Články a komentáře

Unii schází společný „veřejný prostor“

Mojmír Hampl | 16. 3. 2012

V únorových Konzervativních listech se objevila hned celá baterie reakcí na provokativní text Davida Hanáka, jenž původně vyšel v Revue Politika. To potvrzuje, že téma českého vztahu k evropskému integračnímu projektu je jedním z dlouhodobě nejzávažnějších domácích témat vůbec, že to tak přirozeně řada intelektuálů cítí, a že málokoho logicky nechává otázka ČR a EU v klidu.

celý článek Články a komentáře

Když myslím na euroměnu, napadá mě intelektualismus

Alexander Tomský | 9. 3. 2012

Nejhorší nemoci nejsou nemoci těla, nýbrž nemoci ducha. A nejnebezpečnější z postižených nejsou za zámky blázinců, vypadají normálně, ba dokonce i velmi sympaticky a inteligentně. Většinou dosáhli značného úspěchu v umění nebo v nějakém humanitním oboru a mají osobní kouzlo (charisma), umí mluvit, a tak na výsluní mediálního zájmu hovoří ex cathedra o morálce, filozofii, náboženství, ekonomii a politice, jako by nevěděli, že lidské vědění je omezené.

celý článek Články a komentáře

Češi si za své problémy mohou sami

Ota Filip | 7. 3. 2012

V posledním čísle Revue Politika jsem četl článek Davida Hanáka „Německá Evropa, nebo evropské Německo?" s podtitulem „Frankfurt novým srdcem Říše". Po přečtení mě napadlo, že my, Češi, když jsme v malérech, tak odpovědnost za ně vždy hledáme a nacházíme u jiných. Za Mnichov 1938 nesou odpovědnost Francouzi a Angličané, jen my, holubičí nátury, ne. O protektorátu pomlčím. Za mizérii let od února 1948 do listopadu 1989 mohou Rusáci a teď, v obnovené české demokracii, svádíme naše nesnáze na Německo, novodobou „říši".

celý článek Články a komentáře

Přežije euro?

Hospodářská a měnová unie v historické perspektivě

David Marsh | 5. 3. 2012

David Marsh je přední britský odborník na evropskou ekonomickou integraci. Pracoval ve Financial Times a Reuters, poté působil v investičním bankovnictví a poradenství. Dnes spolu s kolegy vede poradenskou firmu SCCO a fórum OMFIF. Vydal několik knih: Germany - Rich, Bothered and Divided (1989), The Bundesbank - The Bank that Rules Europe (1992), Germany and Europe - The Crisis of Unity (1994), The Euro - The Politics of the New Global Currency (2010, druhé, rozšířené vydání 2011). Posledně jmenovanou a zatím nejzásadnější knihu The Euro, která srozumitelně popisuje politické a ekonomické pozadí vzniku a vývoje eura, nadnárodní měny pro sedmnáct evropských států a druhé největší rezervní měny světa, připravuje k českému vydání Centrum pro studium demokracie a kultury. Pod názvem Euro: Bitva o novou globální měnu vyjde v létě 2012. Následující text je překladem přednášky pronesené Davidem Marshem na semináři „Euro: historie a perspektiva" organizovaném společností Prague Twenty v Malostranském paláci v Praze, 13. října 2011.

celý článek Články a komentáře

Proč je Ukrajina problém?

Symon Petljura a počátky moderní ukrajinské státnosti

Josef Mlejnek jr. | 24. 2. 2012

„Dozrál čas přestat sloužit Rusovi i Polákovi," zpívá se v ukrajinské vlastenecké písni na slova ukrajinského spisovatele, básníka a národního buditele Ivana Franka. Ukrajincům se mohlo zdát, že ona osudová chvíle nastala v roce 1917, po pádu carismu a s pokračujícím rozpadem ruského impéria. Nakonec se ukázalo, že nikoliv a chaotická doba let 1917-1920 na teritoriu někdejší carské říše je v evropské historické paměti zapsána spíše jako perioda válčení a krutého vraždění. A též vypjatého antisemitismu.

celý článek Články a komentáře

„Izolacionisté“ měli zase pravdu

Ondřej Šlechta | 22. 2. 2012

Rok od zahájení povstání v Libyi střídá prvotní nadšení z revoluce skepse. Ukazuje se, že Severoatlantická aliance svým zásahem pomohla dovršit rozvrat země a že velká část obyvatelstva, vzájemně se vraždícího v kmenových bojích, nemá o demokracii ani potuchy a přeje si návrat vlády tvrdé ruky. Zatímco otázky lidských práv byly důležitou součástí propagandy a mediální pozornosti, když šlo o odstranění Kaddáfího, současné řádění vítězných milic stojí stranou jakéhokoli mezinárodního zájmu a pokusu o regulaci.

celý článek Články a komentáře

Úkol pro ODS: druhá transformace

Jan Frank | 20. 2. 2012

Ještě donedávna bylo pro politické strany v zásadě možné kalkulovat s lineárním sociálním vývojem a podle toho konstruovat program. To v překladu znamená pravou a levou variantu sociálního státu. Jenže oblaka se pod vlivem známých skutečností roztahují do té míry, že by občané mohli přijít na jiná řešení sami od sebe. Otevírá se budoucnost a s ní i politický prostor. Pro ODS stojí otázka takto: Roztáhne modrý pták křídla a vyrazí za horizont? Co ze „starého světa" se pokusí zachránit, aby měl i za pár let co říct?

celý článek Články a komentáře

Prohlubování evropské integrace je fatální chybou, ale co z toho plyne?

Paweł Ukielski | 15. 2. 2012

Krátký esej, jejž jsem věnoval závislosti mezi prohlubováním evropské integrace a národními zájmy Polska a Česka, vzbudil kategorickou reakci Ondřeje Krutílka. Autor polemiky se rozhodl ve svém textu dokázat, že mnou prezentované hlavní teze jsou ve svých předpokladech chybné. Bohužel při každém dalším čtení jeho příspěvku jsem víc a víc přesvědčen, že nejenže neobsahuje výše zmíněný důkaz, ale že autor navíc polemizuje s tezemi, jež jsem neformuloval.

celý článek Články a komentáře

Europropaganda

Bronisław Wildstein | 6. 2. 2012

Europeismus se stal osobitou ideologií Evropské unie. Není doktrínou dle marxistického, nacistického či třeba anarchistického vzoru, která by měla svého proroka či proroky a svaté knihy. Ačkoliv i marxismus, modelové ztělesnění doktríny, modifikoval dogmata svých zakladatelů a během svého vývoje rodil nové interpretace, reinterpretace, vzájemně soupeřící školy a schizmata. Specifičnost ideologie europeismu ovšem spočívá v tom, že celá vyrůstá z praxe.

celý článek Články a komentáře

Co (ne)může prezident v zahraniční politice?

Názorová jednota všech orgánů státu je možná jen v totalitním režimu

Zdeněk Koudelka | 30. 1. 2012

Výkonná moc je u nás dělena mezi prezidenta a vládu. Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci, ale jen té její části, která nepřísluší prezidentu republiky. Tato dvouhlavost není jen ve výkonné moci, ale i v zákonodárné, kde se o moc dělí Poslanecká sněmovna se Senátem, a v soudní, kde vedle Ústavního soudu působí Nejvyšší soud spolu s Nejvyšším správním soudem. Jako se Poslanecká sněmovna nemůže zmocnit pravomocí Senátu ani Ústavní soud by se neměl zmocnit kompetencí Nejvyššího soudu. Též ústavních práv prezidenta se nemůže zmocnit vláda.

celý článek Články a komentáře