Články a komentáře
Donald I. Neporazitelný?
Polsko před parlamentními volbami
Josef Mlejnek jr. | 5. 9. 2011
Průzkumy před parlamentními volbami, které v Polsku proběhnou 9. října, byly doposud zajímavé v zásadě kvůli třem parametrům: zaprvé, o kolik procent vede Občanská platforma (PO) premiéra Donalda Tuska před hlavní opoziční silou, stranou Právo a spravedlnost (PiS) Jarosława Kaczyńského; zadruhé, překročil-li postkomunistický Svaz demokratické levice (SLD) o něco málo hranici 10 %, či zda za ní o něco málo zaostává; a zatřetí, zda Polská lidová strana (PSL), menší koaliční partner v Tuskově vládě, překonává pro vstup do Sejmu životně důležitou pětiprocentní laťku.
Spolubojovníky obklopený
Recenze Festschriftu Václavu Klausovi
Adam B. Bartoš | 24. 8. 2011
Stěží může něco lépe demonstrovat nepravdivost úskočných titulků, kterými některé magazíny vypravily své první stránky v týdnu, kdy prezident Václav Klaus slavil sedmdesátiny, než kniha, kterou k narozeninám darem obdržel.
Mezi kladivem a kovadlinou
Osm desetiletí boje Ukrajinců za národní osvobození a nezávislost
Svjatoslav Lipoveckij | 17. 8. 2011
Dějiny národa žijícího v prostoru mezi řekami San a Severní Bug na západě, Donem na východě, na severu ohraničeném běloruskými bažinami a lesy a na jihu vlnami Černého moře jsou plné válek a tragédií. Každý vetřelec, který přicházel ze západu, východu nebo jihu o sobě tvrdil, že je osvoboditel a své kruté počínání ospravedlňoval úmyslem ochraňovat místní národ. Ukrajinci však toužili po samostatnosti, nezávislosti a svobodě. Jejich kořeny jsou hluboce zapuštěny v evropské kultuře a historii, proto se každému „osvoboditeli" tvrdě bránili. Často se přitom nacházeli současně pod tlakem ze západu i z východu. Tak tomu bylo po staletí. A zápas za národní osvobození a nezávislost, jenž se silně zapsal do tradic, mentality i životního stylu Ukrajinců, pokračuje.
Krize neschopnosti
Jak se před 20 lety rozpadala „říše zla“ a Ukrajina jen přihlížela
Sergej Balan, Andrej Duda, Oleg Ivanov, Rostislav Pavlenko | 10. 8. 2011
Ukrajina nemohla využít příležitosti, která se jí naskytla v době rozpadu SSSR, protože její elity nebyly připraveny a vedoucí struktury trpěly krátkozrakostí.
Peníze a politika: Velký kapitál nadále podporuje levici
Petr Hampl | 8. 8. 2011
Moc a peníze najdeme především tam, kde se rozhoduje o regulacích. A také u poradenských a právních firem, které pro takové instituce pracují. Logickým důsledkem je finanční superpřevaha těch politických stran, které usilují o zvyšování daní a státních zásahů.
Bizarní obhajoba ideje „sociálně starostlivého“ státu
Recenze knihy Naomi Kleinové Šoková doktrína
Jaroslav Daňhel | 5. 8. 2011
Kanadská autorka publikace Šoková doktrína (s podtitulem Vzestup kalamitního kapitalismu, Argo/Dokořán 2011) čtenáře obsahem své knihy hned od počátku skutečně šokuje: největším soudobým zlem způsobujícím ekonomické krize, zbídačování obyvatelstva, drancování veřejného sektoru soukromými korporacemi a hroucení celých ekonomik je neoliberální teorie volného trhu a s ní související privatizace a omezování role státu škrty ve veřejných výdajích. Guru neoliberálů, chicagský profesor Milton Friedman, je nazýván „doktorem Šokem" a srovnáván s psychiatrem Ewenem Cameronem, který svého času dociloval u svých pokusných pacientů vymazávání paměti pomocí aplikace drog a elektrošoků.
Polemika s ústavou: cesta ke konzervativní demokracii
Jan Frank | 25. 7. 2011
Říká se, že politika ztrácí obsah. Autoři této teze obvykle mívají na mysli skutečnost, že nad hledáním dlouhodobých strategií převažují holé mocenské boje a takřka všechny koncepce se podvazují a neutralizují pravolevými kompromisy. Politika přestává být inspirativní a dramatická. Tvoří ji ale také novináři; politika se dá dělat i perem. Jejich texty ovšem (čest výjimkám) často končí na hranici negativního vymezení. Ruku na srdce: víme o něco víc než to, že chceme „levný právní stát", „Evropu národů" a udržet výkonnost kontinentu (alespoň) ve vztahu k nově se rodícím mocnostem?
Den narození naší země
„Ruská země“ a Ukrajina ve světle historických údajů
Alexandr Palij | 15. 7. 2011
18. dubna jsme si mohli připomenout datum první zmínky názvu naší země v historických análech. Mnohé jiné státy by si tuto příležitost nenechaly ujít, u nás ale panuje „tichá ukrajinská noc". Přitom neznalost je jednou z hlavních příčin historických tragédií a neúspěchů.
Česko-rakouské vztahy a energetika
Rakušané možná budou závislí na české elektřině
Ondřej Šlechta | 1. 7. 2011
Lidové noviny přišly před několika týdny s reportáží, ve které citovaly několik rakouských usedlíků žijících jen pár kilometrů od českých hranic. Tito lidé prý nikdy Českou republiku nenavštívili, v dohledné době to neplánují a navíc jim to nepřijde divné. Na těchto příkladech lze dobře ilustrovat, jak vzájemné vztahy mezi Českou republikou a Rakouskem sice nejsou nepřátelské, ale přesto poznamenané averzí či alespoň nezájmem o ty druhé. Proč tomu tak je, zůstává vděčným námětem pro historické studie i plytké novinové komentáře.
Průšvih sjednocené Evropy v stručném, nikoliv úplném přehledu
Ota Filip | 24. 6. 2011
Kdyby naši pradědečkové byli moudřejší, mohli jsme se v Evropě sjednotit dejme tomu už v roce 1913 a vyhnuli bychom se dvěma světovým válkám a hrůzám, které nám všem přinesly. Teď jsme, se zpožděním přibližně jednoho století, sen o sjednocení Evropy uskutečnili. Evropa je sice nejmocnější hospodářskou velmocí na světě, světadílem bez válek, ale v krizi předznamenávající konec krátkého snu o sjednocení, které bohužel nevyřešilo četné problémy a chronické nemoci, jimiž Evropa trpí. Bez přehánění, a aniž bych hodlal zastrašovat, si dovolím tvrdit, že žijeme v období srovnatelném se starořímskou dekadencí, krátce předtím, než se bezbranný a dějinami vyčerpaný Řím vzdal náporu barbarů.
Strana 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37 | 38 | 39 | 40 | 41 | 42 | 43 | 44 | 45 | 46 | 47 | 48 | 49 | 50 | 51 | 52 | 53 | 54 | 55 | 56 | 57 | 58 | 59 | 60 | 61 | 62 | 63 | 64 | 65 | 66 | 67 | 68 | 69 | 70 | 71 | 72 | 73 | 74 | 75 | 76







