Články
Obtížná výzva před Evropskou unií
Sjednocení Německa a otázka členství Turecka v EU
Kateřina Hodická | 20. 12. 2007
Málokteré z rozhodnutí, jež Evropskou unii v budoucím období čekají, je tak zásadního charakteru, jako to týkající se přijetí Turecka. S touto otázkou je totiž spjata i otázka samotné podstaty evropských integračních procesů, kdy je zapotřebí jasně definovat to, co chápeme pod pojmem Evropské unie, a stanovit záměry stran jejího dalšího směrování. Příznivci posilování federalistických struktur a nadnárodních principů integrace se obávají rozmělnění či pozastavení integračního úsilí právě v důsledku zapojení Turecka do Evropské unie. Naopak zastánci mezivládního evropského uspořádání se ze stejného důvodu o členství Turecka v Unii zasazují.
Slovníček evropských levicových pojmů
9. Globální oteplování a změna klimatu (Global Warming and Climate Change)
Hynek Fajmon | 20. 12. 2007
Pojmy „globální oteplování" a „změna klimatu" jsou v současné evropské i světové politice velkými „hity". Na toto téma se organizují desítky a stovky mezinárodních konferencí a přijímají se legislativní akty, které mají přímý dopad na život lidí nejen v České republice, ale v celé Evropě a na celém světě.
Cílem tohoto článku je přinést do české diskuze především informace o současném stavu „oteplovací" politiky na úrovni Evropské unie a o jejím dalším výhledu.
Podkopává kapitalismus morálku?
Recenze nové knihy Francise Fukuyamy Velký rozvrat
Marek Loužek | 20. 12. 2007
Francise Fukuyamu, který se proslavil svou knihou Konec dějin a poslední člověk, podle níž vývoj politických institucí ve světě směřuje nezadržitelně k liberální demokracii a tržní ekonomice, jistě netřeba představovat. Ve své nové knize The Great Disruption, jejíž český překlad Velký rozvrat vydalo loni pražské nakladatelství Academia, klade autor další vzrušující otázku: Podkopává kapitalismus morálku?
Proč muži vydělávají více než ženy?
Zamyšlení nad novou knihou Warrena Farrella
Jaroslav Zvěřina | 20. 12. 2007
Dnes a denně jsme z různých stran informováni o tom, že existují značné rozdíly v odměňování mužů a žen za práci. Na tuto skutečnost upozorňují dlouhé roky feministky a s nimi spříznění politici a političky v rámci moderní „politické korektnosti". Dostupné produkty z dílny různých „gender studies" se většinou spokojí s konstatováním rozdílů mezi příjmy mužů a žen a blíže se o příčiny tohoto jevu nezajímají. Jim je totiž příčina zřejmá: jde o výsledek dlouhodobého utiskování žen ze strany „mužsky" organizované společnosti. Autor amerického bestselleru Warren Farrell se ve své knížce Why Men Earn More pokouší o hlubší pohled na příčiny rozdílů v odměňování příslušníků obou pohlaví za nejrůznější druhy práce. Výsledkem je zjištění, že zdaleka ne vždy a ve všem jsme svědky útisku žen. Do úvahy je třeba vzít např. odlišnou životní filozofii obou pohlaví či jejich odlišné postoje ve vztahu k pracovnímu nasazení. Pro naše feministky bude nepochybně překvapením, že autor této knížky byl opakovaně zvolen do výboru Národní organizace žen (NOW) v New York City.
Finanční svět a jeho proměny
Miroslav Tuček | 20. 12. 2007
Co vše je možné zahrnout pod pojem „finanční svět", je možná sporné. Určitě to je fungování peněz jako důchodu, jako prostředku směny, jako peněžního kapitálu či různých veřejných a soukromých fondů, snad i jako měřítka cen. V užším pojetí se tímto výrazem rozumí znovurozdělování kupní síly subjektů určité společnosti, ať již jde o veřejnoprávní nebo soukromé subjekty. V každém případě se svět financí dotýká osobních hmotných zájmů každého občana a občané by o něm měli vědět co nejvíce.
Postdemokracie naměkko a natvrdo
Ladislav Jakl | 20. 12. 2007
Jestliže demokracie je nejvlídnější formou kolektivistického násilí, co máme rozumět pod pojmem postdemokracie? Evidentně je to cosi, co by demokracii údajně mělo překonat nebo nahradit v její funkci nástroje kolektivního rozhodování, moci a vynucovaných rozhodnutí.
Za nejdůležitější považuji tezi, že postdemokracie vzniká na základě frustrace z demokracie. Její matkou je pocit některých lidí či skupin, že v demokratické soutěži priorit a zájmů se neprosazují jejich zájmy a priority podle jejich představ - a s tím se nechtějí smířit. Nevidí problém frustrace ve svých přemrštěných představách a nárocích, ale vidí je ve společenské realitě, kterou pak chtějí nepokorně a neuvážlivě měnit. A tak si hledají jiné nástroje k prosazení svých zájmů a společenských priorit.
« Předchozí | 1 | 2 | 3 | … | 87 | 88 | 89 | 90 | 91 | 92 | 93 | … | 171 | 172 | 173 | 174 | Další »
Rubriky
Partnerský časopis
Inzerce
