Články
„Velký podvod“ v základech evropské integrace
Rozhovor s Christopherem Bookerem
Ondřej Krutílek, Petra Kuchyňková | 20. 7. 2006
Kniha Christophera Bookera a Richarda Northa Skryté dějiny evropské integrace se pokouší představit vývoj procesu evropské integrace od jeho základů v podobě počátečních idejí, hovořících o možnostech vytvoření nadnárodní struktury na počátku dvacátého století a jejich první realizace v podobě založení Evropského společenství uhlí a oceli, až po ratifikaci evropské ústavy. Její druhé vydání, které vyšlo v českém překladu brněnského nakladatelství Barrister & Principal, přitom sleduje tento proces až do loňských neúspěšných referend o euroústavě ve Francii a Nizozemí. Předmluva autorů tedy zachycuje atmosféru počátků "období reflexe", kdy se integrační proces vzpamatovával z jednoho z největších "zemětřesení" (jak jej sami nazývají), které kontinuální pokus o "splynutí ve stále těsnější unii" v roce 2005 utrpěl.
Booker a North se snažili dějiny vzniku současné Evropské unie nijak nepřikrašlovat, naopak, originální název knihy - The Great Deception, tedy Velký podvod - by mohl svědčit o pravém opaku. Přes provokativní název, který v českém překladu použit nebyl, však autoři zdůrazňují objektivitu přístupu, což podtrhuje i pečlivé studium primárních dokumentů, které tvořilo metodologický základ práce na knize. Nepokoušejí se o "alternativní" dějiny evropské integrace, spíše se snaží upozornit na to, co běžným čtenářům tisku - těm zasvěcenějším, kteří znají některé podrobnosti z dějin integračního procesu, i řadovým občanům, kteří v rámci členské země EU s realitou integrace prostě "jen žijí" - bývá často (i záměrně) skryto a skrýváno. Především v tom tkví originalita Bookerovy a Northovy knihy.
U příležitosti proběhnuvšího semináře vznikl i tento rozhovor s Christopherem Bookerem.
Leszek Kołakowski a anatomie totalitarismu
Roger Kimball | 20. 7. 2006
Jacques Barzun jednou o Walteru Bagehotovi prohlásil, že byl „proslulý, aniž by byl dobře znám". Něco podobného lze říci i o Kołakowském. Těžko bychom hledali někoho, kdo by se s ním mohl srovnávat. Zdobí jej celá řada prestižních ocenění a cen včetně - omezím-li se pouze na vyjmenování několika cen amerických - Ceny MacArhurovy společnosti (které se, a v tomto případě právem, říká „cena géniů"), Jeffersonovy ceny a první Klugeho ceny, již obdržel v roce 2003 za „celoživotní dílo v oblasti humanitních věd".
Svrchovanost svobodného jedince
Dvousté výročí narození Johna Stuarta Milla
Marek Loužek | 20. 7. 2006
Dvě stě let od narození Johna Stuarta Milla je příležitostí připomenout dílo tohoto velikána, který významně ovlivnil nejen ekonomii, ale rovněž filozofii, etiku a politiku. Mill byl posledním anglickým klasickým politickým ekonomem. Mnozí jej pokládají spíše za velkého vykladače než originálního myslitele. Ale i ve výkladu je ohromná síla. Podívat se na díla minulosti v novém, moderním světle přináší překvapivé poznatky a náhledy.
Perspektivy západní civilizace a pět let globálního terorismu
Petr Duchoň, Tomáš Pojar, Jiří Schneider | 20. 7. 2006
Brněnský Mezinárodní politologický ústav uspořádal 12. dubna 2006 konferenci s názvem „Perspektivy západní civilizace a pět let globálního terorismu". V souladu s touto primárně bezpečnostní tematikou se příspěvky expertů na problematiku mezinárodní politiky a bezpečnosti dotýkaly především fenoménu terorismu jako novodobé hrozby číslo jedna, možností boje proti němu či prevence na úrovni mezinárodních organizací (NATO, EU) i otázky, do jaké míry je tato problematika reflektována v zahraničněpolitické koncepci České republiky a jejím praktickém naplňování.
Perspektívy slovenského vidieka
Radovan Kazda, Dušan Sloboda | 20. 7. 2006
Slovensko je ešte stále skôr vidieckou krajinou. Patrí medzi málo urbanizované štáty Európy, podiel obyvateľstva bývajúceho v mestách dosahuje len 56 %. Sídelná štruktúra SR je výrazne rozdrobená. Z 2 891 obcí krajiny tvoria tzv. malé obce (s menej než 1 000 obyvateľmi) až 67 percent, obýva ich však len 16 % celkovej populácie krajiny.
Evropské dilema a my
České zemědělství v rámci Evropské unie
Jaroslav Drobník | 20. 7. 2006
Evropa řeší dilema: snížit (nebo alespoň nezvyšovat) produkci potravin a přitom udržovat zemědělskou krajinu, chránit přírodu a zlepšovat sociální strukturu a úroveň venkova. To vše v podmínkách globalizace zemědělského a potravinářského trhu. Celoevropské zadání řeší Komise i jednotlivé členské země v rámci svých přírodních a společenských podmínek. Jak jsme na tom my?
Zemědělství čekají velké změny
Petr Havel | 20. 7. 2006
Zejména změna přístupu, ale také změna podnikatelských podmínek, struktury podpor a činností jsou základním předpokladem budoucího udržitelného rozvoje tuzemského zemědělství. Pokud nebudou oproti současnému stavu všechny jmenované parametry zásadně přenastaveny, stane se ze zemědělce v Čechách i na Moravě postupně vymírající druh.
Čtyři kroky k prosperitě českého venkova
Hynek Fajmon | 20. 7. 2006
Český venkov není v dobrém stavu. Toto konstatování si může každý jednoduše ověřit srovnáním vzhledu rakouských a českých vesnic. Putování po českém venkově ukazuje i šestnáct let po sametové revoluci celkově nepěkný obrázek. Samozřejmě že při návštěvě venkova narazíme i na pozitivní příklady. Jde o desítky, ba stovky funkčních farem, drobného podnikání, turistických zařízení a tradiční upravené krajiny s mnoha krásnými hrady a zámky. Celkový obraz českého venkova ovšem rakouskou idylou rozhodně není.
Venkov: mýty a skutečnost
Pavel Bárta | 20. 7. 2006
Venkovan jsem a chci venkovanem býti. Vyrostl jsem v době širých a ještě širších lánů plných kukuřice a brambor. Po každém dešti spěchala ornice z našich kopců zanést čerstvě zregulované potoky, na jejichž březích probíhal urputný boj o senoseč. V lesích smrkové monokultury jsem hledal a nacházel stále méně hub mezi rigoly po těžké technice, která lesy plundrovala kvůli vývozu kulatiny za tvrdé šilinky a marky. Jako malým nám „součelka" ukazovala v lesním potoce raky. Za pár let už tam nebyli. Lepší zítřky vznikaly v polorozpadlých usedlostech po vystěhovaných kulacích. Vyrostl jsem v nejkrásnějším koutě světa, na Vysočině. Dejme venkovu šanci pro život, nechme jej být takovým, jakým být může, nenuťme jej do forem podle představ, jakkoli ušlechtilých.
Prosím stručně
Zamyšlení nad poslední knihou Václava Havla
Jiří Hanuš | 20. 7. 2006
Nová kniha Václava Havla nazvaná poněkud paradoxně Prosím stručně nese podtitul Rozhovor s Karlem Hvížďalou, poznámky, dokumenty. I za tímto podtitulem se skrývá něco jiného. Rozhovor není běžným rozhovorem, neboť exprezident zacházel (jak se ostatně sám přiznal) s psanými otázkami Hvížďalovými velmi „svobodně". Dalo by se říci, že je využil po svém.
Strana 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37 | 38 | 39 | 40 | 41 | 42 | 43 | 44 | 45 | 46 | 47 | 48 | 49 | 50 | 51 | 52 | 53 | 54 | 55 | 56 | 57 | 58 | 59 | 60 | 61 | 62 | 63 | 64 | 65 | 66 | 67 | 68 | 69 | 70 | 71 | 72 | 73 | 74 | 75 | 76 | 77 | 78 | 79 | 80 | 81 | 82 | 83 | 84 | 85 | 86 | 87 | 88 | 89 | 90 | 91 | 92 | 93 | 94 | 95 | 96 | 97 | 98 | 99 | 100 | 101 | 102 | 103 | 104 | 105 | 106 | 107 | 108 | 109 | 110 | 111 | 112 | 113 | 114 | 115 | 116 | 117 | 118 | 119 | 120 | 121 | 122 | 123 | 124 | 125 | 126 | 127 | 128 | 129 | 130 | 131 | 132 | 133 | 134 | 135 | 136 | 137 | 138 | 139 | 140 | 141 | 142 | 143 | 144 | 145 | 146 | 147 | 148 | 149 | 150 | 151 | 152 | 153 | 154 | 155







