Články

Rošáda v Kremlu

Rusko opisuje začarovaný kruh

Ondřej Šlechta | 19. 10. 2011

Ruské politické manévry neprobíhají tak hladce, jak si jejich strůjci přáli. Dosavadní prezident Dmitrij Medveděv sice na sjezdu vládní strany Jednotné Rusko otevřeně přiznal, že na prezidenta bude ve volbách příští rok opět kandidovat současný premiér Vladimir Putin a on sám povede vládní stranu do parlamentních voleb již letos na podzim. Proti se ale postavil ministr financí Kudrin, podle mnohých ještě nedávno horký kandidát na premiérské křeslo.

celý článek Poznámky k událostem

Klause na Hradě vystřídá Josef Novák

Oznámil, že je připraven kandidovat na úřad prezidenta republiky

Ota Filip | 17. 10. 2011

„Denně čtu v českém tisku kritiky," píše mi někdejší spolužák Josef Novák z Moravské Ostravy, „namířené satirickým ostřím vůči osobě prezidenta České republiky Václava Klause. Ve stavu veřejně působivého morálního rozhořčení se do něj pouští hlavně ta část novinářů, kterým se nelíbí jeho stanoviska, jeho projevy a vůbec. Václav Klaus jim leží v žaludku, a proto dovedně manipulují veřejným míněním. Byl bych rád, příteli, kdybys mé psaní zpracoval pro noviny." Slíbil jsem, že se pokusím. Zde je výsledek.

celý článek Poznámky k událostem

Zlaté tele v právu

O materiálním jádru ústavy

Zdeněk Koudelka | 14. 10. 2011

Zrušení ústavního zákona o zkrácení volebního období v roce 2009 bez toho, aby k tomu Ústavní soud opravňovala ústava, ale i další jeho snahy nadřadit se nad ústavodárce vycházejí z teorie materiálního jádra ústavy, které je podle jejích zastánců nad samotnou ústavou. Po odmítnutí Božího základu odvozovaly sekulární ústavy svou dominanci v právu z toho, že byly přijaty obtížnějším způsobem než obyčejné zákony - v parlamentech či v referendech. V reakci na to, že i demokratické ústavy umožnily nástup nedemokratických režimů, se v ústavách začaly objevovat klauzule nezměnitelnosti a v teorii pojem materiální jádro ústavy.

celý článek Články a komentáře

Snižme rozpočet EP o 24 % ročně

Úspory téměř půl miliardy eur lze dosáhnout omezením byrokracie

12. 10. 2011

Zatímco národní vlády přijímají úsporná opatření, aby snížily svůj dluh a posílily hospodářský růst, Evropský parlament požaduje navýšení svého rozpočtu. Studie nadace New Direction - The Foundation for European Reform ovšem ukazuje, že rozpočet EP by naopak mohl být výrazně ponížen.

celý článek Poznámky k událostem

Jak (ne)dělat politickou teorii: případ Tocqueville

Pavel Dufek | 12. 10. 2011

Proč by nás měl na počátku jednadvacátého století zajímat Alexis de Tocqueville? Odhlédneme-li od učebnicových frází především o jeho dvou hlavních dílech - Demokracii v Americe (dále DA) a Starém režimu a revoluci (SRR) - v nichž vystupují do popředí Tocquevillova originalita, pronikavý vhled, schopnost jít pod povrch věcí či odvaha nabízet nekonvenční vysvětlení historických událostí, z čeho pramení jeho aktuálnost pro dnešního čtenáře, ať už přichází z akademické sféry, nebo ho prostě jen nebaví číst před spaním beletrii? Originalitou a nekonvenčností koneckonců oplývalo nemálo autorů či autorek, které si dnes připomínáme pouze z historického zájmu či jako součást úcty k literárně-odbornému kánonu.

celý článek Články a komentáře

Co má Foldyna proti Kosovu?

Pavel Kopecký | 10. 10. 2011

Těsně před zahájením letošního Fóra 2000 se objevily informace, že poslanec Jaroslav Foldyna hodlá konferenci narušit kvůli účasti kosovské prezidentky Atifete Jahjagové. V rozhovoru pro Revue Politika se pokouší objasnit, co jej k tomu vede.

celý článek Rozhovory

„Zažíváme krizi elit a kastraci voličů“

Se strategickým analytikem Petrem Robejškem o krizi elit, nástupu autoritářství, toxických derivátech a možnosti války

Jakub Janda, Ondřej Šlechta | 7. 10. 2011

celý článek Rozhovory

Národy a nacionalismus

Roger Scruton | 5. 10. 2011

K otázce národa a jeho původu se již napsalo mnoho. Teorii, že je národ nedávným vynálezem, výtvorem moderního administrativního státu, patrně jako první formuloval ve stručném, zato však oslavovaném článku Lord Acton.¹ Autoři ze všech částí politického spektra podporovali různé verze tohoto postoje a argumentovali, že národy jsou byrokratickým vynálezem, vedlejším produktem „tiskového kapitalismu" (Benedict Anderson), koloniální správy či byrokratických potřeb moderní vlády. Ernest Gellner zašel dokonce tak daleko, že popsal nacionalismus jako filozofii knihy: jako nástroj, jímž se noví byrokraté snažili legitimizovat svou vládu v post-osvícenské Evropě obhajobou souladu mezi lidmi a vzdělanými intelektuály, kteří jsou jako jediní způsobilí těmto lidem vládnout.² Levicoví (Eric Hobsbawm, Benedict Anderson) i pravicoví (Kenneth Minogue, Elie Kedourie) myslitelé se shodli v mnoha bodech; výslednou představu pak lze vhodně sumarizovat úslovím, že národ je charakteristicky moderní formou společenství, jejíž vznik je neoddělitelný od kultury psaného slova.³ Radikálové využívají tohoto faktu k tvrzení, že národy jsou pomíjivé a že nemají žádné Bohem dané právo na existenci či přirozenou legitimitu, zatímco konzervativci jej užívají, aby tvrdili přesný opak, totiž že existence národnosti je úspěchem, „vítězstvím" pořádku, který je jak stálejší, tak otevřenější než dávná společenství víry či kmenové atavismy, které národ nahrazuje.

celý článek Články a komentáře