Lisabonská smlouva
Vzdušné záruky pro Irsko
Tomáš Břicháček | 26. 6. 2009
Evropská rada schválila na svém červnovém zasedání tzv. právní záruky pro Irsko týkající se Lisabonské smlouvy. Ty mají dopomoci tomu, aby Irové, kteří smlouvu již jednou odmítli, při opakovaném referendu očekávaném letos na podzim na druhý pokus rozhodli „správně". I pro pozornějšího pozorovatele politického dění asi nebylo snadné pochopit, k čemu na schůzce nejvyšších představitelů členských států Unie došlo.
Neostré hranice pravomocí ES/EU
K „lisabonskému“ nálezu Ústavního soudu
Tomáš Břicháček | 17. 5. 2009
O nálezu Ústavního soudu k Lisabonské smlouvě bylo již řečeno i napsáno mnoho. Chvála či kritika byla přitom vzhledem k politickému rozměru věci rozdělována téměř výhradně podle politického přesvědčení komentátorů, zatímco kvalita a přesvědčivost právní argumentace zůstala stranou. Následující příspěvek se snaží tuto „mezeru" zaplnit.
Lisabonská smlouva zakládá federální unii
Rozhovor s Anthonym Coughlanem
Lukáš Petřík | 9. 4. 2009
V březnu se na půdě Senátu uskutečnila konference na téma důsledků zakotvení Listiny základních práv v Lisabonské smlouvě. Se svým příspěvkem vystoupil i ředitel The National Platform EU Research and Information Centre Anthony Coughlan, v Česku známý jako autor knihy Řekněme své ano nebo ne evropské ústavě, již před čtyřmi lety vydalo Centrum pro ekonomiku a politiku. Coughlan v rozhovoru pro Revue Politika objasňuje, proč se řadí mezi odpůrce Lisabonské smlouvy a jaké může mít přijetí tohoto dokumentu důsledky.
Klaus, pád vlády a ruské zájmy
Ondřej Šlechta | 2. 4. 2009
Za pád vlády může Václav Klaus a jeho údajné zákulisní praktiky. Šlo by nad tím mávnout rukou jako nad dalším z banálních obvinění, která jsou produktem napjatých mocenských vztahů mezi Hradem a jeho soupeři. Závažnější jsou nařčení, podle nichž Hrad tajně jedná na objednávku Ruské federace. Rusové si přejí rozvrat Evropy, a proto tajně podporují antilisabonské snahy. Jeden agent již působí (Declan Ganley), další byl odhalen (Klaus). Kolosálnější nesmysl si lze stěží představit.
Méně truchlivá budoucnost
O „lisabonská novele“ jednacích řádů komor Parlamentu ČR
Tomáš Břicháček | 14. 3. 2009
Již delší dobu se hovoří o potřebě zavést mechanismy vnitrostátní parlamentní kontroly exekutivy při rozhodování v rámci institucí EU, zejména pak v souvislosti s Lisabonskou smlouvou. Její vstup v platnost by mimo jiné přinesl široké spektrum možností dalšího posilování EU bez nutnosti klasických změn smluv vyžadujících ratifikaci; souhlas členských států by byl v mnoha případech vyjádřen pouhým přivolením jejich zástupců v Evropské radě, resp. Radě EU.
Skeptická opatrnost
Jsou Češi jiní než většina Západoevropanů?
Bohumil Pečinka | 28. 2. 2009
Evropským i tuzemským tiskem se přelila vlna kritiky na českou adresu v souvislosti s přijímáním Lisabonské smlouvy, která v Poslanecké sněmovně prošla těsnou většinou pěti hlasů. Nyní proběhne hlasování v Senátu, kde je počet odpůrců o něco vyšší.
Jak moc je (bez)mocný Evropský parlament?
Petra Kuchyňková | 10. 2. 2009
Za přínos Lisabonské smlouvy bývá, podobně jako v případě někdejší smlouvy ústavní, považováno posilování úlohy Evropského parlamentu. Jde o jedinou přímo volenou instituci EU, zmírňuje se tím prý proto tolik kritizovaný demokratický deficit.
Strana svobodných občanů – šance na opravdovou diskusi o EU
Tomáš Břicháček | 7. 2. 2009
Vznik nové Strany svobodných občanů je svým způsobem přelomovou událostí. Necelých pět let od vstupu do Evropské unie se u nás poprvé rodí politický subjekt, který staví významnou část svého programu na odmítavém postoji k současnému směřování evropské integrace a hodlá na něm vybudovat svou identitu v rámci politického spektra.







