Úvodní stránka  »  Články

Články

Obnova Ruska a jeho vztahů se Západem

Dimitrij Trenin | 20. 5. 2007 | Články a komentáře

Témata současné ruské zahraniční politiky se ani trochu nepodobají tématům z nedávné sovětské, ani vzdálenější carské minulosti. Zatímco carské říši šlo především o otázku euroasijské geopolitiky a Sovětskému svazu, opírajícímu se o svoji vojenskou moc, o prosazení celosvětové ideologické i politické vize, hlavním zájmem dnešního Ruska je Rusko samo. Anebo, z jiného úhlu pohledu, dnešní Rusko se zajímá hlavně o obchod. Postimperiální Rusko je - v naprostém kontrastu se svou sovětskou minulostí - jednou z nejméně ideologických zemí na světě. Tam, kde převažují ekonomické zájmy, musejí jít ideje stranou. Nepřekvapuje, že ruské elity se dívají na svět především skrze své finanční zájmy. Jejich konkrétní kroky se řídí heslem „Věříme v kapitál". Hodnoty jsou až na druhém či třetím místě; dokonce ani tradiční vojenská moc už pro ně není zdaleka tak přitažlivá. Pro Moskvu jsou skutečně významnější kolísající ceny energií než jaderné hlavice. celý článek »

Národní stát, Evropská unie a islámský terorismus

Roger Scruton | 20. 5. 2007 | Články a komentáře

Díky západní prosperitě, západním právním systémům, západním formám bankovnictví a západním prostředkům komunikace dnes lidská iniciativa snadno překračuje hranice a ovlivňuje život a aspirace lidí po celém světě. Západní civilizace je však závislá na koncepci občanství, která vůbec není globální, a vyrůstá naopak z teritoriální jurisdikce a národní loajality. Islám, který byl až donedávna západnímu světu vzdálený a neměl jak přenášet své poselství, se oproti tomu opírá o ideál zbožnosti, který je svým významem naprosto globální a v němž teritoriální jurisdikce a národní loajalita představují kompromisy bez vlastní vnitřní legitimnosti. Nad vztahem národního státu, globalizace a islámského terorismu se zamýšlí na příkladu Evropské unie známý britský filozof Roger Scruton. Ukázka pochází z knihy Západ a ti druzí, jejíž český překlad se nejbližších dnech objeví na knihkupeckých pultech. celý článek »

Francie učinila teprve první krok

Prezidentské volby pohledem Francouzů

André Glucksmann, Guy Milliére, Ivan Rioufol | 20. 5. 2007 | Články a komentáře

Způsob, jakým česká média referovala o francouzských prezidentských volbách, byl mírně řečeno zavádějící, neboť se do něj často promítaly nepokryté (levicové) preference zpravodajů. Například v předvečer prvního kola voleb jsme v bloku hlavních zpráv na ČT 1 mohli slyšet několikaminutové dojemné vyprávění o Ségolne Royalové, proti níž stojí „kontroverzní" Nicolas Sarkozy, který před půl druhým rokem hovořil o původcích požárů a ničení ve francouzských městech (a to ještě ve zcela konkrétní souvislosti) jako o chátře nebo verbeži. A na úplný závěr jsme se jen tak mimochodem mohli dozvědět, že Sarkozy vede ve volebních odhadech s poměrně slušným náskokem před ostatními kandidáty.
V zájmu jisté, byť dodatečné vyváženosti přinášíme text filozofa André Glucksmanna z ledna letošního roku, v němž zdůvodňuje, proč bude volit Nicolase Sarkozyho, ač jeho politickou volbou byla vždy levice. Guy Millire sice sarkasticky poznamenává, že ve francouzském politickém spektru pravicový Sarkozy by ve Spojených státech stál nalevo od demokratické strany, ale jeho zvolením projevila Francie vůli ke změnám v domácí i zahraniční politice. Už příští měsíc však ve Francii proběhnou volby do dolní komory parlamentu. Naléhavost změn vyžaduje, aby konání prezidenta a vlády vzešlé z nových voleb bylo v příštích letech synergické, což předpokládá vítězství pravice i v parlamentních volbách. Jinak hrozí přetahování, přetlačování a především nehýbání se z místa, přestože je francouzský prezident vybaven výraznými pravomocemi včetně možnosti rozpustit parlament. Zaleknou se Francouzi své vlastní odvahy a budou ji chtít „vyvážit" tím, že umožní vznik levicové vlády? Přejme jim v dalším rozhodování střízlivý úsudek, kterého se těsně před druhým kolem prezidentských voleb dovolával Ivan Rioufol. celý článek »

Francouzské prezidentské volby 2007

Michal Pink | 20. 5. 2007 | Články a komentáře

Prezidentské volby ve Francii jsou voliči vnímány jako nejdůležitější volební akt a od roku 1965, kdy se poprvé volil prezident republiky přímo, se tento proces těší velké přízni voličů. Ze své podstaty je francouzský prezident nejsilnějším prvkem politického systému a k jeho rozhodování a „silnému" postavení mu slouží celá řada pravomocí. Svou legitimitu získává v pravidelně se opakujících přímých volbách, které se konají podle zásady většinové dvoukolové volby (zatím se nikdy nestalo, že by byl francouzský prezident zvolen hned v prvním kole). celý článek »

Politické dědictví střední Evropy

Milan Uhde | 20. 5. 2007 | Články a komentáře

Ať chceme nebo ne, dědici střední Evropy jsme všichni. "Dědictví, to je, co se nevyptává, je prostě tvé - a už tě má. Padne ti na krk jako těžká hlava, obloha nízko skloněná," zpívá se v jednom zapomenutém českém songu. Protože nejsem ani historik, ani politolog, ba od roku 1998 ani politik, hodlám se na dědictví podívat nejprve očima spisovatele, který vychází z intimního obzoru jedince a z příběhu, jenž by se dal nazvat dějinami jedné rodiny. Pak se teprve pokusím obzor rozšířit a intimní příběh zobecnit.* celý článek »

Větrná energetika a český venkov

Lubomír Nondek | 20. 5. 2007 | Články a komentáře

Větrná energie má své nesporné klady, protože například snižuje energetickou závislost na arabské a ruské ropě nebo se podílí na snížení emisí skleníkových plynů, a tak zmírňuje globální změny klimatu. Využití větrné energie nicméně není zdaleka tak bezproblémové, jak tvrdí některé nevládní organizace, zahraniční výrobci větrných elektráren, jejich dovozci do ČR a především podnikatelé působící v této rychle se rozvíjející oblasti. A obeznámenost veřejné správy a občanů ČR, zejména v malých obcích, s výhodami a nevýhodami větrné energetiky je nízká. Šíří se tak různé nepodložené informace a dochází ke konfliktům občanů s potenciálními provozovateli. Navíc v ČR neexistuje právní rámec využití větrné energie srovnatelný s USA nebo některými zeměmi EU. celý článek »

Reformy bez formy

Bohumil Pečinka | 20. 5. 2007 | Články a komentáře

Každá vláda dává svým stylem a programem najevo, jakou chce během svého funkčního období plnit politickou roli. Vláda Mirka Topolánka si předsevzala stabilizovat veřejné finance. Jestli dojde i na skutečné reformy, je zatím nejasné. celý článek »

« Předchozí  |  1  |  2  |  3  |  …  |  114  |  115  |  116  |  117  |  118  |  119  |  120  |  …  |  190  |  191  |  192  |  193  |  Další »


nahoru