Články
Turecký paradox
Proč Turecko není přes prohlubující se spolupráci s EU členství o nic blíže, než bylo před deseti lety
Filip Tuček | 28. 11. 2011
Nejpozději po finanční krizi v roce 2008 a následné recesi, která byla nejhlubší a nejzávažnější od roku 1929, začalo být zřejmé, že Spojené státy - a potažmo Západ - ztrácejí svou dominanci.1 V nově nastupujícím multilaterálním globálním uspořádání bude hrát stále významnější roli větší množství relativně nových globálních aktérů. Pro Evropu je jedním z nejdůležitějších Turecko. To dnes již nemá esenciální zájem na členství v Evropské unii, jak tomu bylo dříve. Spíše se formuje nový model spolupráce. Pro pochopení toho, proč je vznikající forma partnerství Turecka s Evropskou unií z potenciálních alternativních modelů pravděpodobně tou oboustranně nejvýhodnější, je nezbytné porozumět příčinám tureckého vzestupu v poslední dekádě.
Národ: definice a interpretace
Zamyšlení nad knihou Rogera Scrutona O potřebnosti národů
Jan Kubalčík | 25. 11. 2011
Kniha se věnuje velmi aktuální otázce role národů a národních států v současném světě, kde v diskusích intelektuálních elit převládá přesvědčení o nutnosti posilování kompetencí nadnárodních autorit, či dokonce konstituci autorit zcela nových. Autor zvláště přihlíží k situaci Evropské unie a dalšímu prohlubování její integrace, jakož i ke specifické situaci britského národa v rámci tohoto procesu. Jednoznačně se staví na stranu národů a výmluvně a relevantně argumentuje ve prospěch jejich legitimity.
Bude mít EU jednotný občanský zákoník? (2. díl)
K návrhu nařízení o společné evropské právní úpravě prodeje
Tomáš Břicháček | 23. 11. 2011
11. října 2011 předložila Evropská komise návrh nařízení o společné evropské právní úpravě prodeje (Common European Sales Law, CESL). Za tímto poměrně šedým, technicky znějícím titulem se skrývá projekt s velkou politickou citlivostí, kterým pokračují letité snahy Komise o významnější vkročení unijní legislativy do oblasti občanského práva. Komisařka Viviane Redingová otevřeně hovoří o tom, že by měl pomoci vydláždit cestu k evropskému občanskému zákoníku.
Válka s Íránem? Nespěchejme
Fareed Zakaria | 21. 11. 2011
V uplynulých dnech vydala Mezinárodní agentura pro atomovou energii velmi vážnou zprávu o íránském jaderném programu. Argumentovala tím, že Írán pravděpodobně experimentuje s technologiemi, které mu umožní vybudovat nejen civilní jaderný program, ale i jadernou výzbroj. Takové zjištění je v příkrém rozporu s tvrzeními bývalého šéfa MAAE Mohammeda El Baradeje, stejně jako s pár let starým hodnocením amerických zpravodajských služeb. Je otázka, jak tomu všemu rozumět. Írán sice vytváří robustní jaderný program, ale nejsem si jistý, co přesně má za lubem.
Česká republika se chovala jako poskok
Recenze knihy Co nezavály písky Mezopotámie
Ondřej Šlechta | 18. 11. 2011
Shodou okolností v době, kdy americká administrativa hovoří o definitivním odchodu svých ozbrojených sil z Iráku, spatřila světlo světa kniha, která bude oceňovaná i nenáviděná, budou se k ní vracet komentátoři s poukazem, že věci v ní popisované se mohly při troše dobré vůle odehrát jinak, stejně jako se najdou tací, kteří budou její závěry relativizovat. Buď jak buď, nikdo jí nebude moci upřít, že je založena na faktech a hlubokých profesních zkušenostech.
Usmrkanci proti filozofovi
Proces s profesorem Ryszardem Legutkem
Bronisław Wildstein | 16. 11. 2011
Proces, který dvojice polských gymnazistů (dnes už studentů) iniciovala proti filozofu Ryszardu Legutkovi, je zcela kuriózní a precedentní. Ztělesňuje jev stále dalekosáhlejších pokusů o umlčování „nekorektních" osob, tedy těch, které neakceptují dnes dominující levicově-liberální ortodoxii a rozšiřování soudní pravomoci za veškeré meze, včetně mezí zdravého rozumu. Může vyjít najevo, že ve vztahu k žákům, kteří se snaží ze školních prostor odstranit v Polsku tradiční krucifixy, ani k jejich jednání nemá filozof právo použít hodnotících výrazů.
Chceme žít v politickém matrixu?
Jan Frank | 14. 11. 2011
Ta otázka se při pohledu na ekonomické problémy zadlužených západních zemí včetně naší nabízí zas a znovu: Kde začíná a končí funkcionální logika a morální opodstatnění státu coby nejrozsáhlejší ekonomicko-teritoriální jednotky? Pro politiky je stát něčím samozřejmým, něčím, o čem se nepochybuje: „Stát musí, stát by měl..." A to navzdory tezi těch samých politiků, kteří tvrdí, že státní dluh je nebezpečím. Stát možná musí, ale jen pokud víme proč. Ptejme se proto, jak přišel na svět současný západoevropský stát a zda z této ideje opravdu nevyhnutelně vyplývá neustále bující stát blahobytu.
Páchali čelní představitelé USA zločiny?
Jan Bureš | 11. 11. 2011
Politika Spojených států amerických po útocích 11. září 2001 a následná válka s terorismem vyvolává již více než deset let značné kontroverze. V USA se pomalu rozbíhá kampaň před prezidentskými volbami v roce 2012 a lze očekávat, že právě tažení proti terorismu bude jedním z klíčových témat. Barack Obama se ani po více než třech letech ve funkci nedokázal plně vypořádat s „dědictvím" svého předchůdce. A pochybnosti o oprávněnosti protiteroristické kampaně přetrvávají. Vojenská intervence v Afghánistánu a především v Iráku, praxe mimořádného vydávání podezřelých (extraordinary renditions) a držení osob podezřelých z terorismu na vojenské základně v Guantánamu jsou z hlediska mezinárodního práva problematické asi nejvíce.
Mají Češi a Poláci v EU společné zájmy?
Přijďte diskutovat na Polský institut v Praze
10. 11. 2011
Centrum pro studium demokracie a kultury si vás dovoluje pozvat na setkání polských a českých expertů, které se uskuteční v pondělí 21. listopadu 2011 od 17.00 hodin v prostorách Polského institutu v Praze (Malé náměstí 1, Praha). Setkání, jejž se zúčastní mj. Artur Wolek, Piotr Bajda, Josef Mlejnek jr. či Ondřej Šlechta, završí celoroční projekt podpořený Česko-polským fórem, v jehož průběhu se čeští a polští autoři na stránkách Revue Politika a webu Ośrodku Myśli Politycznej vyjadřovali ke klíčovým otázkám současné evropské politiky a snažili se hledat mezi svými stanovisky průnik. V případě zájmu o účast na setkání se registrujte do 20. listopadu 2011 u Ondřeje Krutílka (krutilek@cdk.cz), kapacita je omezena.
Nepřátelé demokracie
David Hanák | 9. 11. 2011
Nebývá zvykem, aby byl v Revue Politika uveřejněn článek bývalého levicového politika. V případě článku Zlaté tele v právu docenta Zdeňka Koudelky se tak stalo. Rád bych zde probral teze, které Koudelka ve svém textu axiomaticky uvádí a z jejichž pozic kritizuje teorii materiálního jádra ústavy coby teorii nedemokratickou, srovnatelnou s prameny práva komunistického či nacistického.
Strana 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37 | 38 | 39 | 40 | 41 | 42 | 43 | 44 | 45 | 46 | 47 | 48 | 49 | 50 | 51 | 52 | 53 | 54 | 55 | 56 | 57 | 58 | 59 | 60 | 61 | 62 | 63 | 64 | 65 | 66 | 67 | 68 | 69 | 70 | 71 | 72 | 73 | 74 | 75 | 76 | 77 | 78 | 79 | 80 | 81 | 82 | 83 | 84 | 85 | 86 | 87 | 88 | 89 | 90 | 91 | 92 | 93 | 94 | 95 | 96 | 97 | 98 | 99 | 100 | 101 | 102 | 103 | 104 | 105 | 106 | 107 | 108 | 109 | 110 | 111 | 112 | 113 | 114 | 115 | 116 | 117 | 118 | 119 | 120 | 121 | 122 | 123 | 124 | 125 | 126 | 127 | 128 | 129 | 130 | 131 | 132 | 133 | 134 | 135 | 136 | 137 | 138 | 139 | 140 | 141 | 142 | 143 | 144 | 145 | 146 | 147 | 148 | 149 | 150 | 151 | 152 | 153 | 154 | 155







