Články

Proč je Ukrajina problém?

Symon Petljura a počátky moderní ukrajinské státnosti

Josef Mlejnek jr. | 24. 2. 2012

„Dozrál čas přestat sloužit Rusovi i Polákovi," zpívá se v ukrajinské vlastenecké písni na slova ukrajinského spisovatele, básníka a národního buditele Ivana Franka. Ukrajincům se mohlo zdát, že ona osudová chvíle nastala v roce 1917, po pádu carismu a s pokračujícím rozpadem ruského impéria. Nakonec se ukázalo, že nikoliv a chaotická doba let 1917-1920 na teritoriu někdejší carské říše je v evropské historické paměti zapsána spíše jako perioda válčení a krutého vraždění. A též vypjatého antisemitismu.

celý článek Články a komentáře

„Izolacionisté“ měli zase pravdu

Ondřej Šlechta | 22. 2. 2012

Rok od zahájení povstání v Libyi střídá prvotní nadšení z revoluce skepse. Ukazuje se, že Severoatlantická aliance svým zásahem pomohla dovršit rozvrat země a že velká část obyvatelstva, vzájemně se vraždícího v kmenových bojích, nemá o demokracii ani potuchy a přeje si návrat vlády tvrdé ruky. Zatímco otázky lidských práv byly důležitou součástí propagandy a mediální pozornosti, když šlo o odstranění Kaddáfího, současné řádění vítězných milic stojí stranou jakéhokoli mezinárodního zájmu a pokusu o regulaci.

celý článek Články a komentáře

Úkol pro ODS: druhá transformace

Jan Frank | 20. 2. 2012

Ještě donedávna bylo pro politické strany v zásadě možné kalkulovat s lineárním sociálním vývojem a podle toho konstruovat program. To v překladu znamená pravou a levou variantu sociálního státu. Jenže oblaka se pod vlivem známých skutečností roztahují do té míry, že by občané mohli přijít na jiná řešení sami od sebe. Otevírá se budoucnost a s ní i politický prostor. Pro ODS stojí otázka takto: Roztáhne modrý pták křídla a vyrazí za horizont? Co ze „starého světa" se pokusí zachránit, aby měl i za pár let co říct?

celý článek Články a komentáře

Co dělat, když už ji máme

Přímá volba prezidenta a její potenciální systémové dopady

Vladimír Hanáček | 17. 2. 2012

Debatu o přímé volbě by bylo možné (opět) shrnout argumenty jejích příznivců a odpůrců. Dvacet let diskusí však skončilo: prezidenta budou volit občané již příští rok. Co to udělá s českým politickým systémem?

celý článek Poznámky k událostem

Prohlubování evropské integrace je fatální chybou, ale co z toho plyne?

Paweł Ukielski | 15. 2. 2012

Krátký esej, jejž jsem věnoval závislosti mezi prohlubováním evropské integrace a národními zájmy Polska a Česka, vzbudil kategorickou reakci Ondřeje Krutílka. Autor polemiky se rozhodl ve svém textu dokázat, že mnou prezentované hlavní teze jsou ve svých předpokladech chybné. Bohužel při každém dalším čtení jeho příspěvku jsem víc a víc přesvědčen, že nejenže neobsahuje výše zmíněný důkaz, ale že autor navíc polemizuje s tezemi, jež jsem neformuloval.

celý článek Články a komentáře

Právo menšin v proměnách času a souvislostí

Historii nezměníme, proto bychom ji neměli přehlížet

Václav Houžvička | 13. 2. 2012

Téma národnostních či etnických menšin představovalo pro meziválečné Československo klíčový moment jeho existence i mezinárodněprávního postavení. Záhy po založení samostatné ČSR to potvrdil pokus o ustavení Německých Čech na přelomu let 1918 a 1919. Následovala krátká éra určitého zklidnění a nastartování kooperativních vztahů českých a německých politických stran nového státu ve 20. letech. Nástup nacismu v sousedním Německu vyvolal eskalaci politických požadavků politické reprezentace Sudetoněmecké strany na konci třicátých let 20. století. Konflikt Čechů a Němců kulminoval na podzim roku 1938 připojením pohraničních oblastí ČSR k Německé říši v důsledku podpisu Mnichovské dohody. Na základě tzv. práva (ve skutečnosti pouze principu) na sebeurčení skupin etnických Němců ve střední a východní Evropě bylo zničeno Československo. Toto historické memento si nástupnická Česká republika nemůže dovolit přehlížet. Jakkoliv se mezinárodní kontext postavení našeho státu podstatně proměnil díky členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Zkušenost říká, že žádná situace není navždy neměnná.

celý článek Studie

Jaká vlastně je?

Realita sociální reformy měsíc po spuštění

Ladislav Ptáček | 10. 2. 2012

Po měsíci od spuštění sociální reformy, kdy byly veřejnosti ze strany oficiálních míst předkládány informace o tom, že vše je v pořádku, zničehonic přicházejí odvolání těch, kteří byli učiněni zodpovědnými za to, že to, co se dařilo zvládat s přijatelnými porodními bolestmi, je nefunkční. Co se to vlastně děje?

celý článek Poznámky k událostem

Šílená doba odposlechová

Stanislav Balík | 8. 2. 2012

Vždycky, když se zdá, že se politická scéna uklidňuje, že vláda pracuje, opozice oponuje, koaliční strany spolupracují a uvnitř stran probíhá demokratická diskuse, v níž se tříbí názory, je třeba zpozornět. Nějaká kauza je na spadnutí. Nejinak tomu bylo v závěru ledna letošního roku. Byť možná za měsíc pomalu nebudeme vědět, o co šlo, v jiné zemi, a snad i u nás v jiných dobách, by šlo o prvotřídní kauzu. Ve voze ministra Dobeše (ne toho tolik kritizovaného, ale Pavla, z dopravy) bylo odhaleno odposlouchávací zařízení. Není třeba činit poťouchlé narážky na vazby jeho osobního řidiče, jehož už mimochodem propustil, na detektivní agenturu ABL, Víta Bártu či na řidičova podobná sledování jiných osob. Co by nás mělo zarazit na první poslech či přečtení, je skutečnost, s jakou lehkostí to bylo vzato na vědomí.

celý článek Poznámky k událostem

Europropaganda

Bronisław Wildstein | 6. 2. 2012

Europeismus se stal osobitou ideologií Evropské unie. Není doktrínou dle marxistického, nacistického či třeba anarchistického vzoru, která by měla svého proroka či proroky a svaté knihy. Ačkoliv i marxismus, modelové ztělesnění doktríny, modifikoval dogmata svých zakladatelů a během svého vývoje rodil nové interpretace, reinterpretace, vzájemně soupeřící školy a schizmata. Specifičnost ideologie europeismu ovšem spočívá v tom, že celá vyrůstá z praxe.

celý článek Články a komentáře

První poznámky k smlouvě o rozpočtové unii

Tomáš Břicháček | 3. 2. 2012

Na mimořádném summitu 30. ledna 2012 dojednali představitelé členských států EU obsah nové smlouvy, která získává v médiích nejrůznější označení jako „Pakt o rozpočtové disciplíně", „Smlouva o rozpočtové unii", „Smlouva o rozpočtové odpovědnosti" a další. Ve skutečnosti nese název „Smlouva o stabilitě, koordinaci a řízení v hospodářské a měnové unii". Její koncept se rodil (v návaznosti na výsledky zasedání Evropské rady 8. a 9. prosince 2011) několik týdnů v pracovní skupině vyjednavačů členských států nazvané „Ad hoc pracovní skupina k unii fiskální stability". Doladěný text by měl být podepsán na zasedání Evropské rady 1. a 2 března. V tuto chvíli se k smlouvě hodlá připojit 25 států; stranou zůstává Velká Británie a Česká republika. Následující příspěvek v první části stručně představuje obsah zamýšlené smlouvy, v druhé části pak přináší několik prvních komentářů k vybraným aspektům z pohledu právníka. Vycházím z textu návrhu, který byl zveřejněn 31. ledna v návaznosti na výsledky diskuse na summitu.

celý článek Studie