji odhalení kosterních pozůstatků v Dobroníně na Jihlavsku, které mohou být památkou jednoho z incidentů, ale také několik pořadů České televize, jako byl kontroverzní dokument Zabíjení po Česku.
Sarrazin kopl do vosího hnízda
Ondřej Šlechta | 13. 9. 2010
Nic nemohlo lépe ilustrovat a definitivně podtrhnout fakt, že Evropa stěží může být jednotná už jen proto, že v ní existují dva odlišné světy - obyčejní lidé a politická třída -, než odvolání člena předsednictva Bundesbank Thila Sarrazina za výroky, nad kterými evropské elity vynesly nekompromisní fatvu, zatímco valná část občanů s nimi souzní. Úspěšný berlínský senátor a mezinárodně uznávaný ekonom ztratil veškeré renomé v jednom jediném okamžiku - když se stal rasistou a antisemitou.
Sexistická diskriminace žen ve vědě?
Jaroslav Zvěřina | 9. 3. 2010
Když se v roce 2005 rektor Harvardské univerzity Larry Summers dopustil svých dnes již legendárních „sexistických" výroků, jež vyjadřovaly jeho (a zdaleka nejen jeho) soud o tom, že biologické dispozice k matematice a technickým vědám nejsou u žen tak vysoké jako u mužů, vyvolalo to v celých Spojených státech neobyčejný mediální povyk feministek a bojovníků za politickou korektnost. Pan rektor ve své funkci pak již dlouho nepobyl. Debata, kterou aktualizoval, však pokračuje. Nejen v zámoří, ale i v Evropě.
Strana 1 | 2
Rubriky
Partnerský časopis
Inzerce
