Články a komentáře

Proč Rusko potřebuje Západ?

Martin Laryš | 22. 6. 2011

Rusko zasáhla po hluboké hospodářské krizi namísto oživení stagnace. Hlavní příčinou je jeho mnohaletý ekonomický růst založený na exportu ropy a plynu, a tedy postrádající rozvoj. Na základě surovinové ekonomiky nelze vybudovat stát odpovídající charakteristikám velmoci, ať je o tom politická elita přesvědčena jakkoli. V Rusku dnes naopak můžeme pozorovat jev nazývaný ekonomy jako „surovinové prokletí" - se všemi ryze ruskými specifiky. Jediným východiskem je ekonomická i politická modernizace. V praxi to znamená úzkou spolupráci Ruska se Západem i v bezpečnostní sféře.

celý článek Články a komentáře

Finanční krize států? Cena za falešné představy

Jan Frank | 17. 6. 2011

Srovnání světové hospodářské krize 30. let 20. století s tím, co se děje od roku 2008, není s ohledem na příčiny a dopady možné. Před druhou světovou válkou ochuravěla z dnešního pohledu málo regulovaná ekonomika, dnes ji naopak podepírá ohromný systém přerozdělování. Tehdy nekolaboval „sociální systém", spíše se upevnila jeho idea, která je dnes realitou. Vtělila se v podstatě do obrovských, mezinárodními deklaracemi, ústavami a zákony garantovaných „neziskových organizací" na podporu obyvatelstva toho či onoho státu. Pokud ekonomika těmto představám a závazkům vypoví službu, je této ideji „dlužna". Nebo ne?

celý článek Články a komentáře

Je euro babylonská věž evropské integrace?

Tomáš Břicháček | 25. 5. 2011

Je tomu rok od schválení záchranné půjčky 110 miliard eur pro Řecko a od rozhodnutí o vytvoření gigantického stabilizačního balíku jištěného 750 miliardami eur pocházejících od členských států (Evropský nástroj finanční stability), Evropské komise (Evropský mechanismus finanční stabilizace) a Mezinárodního měnového fondu. Uplynulých dvanáct měsíců bylo naditých dalšími převratnými událostmi, mezi nimiž figuruje změna zakládacích smluv EU legalizující sanování členských států s rozpočtovými problémy (nyní v procesu definitivního schvalování v jednotlivých členských státech), kontroverzní německo-francouzský návrh tzv. Paktu pro konkurenceschopnost a následné přijetí jeho naředěné verze v podobě tzv. Paktu pro euro plus, zhoršení rozpočtové situace Irska a Portugalska a s tím související schválení záchranných půjček i pro tyto země nebo konečně masivní nákup dluhopisů problémových států Evropskou centrální bankou.

celý článek Články a komentáře

Stálo těch dvacet let za to?

Ukrajina kontra demokracie a občanská společnost

Dmitrij Ťuťunnik | 11. 5. 2011

Ukrajinská společnost prošla za posledních dvacet let zásadními změnami. Můžeme ale tvrdit, že se v ní uchytila i demokracie a občanská společnost? Ukrajina ze všech bývalých sovětských republik zaujímá, pokud jde o rozvoj demokracie, čelní pozici. Porovnáme-li ale stav její demokracie s ostatními státy západní Evropy, má před sebou stále ještě dost práce.

celý článek Články a komentáře

Maďarsko versus demokracie

Je třeba se obávat tamějších ústavních změn?

Lucie Szymanowská | 29. 4. 2011

Maďarská vládní koalice Fidesz-Křesťankodemokratická lidová strana (KDNP) čelí v souvislosti s vnitrostátní legislativou v krátkém časovém odstupu už druhé vlně mezinárodní i domácí kritiky. Po balíčku mediálních zákonů na přelomu let 2010-2011 je nyní jejím předmětem nová maďarská ústava, přijatá v parlamentu 18. dubna. Právě v tuto ústavu měl dle záměrů Fideszu vyústit vládní program „národní spolupráce" formulovaný poté, co vládní koalice získala před rokem 68,12 % parlamentních mandátů, umožňujících jak změnu ústavy, tak i řady dalších zákonů. Ústavotvorný proces však ve znamení národní spolupráce zdaleka neproběhl. Znamená to, že nová maďarská „společenská smlouva" nestojí na politickém ani společenském konsensu, a postrádá tedy legitimitu? Umožní, jak jí vyčítají kritici, zásadní antidemokratickou změnu systému? Nebo jen dráždí jazykem a duchem preambule?

celý článek Články a komentáře

Důchodová reforma podpoří soukromé investice

Dušan Šrámek | 25. 4. 2011

Na vládou připravovanou důchodovou reformu se lze dívat z různých úhlů pohledu. Bohužel se příliš nehovoří o tom, jaké efekty může přinést možnost opt-outu do kapitálového pilíře, tedy vyvedení tří procent ze sociálního pojištění, které jsou dnes v průběžném systému, a zároveň jejich posílení o další dvě procenta z kapsy každého, kdo se pro opt-out rozhodne.

celý článek Články a komentáře

EU má centralizaci vepsanou do vínku

Tomáš Břicháček | 15. 4. 2011

Centralizační trendy v Evropské unii jsou předmětem časté diskuse. Jde nicméně o téma v neustálém pohybu, vysoce nadčasové, které se vždy objevuje v nových souvislostech, a proto je užitečné se k němu vracet. Ve svém příspěvku se budu dané problematice věnovat z pohledu právníka. V evropské integraci je to totiž právo, které působí jako její prostředek a nositel, jako její životní míza zosobňující příslušné politické záměry. Studium práva EU je proto nutné pro pochopení základní struktury Unie i aktuálního stavu integračních procesů. Budu se snažit jednak ukázat, že směřování k centralizaci je součástí genetické výbavy EU. Dále se pokusím na praktickém příkladě demonstrovat, kam už integrace na této cestě došla. Nakonec se zastavím u otázky, jakým způsobem a zda vůbec lze nastoupeným trendům do budoucna čelit.

celý článek Články a komentáře

Libye a pokrytectví Západu

Ondřej Šlechta | 28. 3. 2011

Jen několik vět chvastouna a pravděpodobně psychicky narušeného člověka Muammara Kaddáfího stačilo k tomu, aby se statický postoj Evropské unie a NATO změnil v rozhodnou akci. Bombardování Kaddáfího pozic ale přišlo ve chvíli, kdy rebelové stáli na pokraji porážky. To logicky vyvolává řadu otázek.

celý článek Články a komentáře

Politika v ekonomice zatahuje Západ do krize

Petr Kostka | 21. 3. 2011

Západ se topí v dluzích. A to přesto, že už nemusí financovat totální války, jak tomu bylo v minulosti. Co je tedy příčinou dluhové krize, která ohrožuje západní svět a svými rozměry může otřást i celou atlantickou civilizací? Stručně řečeno je to sledování politických cílů bez ohledu na principy tvorby zdrojů. Politika si podřizuje ekonomiku a vrůstá do ní. Důsledkem intervencionistických zásahů je gradující narušování tržních vztahů a regulacemi ochrnutá produktivní sféra už není schopna pokrývat stále rostoucí potřeby sociálního státu. Politickým únikem z prohlubujícího se rozporu je zadlužování, tedy odsouvání (v rámci současného euroamerického paradigmatu neřešitelného) problému do budoucnosti.

celý článek Články a komentáře

Od éry nevinnosti k barbarizaci

Žít pro politiku, nebo z politiky?

Stanislav Balík | 18. 3. 2011

Není úplně časté, že český politolog napíše knihu, která na jednu stranu není souhrnem banálních, osobními politickými názory zabarvených komentářů, na druhou stranu není širší veřejnosti nesrozumitelným, a možná dokonce směšným textem, kdy mnozí kroutí hlavou, k čemu něco takového je. Lubomír Kopeček se ve své nové knize Éra nevinnosti. Česká politika 1989-1997 oběma úskalím vyhnul.

celý článek Články a komentáře