Úvodní stránka  »  Články

Články

Základna amerického systému protiraketové obrany v ČR

20. 10. 2006 | Analýza Centra strategických studií

V létě 2006 se jedním z dominantních témat české politické diskuse stalo možné umístění základny amerického protiraketového systému v České republice. Země se tak dostala do interakce s jedním z nejdůležitějších strategických projektů, které mohou určovat charakter globální bezpečnosti ve 21. století. Veřejnost v ČR však podle průzkumů veřejného mínění z větší části se základnou nesouhlasí. Debaty o základně vyvolaly intenzivní aktivitu řady důležitých aktérů politického spektra, přičemž výsledek celého sporu může silně determinovat budoucí charakter české zahraniční politiky a mezinárodní pozici ČR. celý článek »

Cesta k prosperitě českého venkova

Hynek Fajmon | 20. 10. 2006 | Evropské stránky

V prázdninovém dvojčísle Revue Politika jsem publikoval text "Čtyři kroky k prosperitě českého venkova", který vyvolal poměrně značnou odezvu čtenářů. Někteří z nich neváhali a napsali mi své připomínky a pohledy na tuto problematiku. To mne přesvědčilo o tom, že venkov je velmi aktuální politické téma. celý článek »

Slobodan Milošević: pohled zpět

Srdjan Prtina | 20. 10. 2006 | Články a komentáře

Osoba, která poznamenala události na území bývalé Jugoslávie více než kdokoliv jiný, je dnes opovrhována takřka všemi, kdo se s její politikou nějakým způsobem seznámili. Slobodan Milošević zemřel 11. března 2006 v cele Tribunálu pro válečné zločiny spáchané v bývalé Jugoslávii, kde probíhala konečná fáze jeho procesu. Rozsudku se sice nedočkal, ale platí to, co po jeho smrti napsal jeden bělehradský novinář: „Zemřel, a tím pro mě skončila jedna kapitola dějin. S následky jeho politiky se ale budeme muset vyrovnávat ještě dlouho." celý článek »

Neradostná volební sklizeň

Půl roku po volbách se běloruská opozice obává ztráty samostatnosti

Michal Plavec | 20. 10. 2006 | Články a komentáře

Tlak Gazpromu na Bělorusko stoupá. Jestliže se ještě před půl rokem hovořilo o tom, že nová cena plynu pro tuto zemi bude na úrovni dnešního dvoj- až trojnásobku, Lukašenko ve vypjatém projevu prohlásil, že nedopustí, aby jeho vláda kupovala od Ruska plyn za vyšší cenu než Německo. Někteří experti dokonce hovoří o tom, že by se mělo jednat o zvýšení ceny plynu ze současných 46,68 dolarů za tisíc kubických metrů až na částku 250 dolarů. Běloruští ekonomové přitom připouštějí zvýšení maximálně na 90 dolarů, a to ještě postupně. celý článek »

Transatlantické spojenectví a boj proti terorismu

Výzvy jednadvacátého století očima Nile Gardinera

Jan Klusáček | 20. 10. 2006 | Články a komentáře

Nile Gardiner je jedním z předních britských odborníků na transatlantické vztahy, v současnosti působí jako výzkumný pracovník amerického konzervativního think-tanku The Heritage Foundation. Patří do okruhu poradců americké vlády pro řadu zahraničněpolitických oblastí od úlohy spojeneckých sil v poválečném Iráku po vůdčí úlohu americko-britského dua ve válce proti terorismu. Jeho analýzy a komentáře jsou hojně čteny v Bílém domě, několikrát vypovídal před Kongresem. celý článek »

Stále provokativní Oriana Fallaciová

Margaret Talbotová | 20. 10. 2006 | Články a komentáře

Italská esejistka a novinářka Oriana Fallaciová se narodila 29. června 1929 ve Florencii, kde také v noci ze čtvrtka na pátek 15. září 2006 podlehla zákeřné nemoci, což je eufemismus pro rakovinu. Její otec, umělecký řezbář Edoardo Fallaci, bojoval proti fašistické diktatuře Benita Mussoliniho. Ona sama se vlastně ještě jako dítě za druhé světové války aktivně zapojila do hnutí odporu. Měla možnost svoji mimořádnou odvahu nesčetněkrát prokázat v ozbrojené demokratické skupině Spravedlnost a svoboda. Právě tato dvě slova, lhostejno, v jakém pořadí, také výstižně charakterizují i její pozdější působení a v podstatě i celý její život, který se před několika týdny uzavřel. Je příznačné, že když se v italských médiích objevila zpráva o její smrti, zmohl se současný italský prezident, někdejší komunistický aktivista Giorgio Napolitano, na několik slov až po třech hodinách a premiér Romano Prodi s ministrem kultury neřekli vůbec nic.
Od roku 1967 pracovala Fallaciová jako válečná zpravodajka ve Vietnamu, při indicko-pákistánské válce, na Středním východě a v Jižní Americe. V průběhu let vytvořila celou řadu často velice vyhrocených rozhovorů s čelnými představiteli různých zemí i se světovými uměleckými celebritami, ať už to byli Henry Kissinger, íránský šáh Réza Pahlaví, ajatolláh Chomejní, Willy Brandt, Lech Wałesa, Ariel Šaron, Muammar Kaddáffí, Indira Gándhíová, Federico Fellini či Sammy Davies jr.
Když po útocích z 11. září 2001 napsala filipiku proti islámským fanatikům Vztek a pýcha, stala se z ní v Itálii prakticky persona non grata. Nekonformní a svérázná komentátorka světových událostí se v posledních letech sama označovala za "křesťanskou ateistku", což nemusí být až tak veliký paradox, uvážíme-li, že první křesťané, kteří se odmítali klanět oficiálním modlám, byli obviňováni právě z ateismu.
Fallaciová se nebála nazývat věci pravými jmény a říkat pravdu, hebrejsky dabru emet. Jednomu polskému prelátovi, s nímž se později sblížila, například řekla: "Nechápu přehnanou uctivost, s jakou vy křesťané přistupujete ke koránu a k Mohamedovi. Kristus a Mohamed, to přece nejsou kolegové, kteří spolu rozmlouvají a hodují v ráji." Pouze tím v předstihu vyjádřila něco, co mnohým vlivným osobám církve začíná docházet teprve nyní, několik minut před dvanáctou.
Oriana Fallaciová se v žádném případě nebála lidí a nebála se říkat věci nepříjemné lidským uším. Často jsem měl při jejích slovech pocit, že právě ona je na laicky prorocký způsob Hospodinovým hlasem. Jak by mohla nedojít chvály? V době, kdy je v naší přestárlé Evropě i o statečné muže několikanásobná nouze, zůstává po jejím odchodu veliký smutek.
Josef Mlejnek celý článek »

Po dvanácti letech odstín modré

Švédské volby 2006

Petr Kaniok | 20. 10. 2006 | Články a komentáře

Parlamentní volby se ve Švédsku konají každé čtyři roky vždy třetí neděli v září. Letos připadl volební den na 17. září a po třech po sobě jdoucích obdobích jednobarevné vlády sociální demokracie (SAP) přinesl vítězství pravostředové opozice. Novým premiérem se stal 6. října předseda nejsilnější opoziční síly, Umírněné koaliční strany (M), Fredrik Reinfeldt. Umírnění, jádro nové vlády, dosáhli ziskem 26,1 % hlasů nejlepšího výsledku od roku 1928. celý článek »

« Předchozí  |  1  |  2  |  3  |  …  |  120  |  121  |  122  |  123  |  124  |  125  |  126  |  …  |  188  |  189  |  190  |  191  |  Další »


nahoru