Články
Nesamozřejmý dar svobody
Recenze knihy Ryszarda Legutka Traktát o svobodě
Bronisław Wildstein | 6. 1. 2010
Ryszard Legutko není pouze jedním z nejzajímavějších současných polských filozofů, ale je patrně i tím nejodvážnějším a nejambicióznějším. Jeho hlavní díla představují pokus o analýzu problémů, k nimž byl náš vztah vždy příznačný. Protože však jde o práce filozofické, každá z nich se snažila odhalit nejhlubší smysl a důsledky současných jistot, zasazovala je do civilizačního kontextu a představovala meditaci nad lidským údělem.
Zaútočit na Írán?
Ondřej Šlechta | 4. 1. 2010
Írán zorné pole světových médií neopustil ani na přelomu roku. Právě v těchto dnech dostal problém novou dynamiku. Byl to konec listopadu, kdy Írán i přes odmítavou rezoluci Mezinárodní agentury pro atomovou energii oznámil stavbu dalších deseti nových zařízení na obohacování uranu. V prosinci proběhl test nové rakety dlouhého doletu (Sadžíl-2). Nedlouho poté uskutečnil Ústav studií národní bezpečnosti Telavivské univerzity simulaci, která předpokládá, že Obama nepodpoří případný izraelský úder a bude pokračovat v jednáních s Teheránem. Pokud nedojde k vyhrocení významnějších konfliktů (Indie-Pákistán, rusko-gruzínské spory, Kavkaz), bude Írán v roce 2010 mezinárodně-politickým tématem č. 1.
Krize demokracie, "Rus" Klaus a příliš ambiciózní Topolánek
Dvacet nejčtenějších textů Revue Politika v roce 2009
31. 12. 2009
Nový socialismus
29. 12. 2009
Země třetího světa na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let silou svých hlasů ovládly OSN a rozhodly se na tom začít vydělávat. OPEC tehdy prováděl historicky největší převod majetku bohatých ve prospěch chudých. A tak se začal v závěrečných deklaracích Spojených národů prosazovat tzv. nový mezinárodní ekonomický řád. Jeho základní požadavek byl jednoduchý: převést značnou část bohatství průmyslového Západu do zemí třetího světa.
Vlkodav Basescu a krásná Florentina
Josef Mlejnek jr. | 27. 12. 2009
Rumunský prezident Traian Basescu nakonec ve volbách konaných na přelomu listopadu a prosince uhájil svůj post i pro druhé volební období. O fous, neboť svého protikandidáta ze Sociálnědemokratické strany (PSD) Mirceu Geoanu porazil poměrem 50,33 ku 49,66 procentům, konkrétně zhruba o 70 000 hlasů. Basescu si po pěti letech v úřadu dokázal udržet svůj elektorát: v roce 2004 ve druhém kole získal 5 126 794 hlasů, letos 5 275 808.
Nová pětiletka EU pro oblast vnitra a justice
Tomáš Břicháček | 23. 12. 2009
Evropská rada 11. prosince 2009 schválila Stockholmský program. Nejvyšší představitelé členských států EU v něm deklarují obecné priority a politické cíle pro oblast vnitra a justice na období 2010-2014 a vyzývají orgány Unie k přijetí příslušných opatření. Po programech z Tampere (2000-2004) a z Haagu (2005-2009) jde už o třetí podobnou „pětiletku".
Obsah tohoto velmi rozsáhlého dokumentu (s podtitulem „Otevřená a bezpečná Evropa, která slouží občanům a chrání je") není možné reprodukovat stručně. Raději se proto budu věnovat jeho základním rysům a poté vybraným konkrétním plánovaným opatřením.
Svoboda po komunismu
Ryszard Legutko | 21. 12. 2009
Dějiny naplňování negativní svobody během procesu, v němž despotismus přichází o své pole působnosti, jsou samozřejmě mnohem složitější, než by vyplývalo z jednoduchého schématu známého v literatuře jako „whigovské pojetí dějin". Především existuje celá řada nedorozumění kolem samotného pojmu „despotismus". Obvykle bývá prezentován jako centralizovaná státní moc disponující silným represivním aparátem. Z jiné perspektivy bývá ale ona byrokratická struktura hodnocena kladně jako základ novodobého státu, který je v politickém myšlení nastiňován a popisován přinejmenším od Jeana Bodina.
Goldstoneovská iluze
Teorie a praxe spravedlivé války na příkladu izraelsko-palestinského konfliktu
19. 12. 2009
V roce 2000 jsem byl izraelskou armádou požádán, abych se připojil ke skupině filozofů, právníků a generálů, která měla navrhnout armádní etický kodex. Od té doby jsem se hodně věnoval zkoumání morálních otázek, které stojí před Izraelem v jeho válce s terorismem. Není divu, že když byla uveřejněna tzv. Goldstoneova zpráva OSN o válce v Gaze, doufal jsem, že získám „nový pohled". Na rozdíl od mnohých, kteří na zprávu reagovali, ať už pochvalně nebo vyčítavě, jsem tento mimořádně dlouhý dokument pozorně přečetl.
Mohou mít Evropané stejný postoj k minulosti?
Jakub Lubelski | 17. 12. 2009
Evropské společenství lze definovat mnoha způsoby, osobně jsem ovšem velmi skeptický ohledně možnosti vytvoření evropského společenství paměti a (v jeho důsledku) evropského politického společenství. Pokusím se vysvětlit proč.
Selhává stát, nikoliv již dávno neexistující volný trh
Petr Kostka | 15. 12. 2009
Současné výzvy požadující „omezení působnosti sil volného trhu a opuštění tržního fundamentalismu", čímž by se prý do budoucna zabránilo finančním a ekonomickým krizím, postrádají jakýkoliv smysl. To proto, že žádný volný trh bezmála jedno a půl století neexistuje. Lze jen těžko hovořit o kapitalismu svobodné soutěže, když zhruba polovinu vytvořeného bohatství ovládá stát. Ten produktivní sféru reguluje a zdaňuje, pak přerozděluje, zaměstnává, investuje, a protože příjmy veřejných rozpočtů už nestačí, tak si stále více i půjčuje. S demokraticky legitimizovaným souhlasem si účelově přizpůsobuje zákony, podle nichž vládne. Je ekonomickým hegemonem, ale sleduje politické cíle.
« Předchozí | 1 | 2 | 3 | … | 59 | 60 | 61 | 62 | 63 | 64 | 65 | … | 171 | 172 | 173 | 174 | Další »









