Články a komentáře
Česká literární xenofobie: Karel Havlíček Borovský: "Pročež musí, kdo chce být Čechem, přestati být Židem."
Milan Uhde | 20. 4. 2002
Cyklus úvah pod názvem Česká literární xenofobie vznikl na základě takzvaného "druhého čtení". Jde o soudobé hodnocení, jemuž autor podrobil díla klasických i moderních spisovatelů, se kterými se jako většina čtenářů a diváků poprvé setkal ve školní a studentské knihovně a byl veden k jejich nekritickému uctívání.
Solženicyn a Sartre
Raymond Aron | 20. 4. 2002
Esej Solženicyn a Sartre lze chápat jako „doplňkovou četbu" - po dvaceti letech - ke knize Opium intelektuálů, jež vyšla v polovině padesátých let a jež se loni dočkala i českého vydání. Raymond Aron ho napsal v roce 1976 na počest svého dávného přítele, spisovatele Manese Sperbera. Vyšel tehdy německy (pod názvem Solženicyn a evropský sinistrismus) a anglicky (jako Solženicyn a evropské „levičáctví"), ale na francouzské vydání si musel počkat téměř další dvě desetiletí, protože v polovině sedmdesátých let ve Francii chyběla odpovídající revue, v níž by se mohl objevit. V úvodní poznámce v Commentaire z roku 1994 čteme: „Komunismus zmizel. Solženicyn se chystá k návratu do Ruska. Sartre je mrtev. Mladí lidé, kteří budou dnes tento text číst, budou také vědět, co si myslet o slavné větě, podle níž ‚je lépe mýlit se se Sartrem než mít pravdu se Solženicynem‘." (jfm)
Výzkumy volebních preferencí
Trnitá cesta od otázky k datům
Klára Plecitá-Vlachová | 20. 4. 2002
Výzkumy volebních preferencí jsou v dnešních demokraciích důležitou součástí volebního procesu. Pro voliče i politické subjekty, které zamýšlejí kandidovat ve volbách, představují publikované volební preference informaci, podle které se mohou, ale nemusí rozhodovat (jak volit, jak vést volební kampaň). Ať se podle volebních preferencí rozhodují, nebo ne, zveřejňovaná data by měla být co nejsprávnější. To je úkol jak pro agentury, které volební preference zjišťují a poskytují je médiím, tak pro žurnalisty, kteří je odebírají, publikují je a dále s nimi pracují. Přestože vliv informace o volebních preferencích na rozhodování voličů a stran zřejmě není ani velký, ani přímý a ani konzistentní, výzkumy volebních preferencí jsou ve vyspělých demokraciích velmi ostře sledovány, analyzovány a podrobovány kritice jak z akademické sféry, tak z řad producentů (výzkumných agentur a asociací výzkumných agentur, např. AAPOR) i příjemců těchto dat (zejména médií). U nás byla dosud analýza výzkumů volebních preferencí okrajová.
Strana 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37 | 38 | 39 | 40 | 41 | 42 | 43 | 44 | 45 | 46 | 47 | 48 | 49 | 50 | 51 | 52 | 53 | 54 | 55 | 56 | 57 | 58 | 59 | 60 | 61 | 62 | 63 | 64 | 65 | 66 | 67 | 68 | 69 | 70 | 71 | 72 | 73 | 74 | 75 | 76







