Slovensko
O pasti finanční, hospodářské a dluhové krize
V Evropě dnes máme problémy proto, že ekonomika je nadměrně ovlivňována karikaturou politiky
Miroslav Ševčík | 6. 1. 2012
Politika by měla být správou věcí veřejných, věcí občanů. V posledních desetiletích se však setkáváme s něčím úplně jiným - s prosazováním individuálních a/nebo velmi úzce pojatých zájmů. Politika již není ukotvena v realitě běžného života a dnešní „politik" je pouhým dílem imagemakerů, člověkem, který manipuluje veřejným míněním. Zde hledejme klíč k tomu, proč v souvislosti s eurem dochází k masivní dezinterpretaci informací a statistických údajů.
Modifikovaná DPH, územní dluhopisy a globální daň. Systémová řešení krize v EU?
Netradiční pohled z Polska
Mariusz Andrzejewski | 9. 12. 2011
Zadluženým zemím Evropské unie (EU) hrozí bankrot. Evropský finanční stabilizační fond (EFSF) jim může pomoci pouze momentálně a nebude dostačující, pokud bude potřeba podpořit větší státy typu Itálie či Španělska. Další emise peněz z ECB či jednotlivých národních bank může způsobit katastrofálně vysokou inflaci. Krom společné měny by se jednotlivé unijní země měly samy postarat o reformy, díky nimž splatí své dluhy a začnou shromažďovat finanční přebytky. V mikroměřítku by mohl systémové řešení znamenat systém modifikované DPH (model interVAT), v makroměřítku pak územní dluhopisy. Tzv. Tobinova daň navržená zatím jen pro EU by měla být zavedena po celém světě. Současně by se měla hledat také fiskální řešení, jejichž mechanismus vezme v potaz násobky v dosahování zisku na finančních trzích.
celý článek Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU
Proč je Petr Nečas slabým premiérem?
Lubomír Kopeček | 16. 9. 2011
Spor mezi premiérem Petrem Nečasem a ministrem financí Miroslavem Kalouskem o obří ekozakázku vzbuzuje pochopitelnou pozornost. Je obvyklé, aby předseda vlády v záležitosti s tak zásadním dopadem na finance státu „narazil" na razantní nesouhlas člena své vlády? Nenaznačuje to cosi výmluvného o pozici českého premiéra?
Společná energetická politika EU dnes není prioritou
Rozhovor s Václavem Bartuškou
Dušan Šrámek | 3. 8. 2011
Česká republika podpořila při nedávné návštěvě polského premiéra Donalda Tuska priority polského předsednictví, včetně těch v oblasti energetické bezpečnosti. Podle názoru zvláštního velvyslance České republiky pro otázky energetické bezpečnosti Václava Bartušky je ale otázkou, co se z nich podaří naplnit. A zda vůbec.
Visegrádská bojová skupina
Perspektivy vojenské spolupráce ve střední Evropě
Ondřej Šlechta | 3. 6. 2011
Na začátku května proběhlo ve slovenské Levoči setkání ministrů obrany zemí Visegrádské čtyřky a Ukrajiny, jehož výsledkem je deklarovaný zájem V4 postavit v rámci Evropské unie vlastní bojovou skupinu. Jedná se o snahu spojit síly s cílem snižovat náklady na obranu v jednotlivých státech V4, nebo o první krok k těsnější spolupráci střední Evropy v bezpečnostní oblasti a potažmo snahu suplovat původní ideu NATO?
Sterilní aliance?
Sonda do vztahu Čechů a Poláků
Josef Mlejnek jr. | 11. 4. 2011
V únoru 2011 zavítal do Prahy na státní návštěvu polský prezident Bronisław Komorowski. Vzhledem k rozbouřené domácí i mezinárodní politické scéně působila jako z jiného světa: samé úsměvy, poklony, ujišťování o bezkonfliktnosti vzájemných vztahů, o radosti z rostoucí hospodářské výměny, o velkém renomé Čechů v očích prostých Poláků. Václav Klaus pěl na Poláky chválu a Bronisław Komorowski mu v tom zdatně sekundoval. Inu idyla, člověk by se málem dojetím rozplakal.
celý článek Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU
Co si počít s energetickou závislostí na Rusku?
Nad knihou Anity Orbanové Moc, energie a nový ruský imperialismus
Dušan Šrámek | 15. 11. 2010
České předsednictví Evropské unie začalo velkým dramatem. Rusko na několik týdnů přerušilo dodávky zemního plynu. Oficiálním důvodem ruské strany byly spory s Ukrajinou o dlužné částky za přepravu plynu a výši tranzitních poplatků. Nebylo to poprvé, jak dokládá kniha maďarské autorky Anity Orbanové Moc, energie a nový ruský imperialismus, jejíž český překlad letos vyšel. Na základě veřejně dostupných informací autorka analyzuje snahy ruských, převážně státních energetických společností o průnik na středoevropské trhy a dokladuje, jak se Moskva přes své energetické firmy snaží posilovat svůj politický vliv v bývalých státech východního bloku.
Od krize k zotavení
Vítězové a poražení ve střední Evropě
28. 4. 2010
Zpráva Center for European Policy Analysis vypracovaná Evou M. Blaszczynski pro americké ministerstvo zahraničních věcí představuje detailní analýzu ekonomické situace v nových členských zemích EU ze střední Evropy. Podle autorky je můžeme z hlediska jejich ekonomické úspěšnosti rozdělit do tří skupin: na vítěze, zaostávající a poražené. Blaszczynski ve své analýze vysvětluje příčiny odlišného ekonomického vývoje a dopadů krize v jednotlivých zemích, posuzuje, jaké mají vyhlídky na další ekonomický růst, a nabízí i různá doporučení.
Pějme píseň dvoukola?
Neznámé záludnosti známých volebních systémů
Josef Mlejnek jr. | 20. 5. 2004
V České republice propukne čas od času diskuse o potřebě zavést přímou volbu prezidenta. Přes všechny pádné argumenty proti, na něž zastánci přímé volby zpravidla nedokáží adekvátně reagovat, se "prezidentský diskurs" vrací s neodvratností střídání ročních dob. Za úvahu pak stojí i skutečnost, že zastánci přímé volby hlavy státu navrhují vždy pouze jeden způsob, jak takovou věc "zařídit": dvoukolovým většinovým systémem, kdy je v prvním kole třeba ke zvolení získat nadpoloviční většinu, a pokud se takový šťastlivec nevyskytne, následuje kolo druhé mezi dvěma nejúspěšnějšími kandidáty z kola prvního. Jak jednoduché, jak jasné... Naposledy s touto představou vyrukovala ČSSD, která hodlá změnit volební zákony, a to včetně zavedení přímé volby prezidenta. "Chceme prosadit dvoukolový systém, který funguje například u senátních voleb," citovaly 17. 5. 2004 Lidové noviny Stanislava Grosse.
Strana 1 | 2
Rubriky
Partnerský časopis
Inzerce
