Bruselky
Kdo za to může?
Pár poznámek k vládnutí v EU
Ondřej Krutílek | 25. 5. 2009
V Revui Politika před časem vyšly dva texty: nejprve příspěvek Ondřeje Šlechty týkající se toho, co sám autor nazývá „reformou politiky", a nedlouho poté článek Tomáše Břicháčka věnovaný „lisabonskému" nálezu Ústavního soudu. Každý autor se zabývá zcela jinou materií, oba se však dotýkají jednoho zásadního problému dnešní politiky - „rozúrovňování" rozhodovacího procesu do podoby, jež začíná být poněkud nepřehledná.
Ženy na frontu!
Matyáš Zrno | 19. 5. 2009
Podle EU posílají evropské armády na zahraniční mise málo žen.
Show must go on
Evropská unie bez brzd na cestě z kopce
Ondřej Krutílek | 20. 4. 2009
Na EU vadí většině jejích odpůrců byrokracie. Mnohem závažnější je ale fakt, že není schopna vlastní sebereflexe.
Jak zdražit euromýto
Ondřej Krutílek | 8. 3. 2009
Nebýt krize, šlo by o jednu z kauz roku. Takhle se však o revizi výpočtu mýtného pro kamiony skoro nemluví. Brusel se snaží podvázat nákladní silniční dopravu v EU a fakticky tak omezit celý koncept volného pohybu zboží. Pokoutně, sofistikovaně.
Jeden Špidla jako jednotka demokratického deficitu
Josef Mlejnek jr. | 2. 3. 2009
Přijde-li řeč na Evropskou unii, hovor občas uvízne na tzv. demokratickém deficitu. Slyší-li tento výraz obyčejný volič, dochází k závěru, že jde o něco na způsob schodku státního rozpočtu: demokratický deficit musí být normální. Půjde nejspíše o obtíž technického rázu, která časem zmizí sama. A pokud ne, je dobré naučit se s ní žít a raději do ní nevrtat.
Jak moc je (bez)mocný Evropský parlament?
Petra Kuchyňková | 10. 2. 2009
Za přínos Lisabonské smlouvy bývá, podobně jako v případě někdejší smlouvy ústavní, považováno posilování úlohy Evropského parlamentu. Jde o jedinou přímo volenou instituci EU, zmírňuje se tím prý proto tolik kritizovaný demokratický deficit.
Za luxus se platí
Boj EU proti změnám klimatu vstupuje do další fáze
Ondřej Krutílek | 8. 2. 2009
Urychlené přijímání klimaticko-energetického balíku, jenž má potenciál na dlouho dopředu výrazně ovlivnit fungování evropské ekonomiky, dalo většině zainteresovaných v prosinci zapomenout, že výsledné normy rozhodně nebudou z těch, jež napomohou vykolíkovat hřiště pro hru s nenulovým součtem. Skvěle se to po Novém roce ukázalo na půdě Evropského parlamentu.
Má zjednodušování unijní legislativy smysl?
Ondřej Krutílek | 5. 2. 2009
Komisař Günter Verheugen minulý týden zveřejnil zprávu, jež údajně dokazuje, že Unie je schopna sebereflexe a umí zjednodušovat svou legislativu. Celá věc je ale poněkud složitější.
Jak vypadají neformální zasedání Rady EU
Tomáš Břicháček | 20. 1. 2009
Během českého předsednictví proběhne na našem území řada tzv. neformálních Rad neboli neformálních zasedání Rady EU v jejích různých sestavách. 15. a 16. ledna 2009 se takto v Praze uskutečnilo zasedání ministrů vnitra a justice, v nejbližších dnech budou následovat ministři pro zaměstnanost a sociální věci a ministři pro rozvojovou spolupráci. Postupně se vystřídají i ostatní sestavy, konče v polovině června neformální Radou ministrů životního prostředí. Vzhledem k tomu, že půjde o protokolárně nejvýznamnější události předsednictví probíhající na domácí půdě, není od věci podívat se na tento zvláštní formát ministerských setkání trochu podrobněji.
Na volný pohyb služeb zapomeňme
Ondřej Krutílek | 20. 1. 2009
Jindy bych se rozčiloval, tentokrát však fakt, že jsem se o českém zákonu majícím inkorporovat unijní směrnici o službách v novinách nedočetl (vláda jej schválila 5. ledna), spíše vítám. Onu normu totiž socialisté všech stran v Evropském parlamentu v únoru 2006 tak vykuchali, že z ní zůstala jen chabá fasáda, jež poskytovatelům služeb napříč Unií napomůže jen velmi omezeně – pokud vůbec.
Rubriky
Partnerský časopis
Inzerce
