Lisabonská smlouva
Europropaganda
Bronisław Wildstein | 6. 2. 2012
Europeismus se stal osobitou ideologií Evropské unie. Není doktrínou dle marxistického, nacistického či třeba anarchistického vzoru, která by měla svého proroka či proroky a svaté knihy. Ačkoliv i marxismus, modelové ztělesnění doktríny, modifikoval dogmata svých zakladatelů a během svého vývoje rodil nové interpretace, reinterpretace, vzájemně soupeřící školy a schizmata. Specifičnost ideologie europeismu ovšem spočívá v tom, že celá vyrůstá z praxe.
Evropská integrace bez iluzí
Nad knihou prezidenta Václava Klause
Adam B. Bartoš | 30. 12. 2011
Evropská integrace bez iluzí je po delší době novou knihou prezidenta Václava Klause. Nevznikla jako sborník už vydaných článků, esejí či rozhovorů, ale jako nový souvislý text. Naposledy tak prezident představil před dvěma lety knihu Kde začíná zítřek (ta byla ale spíše bilanční) a ještě předtím (v roce 2007) knihu Modrá, nikoli zelená planeta.
Bouřlivé pozdní léto evropských centralistů
Tomáš Břicháček | 28. 9. 2011
Zatímco na východním pobřeží Severní Ameriky koncem srpna běsnil hurikán Irene, starý kontinent je v posledních týdnech ošleháván smrští jiného druhu. Pozdní léto je tentokrát ve znamení mohutného vzepětí agitační činnosti zastánců „stále užší Unie". V jejich pestrém táboře to na pozadí dluhové krize eurozóny hučí jako v úle. Nemine snad jediný den, aby z jeho prominentních míst nezaznělo hlasité, patetické volání po dalším významném posilování EU. Zpravidla jej provázejí - jako varování pro případ, že k takovému posílení nedojde - katastrofické scénáře zkázy jednotné měny nebo Unie jako takové, úpadku vlivu Evropy ve světě a ledasčeho dalšího.
Prohlubovat evropskou integraci je fatální chyba
Odpověď Pawłu Ukielskému
Ondřej Krutílek | 19. 9. 2011
K otázce prohlubování evropské integrace, tedy posilování rozhodovacích pravomocí nadnárodního centra v oblastech (politikách), které byly doposud výhradně nebo převážně doménou každého jednoho členského státu zvlášť, lze přistupovat různě. Paweł Ukielski svůj esej založil na předpokladu, že Polsko a Česko se k integračnímu projektu připojily pozdě, a jsou tudíž odsouzeny hrát v EU druhé housle, v lepším případě roli (re)aktéra, který, má-li v Unii uspět, musí při vyjednáváních snoubit své negociační schopnosti s adekvátně definovanými národními zájmy. Potenciál změnit základní směřování EU k „ever closer Union" nemá podle Ukielského ani Polsko, ani Česko. Tato úvaha je na první pohled logická a uměřeně optimistická. Má jen jednu zásadní chybu: v praxi je skoro nerealizovatelná.
celý článek Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU
Česká republika a perspektivy EU jako globálního hráče
Jan Jireš | 9. 9. 2011
Zamýšlet se dnes nad mezinárodní či dokonce globální rolí Evropské unie jako politického, bezpečnostního a ekonomického aktéra působí téměř nemístně. Vrcholící dluhová krize ohrožuje samotnou existenci eurozóny a nikdo netuší, jak by její případný rozpad (ať už by měl jakoukoli podobu) ovlivnil již dosaženou úroveň integrace v jiných oblastech, a zda tedy není v sázce také existence samotné Unie.
celý článek Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU
Co nakonec přinese polské předsednictví EU?
Krzysztof Szczerski | 7. 9. 2011
Význam polského předsednictví, jak ve svém článku potvrzuje Petr Kaniok, můžeme zkoumat ve třech rovinách: evropské (unijní), regionální a vnitřní. Každá z těchto perspektiv skrývá potenciální příležitosti, ale také reálné slabiny.
celý článek Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU
„Řešení“ dluhové krize eurozóny je stará písnička
Hynek Fajmon | 19. 8. 2011
Francouzský prezident a německá kancléřka se v úterý znovu pokusili o vyřešení dluhové krize. Jejich návrhy směřují k ustavení ekonomické vlády eurozóny a zavedení nové daně z finančních transakcí. Nejedná se o nic nového, obě „písničky" zpívají již řadu let. Nyní je jen znovu vytáhli na svět - coby „cestu z krize". Jedinou novinkou zůstává myšlenka na zakotvení vyrovnaného hospodaření do ústav členských států eurozóny. A pouze ta je pozitivní a stojí za zamyšlení.
ODS se podpisem Lisabonské smlouvy pošpinila
S Petrem Plecitým k desátému výročí vzniku Manifestu českého eurorealismu
Dušan Šrámek | 22. 7. 2011
Je tomu již deset let, co uvnitř ODS vznikl Manifest českého eurorealismu. Ve své době jedinečný dokument, který reagoval na naprostou absenci jakékoli relevantní diskuse o našem členství v EU. V době vzniku byli autoři dehonestováni jako europesimisté. Dnes se ukazují východiska Manifestu jako jediný skutečně realistický pohled na fungování EU a roli českého státu v ní. „Platnost našich tehdejších názorů prověřil čas," říká jeden z autorů Petr Plecitý.
EU na mezinárodní scéně: mezi osobním vlakem a fotbalovým družstvem
Evropské „impérium” po Lisabonské smlouvě z polské a české perspektivy
Piotr Bajda | 9. 5. 2011
Členství Polska a Česka v Evropské unii trvale změnilo naši geopolitickou situaci. Odevzdání části suverenity do rukou představitelů evropských institucí bylo ve své podstatě výměnným obchodem, na oplátku jsme - díky evropské solidaritě - očekávali příležitosti pro rychlejší rozvoj. Po ratifikaci Lisabonské smlouvy a zejména založení evropské služby pro vnější činnost se v působení EU na mezinárodní scéně objevily nové mechanismy. Proměna forem působení EU navenek, probíhající debata o procesu dalšího rozšiřování Společenství a evropská politika vůči nejbližším, zejména východním sousedům bude mít vliv na geopolitickou situaci našeho regionu i na možnost úspěšně realizovat cíle zahraniční politiky Prahy a Varšavy.
celý článek Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU
EU má centralizaci vepsanou do vínku
Tomáš Břicháček | 15. 4. 2011
Centralizační trendy v Evropské unii jsou předmětem časté diskuse. Jde nicméně o téma v neustálém pohybu, vysoce nadčasové, které se vždy objevuje v nových souvislostech, a proto je užitečné se k němu vracet. Ve svém příspěvku se budu dané problematice věnovat z pohledu právníka. V evropské integraci je to totiž právo, které působí jako její prostředek a nositel, jako její životní míza zosobňující příslušné politické záměry. Studium práva EU je proto nutné pro pochopení základní struktury Unie i aktuálního stavu integračních procesů. Budu se snažit jednak ukázat, že směřování k centralizaci je součástí genetické výbavy EU. Dále se pokusím na praktickém příkladě demonstrovat, kam už integrace na této cestě došla. Nakonec se zastavím u otázky, jakým způsobem a zda vůbec lze nastoupeným trendům do budoucna čelit.
Rubriky
Partnerský časopis
Inzerce
