Články a komentáře
Očista ODS musí začít na komunální scéně
Vojtěch Navrátil | 19. 7. 2010
Výsledky nedávného kongresu ODS vzbudily v příznivcích strany a spřízněných médiích naději, že se dlouholetý hegemon české pravice očišťuje. Pomineme-li skutečnost, že celý proces se má odehrát pod taktovkou předsedy, jenž je sice nazýván „panem Čistým", ale s nedávným děním ve straně byl jakožto člen jejího nejužšího vedení spjat pupeční šňůrou, musíme zdroje skutečné obrody ODS hledat jinde: v komunální politice.
Nesnesitelná dětinskost monotematické politiky
Jan Frank | 16. 7. 2010
Radka Johna a Věci veřejné (VV) dala Česku korupce. Nejen reálné úplatkářství a machinace se státním a obecním erárem, ale také obraz, který o její povaze a rozsahu vytvořila média, „imagemakeři" korupce. Teoreticky vzato se podílu na moci ujala strana, která s ohledem na hloubku úpadku obecných mravů prostě musela. Až se je znovu podaří pozvednout, zřejmě bez lítosti odejde.
Berlín-Moskva
Jak může německo-ruské sbližování změnit EU i střední Evropu
Ondřej Šlechta | 14. 7. 2010
Německo a Rusko se v historii sbližovaly poměrně často. Jejich koalice byly vynikajícími šancemi, jak dostat pod svou kontrolu většinu Evropy a omezit moc Velké Británie. S jistými změnami, otupěním ideologických hran a faktem, že Velkou Británii nahradily v roli evropského vyvažovatele Spojené státy, zůstává německo-ruské sbližování jednou z hlavních otázek současné Evropy. Některé signály v poslední době ukazují, že se aliance Berlín-Moskva začíná prohlubovat. Co tyto mocenské tance znamenají pro Evropskou unii a jak se celková situace může podepsat na stabilitě střední Evropy?
Francouzské lekce v Londonistánu
12. 7. 2010
Gilles Kepel a Philippe Roman ve svém textu porovnávají britské a francouzské zkušenosti se soužitím s imigranty muslimského původu, jež se mohou stát zdrojem poučení jak pro Spojené státy, tak pro další vyspělé země. Gilles Kepel je profesorem a vedoucím katedry blízkovýchodních a středomořských studií na Sciences-Po v Paříži, Philippe Roman je profesorem historie a mezinárodních vztahů na London School of Economics.
Jakým socialistou je Barack Obama?
24. 6. 2010
Tvrzení, že Barack Obama je socialistou, bylo pro předvolební kampaň v roce 2008 charakteristické. Jeho oponent John McCain využil jeden Obamův improvizovaný proslov o nutnosti šíření bohatství a návrhy na zvýšení daní bohatým jako důkaz jeho socialistické povahy. Útoky republikánů byly odmítány s tím, že k podobným označením není důvod. Po dvou letech Obamova prezidentování již máme dostatek materiálu, abychom se ptali znovu: Jakým socialistou je Barack Obama?
Postparoubek
Ondřej Šlechta | 18. 6. 2010
Jiří Paroubek kdysi sliboval, že socialistické reformy prosadí třeba s Marťany. Vzhledem k výsledku voleb se nabízí parafráze: volby sice vyhrál, ale svůj program může jít ČSSD prosazovat akorát tak na Mars. Teď je pryč, a i když ještě nějakou dobu bude poslancem a nenechá si ujít příležitost tepat do vlády, nastala doba po Paroubkovi. Může se to zdát pozitivní v tom, že volby byly pro českou levici velkou fackou. Otázkou dneška ale zůstává, zda budou středopravicové síly, které dosud těžily téměř výhradně ze statusu antiparoubkovské opozice, schopny nabídnout nové myšlenky.
Film Solidarni 2010 a polské předčasné prezidentské volby
Josef Mlejnek | 17. 6. 2010
V neděli 20. června proběhne v Polsku první kolo předčasných prezidentských voleb. Dva měsíce po letecké katastrofě u Smolenska z 10. dubna letošního roku, při níž zahynul prezident Lech Kaczyński, který chtěl v Katyni uctít památku 22 000 příslušníků polské armády zavražděných na jaře roku 1940, zůstává stále řada nejasností a nevyřešených otázek.
Proč se Izrael s Palestinci neusmíří?
Petr Kostka | 16. 6. 2010
Je zřejmé, že mír mezi Palestinci a Izraelem nastat nemůže. Možná někdy ve vzdálené budoucnosti, to se ale netýká současníků a jistě ani příští generace, když se díváme na fotografie sedmiletých dětí s kalašnikovy na prsou.
Kdo vzkřísí uhynulé kořínky ODS?
Jan Frank | 14. 6. 2010
Volební kongres ODS bude o nadcházejícím víkendu bránit její dvoucifernou politickou identitu, po léta branou coby samozřejmost a základ sebevědomí průměrného člena ODS.
Konzervatismus versus člověk bez vlastností
František Mikš | 7. 6. 2010
V květnu vyšla v Centru pro studium demokracie a kultury (CDK) antologie textů polských autorů zabývajících se krizí kultury v postmoderním světě. Jde vesměs o texty tzv. „konzervativní revolty" mladých intelektuálů devadesátých let soustředěných kolem revue Fronda. Nikoli náhodou nazval editor Maciej Ruczaj antologii Návrat člověka bez vlastností, což odkazuje nejen na její ústřední a nejdelší text z pera Cezary Michalského, který se stal v devadesátých letech hlavním manifestem polských konzervativních intelektuálů stavících se proti postmoderně, ale také na stěžejní dílo evropské literatury, Muže bez vlastností rakouského spisovatele Roberta Musila z počátku třicátých let.
Strana 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37 | 38 | 39 | 40 | 41 | 42 | 43 | 44 | 45 | 46 | 47 | 48 | 49 | 50 | 51 | 52 | 53 | 54 | 55 | 56 | 57 | 58 | 59 | 60 | 61 | 62 | 63 | 64 | 65 | 66


