Články
Rošáda v Kremlu
Rusko opisuje začarovaný kruh
Ondřej Šlechta | 19. 10. 2011
Ruské politické manévry neprobíhají tak hladce, jak si jejich strůjci přáli. Dosavadní prezident Dmitrij Medveděv sice na sjezdu vládní strany Jednotné Rusko otevřeně přiznal, že na prezidenta bude ve volbách příští rok opět kandidovat současný premiér Vladimir Putin a on sám povede vládní stranu do parlamentních voleb již letos na podzim. Proti se ale postavil ministr financí Kudrin, podle mnohých ještě nedávno horký kandidát na premiérské křeslo.
Klause na Hradě vystřídá Josef Novák
Oznámil, že je připraven kandidovat na úřad prezidenta republiky
Ota Filip | 17. 10. 2011
„Denně čtu v českém tisku kritiky," píše mi někdejší spolužák Josef Novák z Moravské Ostravy, „namířené satirickým ostřím vůči osobě prezidenta České republiky Václava Klause. Ve stavu veřejně působivého morálního rozhořčení se do něj pouští hlavně ta část novinářů, kterým se nelíbí jeho stanoviska, jeho projevy a vůbec. Václav Klaus jim leží v žaludku, a proto dovedně manipulují veřejným míněním. Byl bych rád, příteli, kdybys mé psaní zpracoval pro noviny." Slíbil jsem, že se pokusím. Zde je výsledek.
Euro versus koruna: Kdy to praskne?
Zjistíte v pondělí na konferenci v Senátu
14. 10. 2011
Centrum pro studium demokracie a kultury si vás dovoluje pozvat na konferenci „Euro versus koruna", kterou v pondělí 17. října 2011 od 15.00 hodin v Hlavním sále Valdštejnského paláce Senátu PČR (Valdštejnské náměstí 17/4, Praha) pořádá Výbor pro záležitosti EU Senátu PČR. Na konferenci moderované Ivanou Pečinkovou vystoupí předseda Výboru pro záležitosti EU Luděk Sefzig, guvernér ČNB Miroslav Singer, hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík, poslanec Evropského parlamentu za ODS Hynek Fajmon, ekonom a předseda Fontes Rerum Jan Mládek a ekonom a ředitel Liberálního institutu Miroslav Ševčík.
Zlaté tele v právu
O materiálním jádru ústavy
Zdeněk Koudelka | 14. 10. 2011
Zrušení ústavního zákona o zkrácení volebního období v roce 2009 bez toho, aby k tomu Ústavní soud opravňovala ústava, ale i další jeho snahy nadřadit se nad ústavodárce vycházejí z teorie materiálního jádra ústavy, které je podle jejích zastánců nad samotnou ústavou. Po odmítnutí Božího základu odvozovaly sekulární ústavy svou dominanci v právu z toho, že byly přijaty obtížnějším způsobem než obyčejné zákony - v parlamentech či v referendech. V reakci na to, že i demokratické ústavy umožnily nástup nedemokratických režimů, se v ústavách začaly objevovat klauzule nezměnitelnosti a v teorii pojem materiální jádro ústavy.
Snižme rozpočet EP o 24 % ročně
Úspory téměř půl miliardy eur lze dosáhnout omezením byrokracie
12. 10. 2011
Zatímco národní vlády přijímají úsporná opatření, aby snížily svůj dluh a posílily hospodářský růst, Evropský parlament požaduje navýšení svého rozpočtu. Studie nadace New Direction - The Foundation for European Reform ovšem ukazuje, že rozpočet EP by naopak mohl být výrazně ponížen.
Alexis de Tocqueville: Prorok demokracie ve věku revoluce
Prezentace knihy
12. 10. 2011
Centrum pro studium demokracie a kultury si vás dovoluje pozvat na prezentaci knihy Hugh Brogan: Alexis de Tocqueville. Prorok demokracie ve věku revoluce. Prezentace se uskuteční v pondělí 17. října 2011 od 17:00 hodin v přízemí budovy sboru ČCE (Opletalova 6, Brno). Úvodní slovo pronese prof. Petr Horák, hudební doprovod zajistí Marin Kostaš a host. Občerstvení a možnost zakoupení knihy se slevou zajištěny. Kniha vychází s podporou Velvyslanectví Spojených států amerických v Praze.
Jak (ne)dělat politickou teorii: případ Tocqueville
Pavel Dufek | 12. 10. 2011
Proč by nás měl na počátku jednadvacátého století zajímat Alexis de Tocqueville? Odhlédneme-li od učebnicových frází především o jeho dvou hlavních dílech - Demokracii v Americe (dále DA) a Starém režimu a revoluci (SRR) - v nichž vystupují do popředí Tocquevillova originalita, pronikavý vhled, schopnost jít pod povrch věcí či odvaha nabízet nekonvenční vysvětlení historických událostí, z čeho pramení jeho aktuálnost pro dnešního čtenáře, ať už přichází z akademické sféry, nebo ho prostě jen nebaví číst před spaním beletrii? Originalitou a nekonvenčností koneckonců oplývalo nemálo autorů či autorek, které si dnes připomínáme pouze z historického zájmu či jako součást úcty k literárně-odbornému kánonu.
Co má Foldyna proti Kosovu?
Pavel Kopecký | 10. 10. 2011
Těsně před zahájením letošního Fóra 2000 se objevily informace, že poslanec Jaroslav Foldyna hodlá konferenci narušit kvůli účasti kosovské prezidentky Atifete Jahjagové. V rozhovoru pro Revue Politika se pokouší objasnit, co jej k tomu vede.
„Zažíváme krizi elit a kastraci voličů“
Se strategickým analytikem Petrem Robejškem o krizi elit, nástupu autoritářství, toxických derivátech a možnosti války
Jakub Janda, Ondřej Šlechta | 7. 10. 2011
Národy a nacionalismus
Roger Scruton | 5. 10. 2011
K otázce národa a jeho původu se již napsalo mnoho. Teorii, že je národ nedávným vynálezem, výtvorem moderního administrativního státu, patrně jako první formuloval ve stručném, zato však oslavovaném článku Lord Acton.1 Autoři ze všech částí politického spektra podporovali různé verze tohoto postoje a argumentovali, že národy jsou byrokratickým vynálezem, vedlejším produktem „tiskového kapitalismu" (Benedict Anderson), koloniální správy či byrokratických potřeb moderní vlády. Ernest Gellner zašel dokonce tak daleko, že popsal nacionalismus jako filozofii knihy: jako nástroj, jímž se noví byrokraté snažili legitimizovat svou vládu v post-osvícenské Evropě obhajobou souladu mezi lidmi a vzdělanými intelektuály, kteří jsou jako jediní způsobilí těmto lidem vládnout.2 Levicoví (Eric Hobsbawm, Benedict Anderson) i pravicoví (Kenneth Minogue, Elie Kedourie) myslitelé se shodli v mnoha bodech; výslednou představu pak lze vhodně sumarizovat úslovím, že národ je charakteristicky moderní formou společenství, jejíž vznik je neoddělitelný od kultury psaného slova.3 Radikálové využívají tohoto faktu k tvrzení, že národy jsou pomíjivé a že nemají žádné Bohem dané právo na existenci či přirozenou legitimitu, zatímco konzervativci jej užívají, aby tvrdili přesný opak, totiž že existence národnosti je úspěchem, „vítězstvím" pořádku, který je jak stálejší, tak otevřenější než dávná společenství víry či kmenové atavismy, které národ nahrazuje.
Strana 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37 | 38 | 39 | 40 | 41 | 42 | 43 | 44 | 45 | 46 | 47 | 48 | 49 | 50 | 51 | 52 | 53 | 54 | 55 | 56 | 57 | 58 | 59 | 60 | 61 | 62 | 63 | 64 | 65 | 66 | 67 | 68 | 69 | 70 | 71 | 72 | 73 | 74 | 75 | 76 | 77 | 78 | 79 | 80 | 81 | 82 | 83 | 84 | 85 | 86 | 87 | 88 | 89 | 90 | 91 | 92 | 93 | 94 | 95 | 96 | 97 | 98 | 99 | 100 | 101 | 102 | 103 | 104 | 105 | 106 | 107 | 108 | 109 | 110 | 111 | 112 | 113 | 114 | 115 | 116 | 117 | 118 | 119 | 120 | 121 | 122 | 123 | 124 | 125 | 126 | 127 | 128 | 129 | 130 | 131 | 132 | 133 | 134 | 135 | 136 | 137 | 138 | 139 | 140 | 141 | 142 | 143 | 144 | 145 | 146 | 147 | 148 | 149 | 150 | 151 | 152 | 153 | 154 | 155







