Články

Roman Joch: Václav Klaus může být ponížen

S poradcem premiéra o narušené evropské civilizační identitě, českém odporu k Moskvě, Izraeli a návratu Václava Klause do stranické politiky

Jakub Janda, Ondřej Šlechta | 7. 11. 2011

celý článek Rozhovory

Bomba jménem Palikot

Josef Mlejnek jr. | 4. 11. 2011

Letošní polské parlamentní volby měly cosi společného s prezidentskými volbami z roku 1990, které v Polsku znamenaly první plně soutěživé volební klání po pádu komunismu (historické a průlomové volby z června 1989 za plně svobodné označit nelze). Zvítězil v nich sice Lech Wałęsa, ale Polsko zažilo šok z toho, že namísto premiéra Tadeusze Mazowieckého, předpokládaného Wałęsova soupeře, se s Wałęsou ve druhém kole utkal populista Stanisław Tymiński. Emigrant, žijící a podnikající v Kanadě a Peru, podezíraný z toho, že je loutkou „starých struktur" ze Státní bezpečnosti, tvrdě atakující komunistické i solidaritní elity coby údajné strůjce jednoho velkého podvodu na voličích. Druhé kolo se tak proměnilo v plebiscit proti extremismu, v němž sice Lech Wałęsa drtivě zvítězil, nicméně pachuť z Tymińského zůstala.

celý článek Články a komentáře

Zachovejme právo prezidentské milosti

Zdeněk Koudelka | 2. 11. 2011

V souvislosti s udělením prezidentské milosti bývalé policistce odsouzené za korupci se ozývají názory na zrušení tohoto práva. Každá pravomoc orgánu veřejné moci se může užít tak, že se to jiným nelíbí. Nebo dokonce zneužít. To však samo o sobě nemůže být důvodem pro její zrušení. Vždyť prezidentská milost zachránila před vězením v kritické době otce rodiny, která se stala obětí žhářského útoku ve Vítkově.

celý článek Poznámky k událostem

Knižní novinky 10/2011

31. 10. 2011

celý článek Knižní novinky

Polsko-české vztahy? V pohodě

Artur Wolek | 28. 10. 2011

Do polštiny těžko přeložitelné české slovo „pohoda" máme dle slovníku chápat jako „klid, přívětivost, mír v duši".¹ Pohoda však také znamená „dobrou náladu, klid, přívětivou povahu, útulné místo, nekonfliktní vztahy"² a může být také výrazem pro „práci, která nevyžaduje velké úsilí a končí časným ,padla', vlastnictví bytu a chalupy, pár mincí v kapse, které umožňují skočit si každý večer na pivo a v létě zajet k moři".³ Nedávno zemřelý český spisovatel Jan Balabán mluví o „imperativní pohodě"⁴ jako o dominantním rysu české kultury, díky kterému člověk přebíjí strach smíchem a nedovoluje mu sáhnout na to, co je v něm špatného. Polsko-české vztahy, které Josef Mlejnek jr. tak výstižně a kriticky popisuje, jsou doslova v pohodě: verbálně nejlepší od dob Doubravčiných, reálně na slušné, závažnějších konfliktů prosté úrovni, v podstatě pak na okraji zájmu jak řadových občanů, tak politických elit. Proč to Mlejnkovi nestačí? Proč on i zástupy polských čechofilů, jakož i celkem početná skupina českých polonofilů očekávají něco víc? Proč se v česko-rakouských vztazích obecně považuje za obrovský úspěch a přelom uzavření dohody, díky níž Rakousko přestalo blokovat přijetí České republiky do Evropské unie, zatímco Mlejnek hořekuje, že z Harrachova do Szklarské Poręby nelze dojet vlakem?⁵ Proč očekáváme, že polsko-české vztahy budou „nadstandardní"? Odpověď na tuto otázku nám možná přiblíží příčiny jejich současného stavu.

celý článek Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

Nestrašte nás Ruskem!

Jaroslav Pešek | 26. 10. 2011

Častým argumentem při odůvodňování neúspěšnosti mezinárodní politiky ve vztazích s Ruskou federací je energetická závislost. Není ale problém jinde?

celý článek Poznámky k událostem

Uhlasujeme se k smrti?

Pár poznámek k chiméře vědeckého konsenzu

Ondřej Ryčl | 24. 10. 2011

Vyprávěl mi kamarád, který příležitostně pracuje jako průvodce na cykloturistických výletech, že si před pár lety začal všímat něčeho zvláštního. Skupinka turistů dojede na křižovatku a řeší, kudy dál. Mají s sebou mapy i průvodce (mého kamaráda), jenž ví, kterou cestou se vydat, ale turisté o dalším postupu rozhodují tak, že hlasují. Tedy nikoliv nahlédnutím do mapy či konzultací s někým, kdo to tam dobře zná, obecně řečeno sběrem a vyhodnocením relevantních informací, ale volbou. Když se mu to stalo poprvé, byl překvapený, kladl odpor, hádal se. Teď už to nechává být. Nechá je, ať si svobodně odhlasují, kam že pojedou, a průvodcování převezme, až když cesta končí někde na smetišti, mezi bednami v továrním skladišti či na jiném bezvýchodném místě. Oč jsou turisté zpočátku spokojenější, jak to pěkně vyřešili, o to jsou na konci naštvanější, kde skončili. I takové příběhy přináší postmoderní doba.

celý článek Články a komentáře

Marsh: Z eurozóny budou odpadávat členské země

Marie Bydžovská | 21. 10. 2011

Britský ekonom David Marsh dává Řecku tři měsíce, než zbankrotuje. Eurozóna je podle něj jako staré vysloužilé auto. Jednotlivé díly, které nefungují, budou kus po kusu odpadávat. Za uspokojivý objem záchranného fondu ESFS Marsh považuje 1,5 bilionů eur.

celý článek Rozhovory

Evropa a oslabování okcidentu

Petr Fiala | 21. 10. 2011

Evropa neprožila klidné léto roku 2011. Příjemné prázdniny neměli ani političtí představitelé největších evropských zemí. Nebylo to jen počasím, byť jsme si z jeho odvěké proměnlivosti v posledních letech dokázali vytvořit „závažný" politický problém. Francouzský prezident a španělský premiér přerušili svoji dovolenou kvůli situaci na finančních trzích, začátkem srpna tak musel učinit britský premiér David Cameron, když multietnické čtvrti Londýna a řady dalších britských měst zachvátily nepokoje, násilnosti a rabování nevídaného rozsahu.

celý článek Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

V Bruselu se narodil ekonomický bratříček politické korektnosti

Vojtěch Navrátil | 21. 10. 2011

Politická korektnost začala zaplevelovat nejprve USA a pak i neamerický svět ve druhé polovině 20. století. Její kritici jako třeba Anthony Browne ji popisují jako „ideologii, která klasifikuje určité skupiny lidí jako oběti, jež potřebují ochranu před kritikou, a jejíž příznivci věří, že jiný postup nelze tolerovat". Ve světle (či spíše tmě) pokračující dluhové krize se tento princip rozšířil ze skupin obyvatel do ekonomické sféry na státy jako instituce. A tak se ve čtvrtek 20. října 2011 dočkala politická korektnost svého mladšího sourozence.

celý článek Poznámky k událostem