Úvodní stránka  »  Články

Výzkumy volebních preferencí

Trnitá cesta od otázky k datům

Klára Plecitá-Vlachová | 20. 4. 2002
Poslat do Kindlu

Rubrika: Články a komentáře  |  

Výzkumy volebních preferencí jsou v dnešních demokraciích důležitou součástí volebního procesu. Pro voliče i politické subjekty, které zamýšlejí kandidovat ve volbách, představují publikované volební preference informaci, podle které se mohou, ale nemusí rozhodovat (jak volit, jak vést volební kampaň). Ať se podle volebních preferencí rozhodují, nebo ne, zveřejňovaná data by měla být co nejsprávnější. To je úkol jak pro agentury, které volební preference zjišťují a poskytují je médiím, tak pro žurnalisty, kteří je odebírají, publikují je a dále s nimi pracují. Přestože vliv informace o volebních preferencích na rozhodování voličů a stran zřejmě není ani velký, ani přímý a ani konzistentní, výzkumy volebních preferencí jsou ve vyspělých demokraciích velmi ostře sledovány, analyzovány a podrobovány kritice jak z akademické sféry, tak z řad producentů (výzkumných agentur a asociací výzkumných agentur, např. AAPOR) i příjemců těchto dat (zejména médií). U nás byla dosud analýza výzkumů volebních preferencí okrajová.

V České republice působí tři výzkumné agentury, které téměř měsíčně zkoumají volební preference a pravidelně zveřejňují výsledky těchto výzkumů. Jde o "veřejnou" agenturu CVVM (Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, které vzniklo z IVVM při ČSÚ) a soukromé agentury STEM a TNS Factum. Tyto agentury mezi sebou v únoru 2001 uzavřely společné ujednání o sblížení postupů v oblasti výzkumu preferencí. Cílem tohoto kroku bylo "poskytnout médiím a jejich prostřednictvím české veřejnosti co nejsrozumitelnější, vzájemně srovnatelné a v konečném důsledku věrohodnější údaje o vztahu veřejnosti k politickým stranám". Dále se dohodly na definici užívaných pojmů ("stranické preference", "voličské preference", "stranické sympatie" a "volební prognóza") a deklarovaly, že "jejich dlouhodobým cílem je... co nejpřesněji a nejspolehlivěji informovat o vývojových trendech postojů české veřejnosti k politickým stranám a stejně jako v minulosti se zdržet jakýchkoliv účelových postupů, které by záměrně poškozovaly nebo zvýhodňovaly určitou politickou stranu nebo politický proud". Pochybnosti o tom, zda agentury neužívají účelové postupy, se však objevily i po uzavření této dohody. Jednalo se konkrétně o postupy při zjišťování a publikování preferencí Čtyřkoalice (Viz např. Neviditelný pes 20. 11. 2001, "Český politický cirkus: Jak je to s těmi výzkumy veřejného mínění?").

Všechny jmenované agentury pravidelně publikují tzv. stranické preference, což jsou podle jejich úmluvy relativní četnosti (procenta) preferencí stran včetně četností těch, kteří nevěděli, koho volit, a četností těch, kteří uvedli, že by nevolili. Přesto data, která publikují, nejsou zcela srovnatelná. Agentury používají pro zjišťování preferencí různou metodiku. Znění otázek, které agentury kladou, jsou následující:

  • STEM: Respondentovi je pokládána otevřená otázka "Pokud by se volby do Poslanecké sněmovny parlamentu konaly příští týden, kterou stranu byste volil(a)?". (Viz Stranické preference STEM, http://www. stem.cz/scripts/vismo/preference/index.asp).
  • CVVM: Respondenti jsou tázáni: "Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Šel byste volit?" Rozhodně ano, spíše ano, spíše ne, rozhodně ne nebo nevíte? Všem respondentům, kteří mají volební právo, je pak bez ohledu na odpověď na předchozí otázku pokládána otevřená otázka: "Kterou stranu byste volil?" Tazatelé se nemají snadno spokojit s odpovědí "nevím".
  • TNS Factum: "Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Šel byste volit? Rozhodně ano, spíše ano, spíše ne, nebo rozhodně ne?" Následně je všem respondentům položena uzavřená otázka "Pokud byste šel volit, řekněte mi, prosím, kterou stranu byste volil? Stačí, když mi sdělíte její číslo na kartě." Na kartě je respondentovi předložen seznam odpovědí a tazatelé se nemají snadno spokojit s odpovědí "nevím". (Viz Informace z výzkumů http://www. tnsofres.cz, podrobnosti v souboru ke stažení na konci stránky).

CVVM a TNS Factum zjišťují stranické preference dvěma otázkami, STEM otázkou jednou. CVVM a STEM pokládají dotazovaným otevřenou otázku (tj. otázku bez seznamu kategorií odpovědí), TNS Factum pokládá otázku uzavřenou (tj. otázku se seznamem kategorií odpovědí). Z hlediska metodologie jde o přípustné typy otázek - pro zjištění volebních (stranických) preferencí je možné použít otázky otevřené, polouzavřené i uzavřené, jednu otázku či více. Konkrétní použití dvou otázek ve výzkumech CVVM a zejména TNS Factum však může být matoucí pro respondenty, kteří v první otázce na ochotu jít k volbám odpoví, že by nevolili. I přes jejich zápornou odpověď jsou dále naléhavě dotazováni, koho by volili. Přejděme však tento (pro vnějšího pozorovatele nelogický) postup a zaměřme se na otázky, kterými jsou zjišťovány stranické preference.

Každý výzkumník by se při volbě otázky měl zamyslet nad tím, jakou proměnnou či jaké proměnné s pomocí těchto otázek získává. Proměnná je v sociálních vědách symbolické vyjádření vlastnosti, které vyjadřuje stavy této vlastnosti hodnotami, a musí splňovat tyto podmínky: úplnost (má alespoň dvě hodnoty), jednoznačnost (ke každému stavu vlastnosti existuje hodnota) a rozlišitelnost (dvě různé hodnoty znaku nemohou odpovídat jednomu stavu vlastnosti).

Podívejme se, jak si z tohoto hlediska stojí proměnná "stranické preference" získaná a publikovaná každou z těchto tří agentur. Nejlépe je na tom proměnná získávaná agenturou TNS Factum. Užití uzavřené otázky a předkládání karty odpovídá lépe situaci, za které budou v době voleb voliči vyjadřovat své preference. Nebudou volit zpaměti. Voliči budou mít k dispozici obálku s kandidátními lístky všech kandidujících subjektů, které si budou moci prohlédnout a vybrat si z nich. Použití uzavřené otázky navíc vyžaduje, aby výzkumník před položením otázky vyřešil problém stavů, kterých může zkoumaná proměnná nabýt. Na kartě s variantami odpovědí, která je dotazovaným předkládána, byla nabízena jeden měsíc Čtyřkoalice jako jeden subjekt a druhý měsíc jednotlivé strany Čtyřkoalice. Tímto způsobem se TNS Factum vypořádala s vlastnostmi, které musí proměnná splňovat - zejména s jednoznačností a rozlišitelností, neboť ve volbách nenastane situace, kdy by bylo možné volit (Čtyř)-Koalici a zároveň její jednotlivé strany.

Hůře na tom jsou proměnné získávané CVVM a STEM. Obě agentury používají otevřené otázky, čímž se vzdalují od podnětové situace, za níž budou ve volbách voliči vyjadřovat své preference. Otevřenou otázkou navíc získávají proměnnou, jejíž hodnoty nesplňují vlastnosti jednoznačnosti a rozlišitelnosti. Spontánní odpovědi na otevřenou otázkou totiž mohou být rozmanité, včetně nejednoznačných a nerozlišitelných. Výrazně se to projevilo právě v případě Čtyřkoalice a jejích jednotlivých stran. Je pochopitelné, že se mezi odpověďmi na otevřenou otázku o potenciální volbě objevila jak odpověď "Čtyřkoalice", tak i odpovědi "KDU-ČSL", "ODA", "DEU" a "US". Obě agentury publikovaly četnosti preferencí tak, jak je získaly - v případě Čtyřkoalice uváděly četnosti jak pro tento subjekt, tak pro jednotlivé strany, které jej vytvořily. To by bylo přijatelné, pokud by tyto preference doprovodily vysvětlujícími a hlavně správnými informacemi. Bez nich se publikovaná data stala nesrozumitelnými nejen pro příjemce, ale i pro samotné agentury, a nebylo s nimi nakládáno vždy korektně.

STEM a některá média totiž takto prezentované preference pro Čtyřkoalici a její jednotlivé strany navíc ještě sčítala (Viz Stranické preference STEM). Pominula tak skutečnost, že ve volbách nebude možné volit Čtyřkoalici a zároveň její jednotlivé strany, a proto by ani výzkum preferencí neměl vytvářet iluzi této situace. Zároveň se nepokusila zjistit, zda se za těmito nejednoznačnými a nerozlišitelnými odpověďmi dotazovaných neskrývá zcela jiné chování, než je součtem preferencí simulováno. Konkrétně, zda preference pro jednotlivou stranu Koalice znamená automaticky preferenci této Koalice, nebo nikoliv, jak nám o tom dává dostatek poznatků sociální psychologie volebního chování. I výzkumy provedené v České republice, v nichž byly preference pro Čtyřkoalici a její jednotlivé strany měřeny odděleně, ukázaly, že preference pro stranu a pro předvolební koalici, do které tato strana vstoupí, nelze sčítat. Podle výzkumu "Lidé s vlivem..." (ISS FSV UK/Median) z roku 2000 by voliči US dali hlas Čtyřkoalici jako celku v 75 % a voliči KDU-ČSL asi v 66 %, podle výzkumu ISSP z roku 2001 by voliči US dali hlas Čtyřkoalici v 77 % a voliči KDU-ČSL v 60 %. Údaje za DEU a ODA pro malé četnosti neuvádím.

Je zřejmé, že měření a prezentace volebních preferencí nejsou vždy správné. Ponechme na jinou analýzu, jak tato nesprávná data, která mnohokrát vynesla Čtyřkoalici na vrchol žebříčku volebních preferencí, mohou ovlivnit voliče (zda převládne tzv. "bandwagon effect" - tendence ubírat hlasy subjektům s nízkými preferencemi a přidávat hlasy subjektům, které vedou v žebříčcích preferencí, nebo tzv. "underdog effect" - tendence ubírat hlasy subjektům, které se v žebříčcích preferencí jeví jako možní vítězové, a přidávat hlasy stranám nejslabším, jak statistická většina či menšina aktivuje referenční skupinové vazby, atd.). Výzkumníci možná namítnou, že je velmi obtížné vytvářet uzavřenou otázku na volební preference v situaci, kdy o některých subjektech není jasné, zda budou v nejbližších volbách kandidovat, či nikoliv, zda budou sestavovat společnou kandidátku, či nikoliv. Příklad TNS Factum však ukazuje, že je to možné. Alternativním postupem je pak např. ten, který byl použit ve výzkumu "Lidé s vlivem...". Respondentům byla kladena uzavřená otázka: "Kterou politickou stranu byste volil/a, kdyby se volby do Poslanecké sněmovny konaly příští týden?" Na kartě s kategoriemi odpovědí byly uvedeny pouze jednotlivé strany Čtyřkoalice. Dále byla respondentům kladena baterie otázek uvedená slovy: "A teď se zeptám jinak. Dokážete si představit, že byste někdy volil/a..." Jeden dotaz v této baterii se pak týkal Čtyřkoalice jako celku.

Uvedený příklad dle mého názoru nepříliš správného měření a prezentace stranických preferencí vede k otázce, kterou si již položili v mnoha zemích, kde se pravidelně provádějí výzkumy volebních preferencí a veřejného mínění a kde se data z těchto výzkumů hojně publikují a stávají podkladem pro žurnalistickou práci: Co tyto výzkumy vlastně produkují a co následně na jejich základě produkuje žurnalistika? Tuto otázku pak lze mimochodem konkrétně rozvinout do řady podotázek: Co odráží volební (stranické) preference - možný výsledek voleb, nebo co vlastně? Nelpí se na časových řadách, i když sledované jevy už prošly podstatnými změnami? Zkoumá se veřejné mínění o událostech, nebo o mediálních pseudo-událostech? Nechám tyto otázky nezodpovězené, protože jde o téma na další článek. Připomenu jen, že výzkumníci působící v této oblasti často o své práci hovoří jako o službě veřejnosti. Bylo by škoda, aby tato služba veřejnosti byla vnímána jako manipulace veřejným míněním a lidským chováním.

Klára Plecitá-Vlachová (1971), zabývá se sociologií politiky, zejména volebním chováním a politickými hodnotami. Připravuje v České republice mezinárodní výzkumy International Social Survey Programme a European Social Survey. Je spolueditorkou knihy Nerovnost, spravedlnost, politika (SLON). V současné době spolupracuje na projektu o kvalitě výzkumů volebních preferencí.

Revue Proglas 3/2002
Poslat do Kindlu

Rubrika: Články a komentáře  |  

Diskuse


nahoru