Úvodní stránka  »  Články

Články

Kauza Mein Kampf

Pozitivní vliv na rozvoj neonacismu nebo na svobodu projevu?

20. 3. 2005 | Analýza Centra strategických studií

Nejvyšší soud České republiky zprostil 10. března 2005 viny vydavatele Michala Zítka, který byl v nižších soudních instancích odsouzen za to, že v roce 2000 česky vydal knihu Adolfa Hitlera Mein Kampf. Tento případ po několik let budil značnou mediální pozornost a vyvolal širší společenskou diskusi o rozsahu svobody slova. Rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo v novinových komentářích přijato většinou kladně. Zítko nebyl chápán jako spojenec neonacistů, ale spíše jako člověk, který chtěl vydělat vydáním knihy, která je zbytečně tabuizovaná. celý článek »

Proč skomírá evropská ekonomika?

Přední čeští ekonomové o příčinách stagnace ekonomiky v EU

Jana Zajícová | 20. 3. 2005 | Evropské stránky

Kdyby byly země bývalé patnáctičlenné EU přičleněny k USA, všechny kromě Lucemburska by se v žebříčku ekonomické výkonnosti na hlavu zařadily na samý chvost mezi státy jako Kentucky, Montana či Oklahoma, které v obecném povědomí zdaleka nejsou zapsány jako symboly dynamiky a modernosti. Západoevropské země dlouhodobě ustrnuly na 70 % ekonomické úrovně Spojených států amerických a prognózy bohužel nejsou příznivé. Upadá evropská ekonomika, nebo je naopak evropský ekonomický model větším příslibem pro budoucnost než konkurenční model americký? Touto naléhavou otázkou se zabýval jeden z loňských seminářů Centra pro ekonomiku a politiku. Přednesené příspěvky nyní vyšly ve sborníku nazvaném „Proč skomírá evropská ekonomika". celý článek »

Příběh evropské integrace

3. Trnitá cesta do Říma

20. 3. 2005 | Evropské stránky

Padesátá léta minulého století byla pro „evropský projekt" klíčová. Právě tehdy se rozhodovalo o tom, jakým směrem se bude integrace západní části kontinentu ubírat. Předchozí díl našeho seriálu jsme věnovali vzniku Montánní unie. Nyní na něj přímo navazujeme popisem všech důležitých jednání, jež nakonec vyústila v podepsání tzv. Římských smluv, které založily Evropské hospodářské společenství a EURATOM. I tentokrát vycházíme z publikace Christophera Brookera a Richarda Northa The Great Deception, jejíž první české vydání připravuje brněnské nakladatelství Barrister & Principal. celý článek »

Nezdravý vývoj

Problematika vzdělávání a odborné přípravy v Evropské unii

Leona Šteigrová | 20. 3. 2005 | Evropské stránky

Vzdělávací politika Evropské unie je jedním z příkladů často velmi specifického (a mnohdy nepředvídatelného) vývoje tohoto subjektu. Je příkladem toho, že instituce ES/EU jsou schopny na velmi malých - snad až nepatrných - legislativních základech stvořit narůstající dílo, jehož rozměry by na počátku jen málokdo odhadoval. Je rovněž příkladem toho, že Evropská unie ve své dnešní podobě rozhodně nehodlá nechat ani jedinou oblast politiky výhradně v kompetencích národních států, že dlouhé prsty bruselských úředníků pomalu, ale neodvratně sahají i do nejvzdálenějších koutů národních politik. Avšak není možné opomenout, že v některých aspektech svých aktivit přispívá Evropská unie i pozitivním a pro společnost přínosným trendům. Dokazují to nemalé prostředky poskytnuté Bruselem českým studentům, učitelům, akademickým pracovníkům a osobám v procesu vzdělávání na podporu vycestování a získávání nových poznatků a zkušeností v ostatních zemích. Nicméně toto vše jen dokresluje fakt, že vývoj Evropské unie až do současnosti vykazuje téměř ve všech oblastech některé obdobné rysy - na přínosné aktivity, prospěšné pro společnost v národních státech, se nabalují byrokratické praktiky, které mají za cíl podporovat růst a rozkvět bruselského aparátu. celý článek »

Na okraj debaty o evropské ústavě

Michal Tošovský | 20. 3. 2005 | Články a komentáře

Debata o evropské ústavě se u nás zúžila do dvou poloh. Jedna část debatérů tvrdí, že vlastně o nic podstatného nejde, že se jedná jen o kosmetické úpravy současného stavu, a proto by nic nemělo bránit schválení dokumentu. Druhá část naopak tvrdí, že se jedná o změnu fundamentální, přinášející podstatné zhoršení pozice České republiky a možnosti formulování jejích vlastních východisek z obtížné situace, v níž se dnes Evropa nachází. Ve skutečnosti mají svůj kus pravdy obě strany. A jak si ukážeme, nic dobrého to nevěstí. celý článek »

Past (nejen) na školáky

Je opravdu novela školského zákona důvodem k obavám?

20. 3. 2005 | Články a komentáře

Nejkritizovanějším bodem nového školského zákona se stalo ustanovení, které ruší možnost žáků základních škol podávat pro přijímací řízení na školy střední v prvním kole více než jednu přihlášku. Střední školy zároveň nebudou mít povinnost vyhlásit případné druhé kolo přijímacího řízení. Kritikové nového školského zákona hovoří o tom, že taková opatření v praxi naplní dlouhodobý záměr ministerstva regulovat počty studentů na výběrových školách. Na nový zákon mají doplatit nejen samotní žáci, ale i víceletá gymnázia, soukromé střední školy nebo školy s nestandardní či nadstandardní výukou, protože ministerstvo chce vědomě podporovat spíše střední školy jiného typu.
Je nový školský zákon skutečně v rozporu s právem na svobodný výběr vzdělání? Nebo naopak znamená žádoucí racionalizaci problému střetávání nabídky s poptávkou v oblasti středního školství? Do jaké míry zákon řeší další problémy českého školství? Nad těmito otázkami se střetávají dva ředitelé úspěšných pražských gymnázií reprezentujících na jedné straně státní a na straně druhé soukromé školství.
1. Co bude podle Vás v praxi znamenat nové ustanovení týkající se přijímacích zkoušek na střední školy (pro žáky i pro samotné střední školy státního i nestátního typu)?
2. Lze zmíněné ustanovení hodnotit jako cestu k umělé regulaci počtu studentů na výběrových školách a k podpoře středních škol jiného typu, než jsou víceletá gymnázia či školy soukromé? Je to dobrá cesta k podpoře vzniku kvalifikovaných pracovních sil na trhu práce?
3. Do jaké míry podle Vás nový školský zákon přispívá či nepřispívá k řešení nejvýznamnějších problémů českého školství?
celý článek »

Nový školský zákon je z minulého tisíciletí

Walter Bartoš | 20. 3. 2005 | Články a komentáře

Vzdělávání nebývá častým tématem politickým. Přestože výdaje na školství představují jednu z nejvyšších položek veřejných rozpočtů a svými efekty může vzdělání významně ovlivňovat ekonomiku země, nebývá často ani tématem ekonomickým. Nejčastěji se jím stane v době předvolební, kdy slýcháme různé, nepříliš vážně míněné sliby. Soustředěnějšímu zájmu médií i politiků se školská problematika těší také tehdy, když se vyskytne nějaký akutní dílčí problém, v době začátku školního roku, v týdnu, kdy se vydávají vysvědčení, nebo v období maturit a přijímacích zkoušek na střední a vysoké školy. Diskuse o školském zákoně by proto neměla být omezena jen na kritiku nebo obhajobu důsledků formulací jednotlivých paragrafů. Projednány by měly být především příčiny stavu a následně obecná politická i ekonomická východiska akceptovatelná pro všechny zúčastněné. Právě tato diskuse totiž ke škodě věci v době přípravy zákona neproběhla. A pokud ano, pak jen ve víceméně jednobarevném politickém rámci. celý článek »

Pár poznámek k sociálně demokratické éře

Bohumil Pečinka | 20. 3. 2005 | Články a komentáře

Na výsledky sjezdu sociální demokracie nemělo smysl čekat. Každý, kdo má uši a oči slyší a vidí, že politická éra spojená s vládní dominancí ČSSD je u konce. Podívejme se na tři politické momenty, které toto období určovaly. celý článek »

Hrozí Iráku teokracie?

Analýza výsledků parlamentních voleb v Iráku 2005

Marek Čejka | 20. 3. 2005 | Volby 2005

V minulém čísle Revue Politika jsme v článku Petry Kuchyňkové přinesli první reflexe iráckých voleb. Příspěvek tohoto čísla byl napsán na základě znalosti definitivních výsledků, kromě detailnějšího pohledu na technickou stránku voleb nastiňuje i některé varianty povolebního vývoje v zemi. celý článek »

« Předchozí  |  1  |  2  |  3  |  …  |  146  |  147  |  148  |  149  |  150  |  151  |  152  |  …  |  195  |  196  |  197  |  198  |  Další »


nahoru