Úvodní stránka  »  Články

Může se politika a společnost obejít bez hodnot?

Češi a Poláci odpovídají

23. 4. 2012
Poslat do Kindlu

Centrum pro studium demokracie a kultury zahajuje po debatě o podmínkách politické stability a prosperity v Evropě a diskusi společných zájmech Česka a Polska v EU další česko-polské sympozium, tentokrát věnované otázce (obnovy) hodnot v politice.

Ambicí tohoto sympozia je na základě intelektuálního bohatství a rozmanitosti českého a polského politického myšlení upozornit na skutečnost, že politika a společnost nemohou být budovány a spravovány (pouze) technokraticky. Finanční, hospodářská a dluhová krize (resp. reakce na ni) totiž jednoznačně ukázala, že obec (polis), která fakticky ignoruje nezastupitelnou roli hodnot v politice a společnosti (ať už tato obec existuje v malém či větším teritoriálním rámci) je výrazně náchylnější k nestabilitě a tomu, aby prodělaným obtížím v krátkém časovém horizontu čelila znovu.

Česko i Polsko, navzdory řadě rozdílů, které mezi nimi v pojímání základních (filozofických) pojmů politiky z různých důvodů existují, spojuje minimálně jedna zásadní věc: ve druhé polovině dvacátého století obě země více než dobře poznaly, že politika bez obsahu (resp. absence politiky vůbec) má často důsledky, s nimiž se celá společnost vyrovnává dlouhá léta.

Sympozium postupně obsáhne 10 českých a 10 polských esejů na následující témata:

  • Politická moc, suverenita a stát
  • Právo a odpovědnost
  • Volný trh, vlastnictví a daně
  • Veřejné dobro a korupce
  • Solidarita - základ sociální politiky?
  • Svoboda - kořeny a limity
  • Demokracie a politické strany
  • Politické společenství, národ a stát
  • Revoluce a evoluce (progres a tradice)
  • Populismus: problém legitimity v současné politice

Soutěž o nejlepší studentskou esej

Sympozium je rovněž otevřeno studentům. Proto byla vyhlášena soutěž o nejlepší studentskou esej. Volit lze z uvedených deseti témat.

Esej by měla (1) shrnout dosavadní diskusi o tématu v českém prostředí, (2) zhodnotit, zda daná diskuse nějakým konkrétním způsobem ovlivňuje zdejší politiku a (3) pokusit se o predikci směrů debaty do budoucna (opět včetně dopadů na praktickou politiku).

Texty o rozsahu nejvýše 8 normostran zasílejte do 31. srpna 2012 na krutilek@cdk.cz.

Šest nejlepších esejí (tři z Česka a tři z Polska) bude oceněno symbolickým honorářem, přeloženo a uveřejněno paralelně v Česku a Polsku.

Polské verze všech textů vycházejí díky podpoře Česko-polského fóra také na webu Ośrodku Myśli Politycznej.


Moc v době krize

Marek A. Cichocki | 6. 2. 2013 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

V otázce institucí, mechanismů a smluvních řešení máme v případě EU co dočinění s kontinuitou vývoje. Tento proces je však možné rozdělit na různé etapy z hlediska jejich politických specifik. celý článek »

Solidarita, jedno z nejpolštějších slov

Zdisław Krasnodębski | 28. 1. 2013 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

Když v Polsku mluvíme o solidaritě, nemůžeme to nevztahovat k „Solidaritě" psané s velkým „S", ke společenskému hnutí za nezávislost osmdesátých let 20. století. A právě tehdy, kdy vznikala „Solidarita", se znovu a trochu jinak než dosud začalo mluvit o „solidaritě", která se stala jedním ze základních pojmů v polském politickém jazyce. celý článek »

Politika jako způsob realizace svobody

Anna Kopeć | 14. 12. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

Svoboda coby filozofická a politická kategorie byla pro polské myslitele vždy problémem. Diskuse na téma svobody probíhala v Polsku souběžně s dějinným vývojem; dalo by se říci, že určuje dějiny Rzeczpospolité. Počínaje tzv. sněmovní konstitucí (statuty Nihil novi) z roku 1505 přes liberum veto, osvícenské spisy Hugo Kołłątaje a Stanisława Staszice, povstaleckou a válečnou „horečku romantiků", období Polské lidové republiky až po rok 1989 a pontifikát Jana Pavla II. Svoboda nikdy nebyla něčím samozřejmým, nejčastěji však byla interpretována v politických kategoriích. celý článek »

Boj s krizí eurozóny, boj o moc v Evropě

Tomasz Grzegorz Grosse | 30. 11. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

Krizi společné měny vyvolala institucionální nedotaženost vzniklá v době ustavování tohoto systému.1 Největším problémem je absence adekvátních nástrojů, které by umožnily vyrovnávání strukturálních odlišností a cyklických odlišností mezi ekonomikami eurozóny. Takovým mechanismem by měly být evropské fiskální nástroje, které by obnovily konkurenceschopnost a hospodářský růst nejslabších oblastí. To by vyžadovalo založení federálních fiskálních institucí, tedy federalizaci daní, silný unijní rozpočet a také spoluzodpovědnost za veřejný dluh. Krom toho by byla nezbytná přísnější kontrola finančních trhů, aby neprohlubovaly hospodářské obtíže. Jak krize společné měny postupuje (počínaje sklonkem roku 2009), je stále patrnější, že obtíže způsobuje nejen nadměrná zadluženost států, ale stále větší měrou se na ní svými problémy podílí bankovní sektor a přílišné spekulace na finančních trzích. celý článek »

Od kořenů svobody k jejím hranicím

Kritické úvahy o podstatě a charakteru lidské svobody

Ladislav Zemánek | 29. 11. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

O svobodě toho bylo v lidských dějinách napsáno mnoho. Někteří ji vyzdvihovali jako to nejcennější, co člověk může mít, jiní ji člověku ve jménu determinismu upírali. I dnes má smysl se jí zabývat, byť se může zdát, že přinejmenším v západním světě zvítězila. Možná je totiž ohrožena víc než kdy předtím. Vědomí toho, že svobodu nelze oddělovat od Boha, je totiž čím dál slabší. celý článek »

O české soše Svobody

Pavel Švanda | 27. 11. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

České revoluce odjakživa vypadají spíše jako státní převraty než jako davové bakchanálie. To neplatí o květnu 1945. Avšak mnohé z toho, co se právě tehdy dělo, neučinilo Čechům Revoluci davů sympatičtější. Nicméně, ať zprvu s národními prapory nad hlavami, nebo posléze u pracovních stolů: na přelomu let 1989-1990 zdaleka nešlo jen o to rozrazit sevření totalitního státu a nastolit otevřenou, a proto vlastně neznámou budoucnost. Cílem byla spíš rychlá demontáž beztak již téměř nefungujícího politického a ekonomického systému, který měl zhoubné následky pro národní kulturu i pro životní úroveň Čechoslováků. Nastala poptávka po účinných právních zásadách a fungujícím ekonomickém know-how. Záruky občanských svobod pro jednotlivce a mechanismy parlamentní demokracie měly vytvořit podmínky pro úspěšnou proměnu všeobecných životních podmínek. 
celý článek »

Brát pluralismus vážně

K debatě o právu, politice, spravedlnosti a Evropské unii

Pavel Dufek | 19. 11. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

Dovolím si začít poněkud zeširoka. Mezi komentátory ze všech zákoutí politického spektra existuje pozoruhodná shoda na tom, že „současná společnost" se buď již nachází v bídném stavu, nebo k němu pomalu, leč jistě směřuje, z čehož plyne, že její vyhlídky jsou v každém případě tristní, pokud ovšem něco neučiníme, respektive něčemu jinému nezabráníme. Bronisław Wildstein nabídl svoji verzi tohoto příběhu, přičemž se jedná o verzi ambiciózní co do tematického záběru, identifikace příčin a viníků i navrhovaných prostředků nápravy. Následující text bude v porovnání s jeho „výkopem" asymetrický, co se týče délky, obsahu, ambicí i žánru. celý článek »

Politické společenství a národ

Stanislav Balík | 7. 11. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

Téma patriotismu či vlastenectví, klíčové pro společenskou kohezi, neboť právě ono buduje politické společenství a národ, stojí v české veřejné debatě zcela na okraji zájmu. Pomiňme skupiny nacionálně-šovinistické z nejrůznějších skinheadských a neonacistických kruhů, které v pomatení pojmů a historických skutečností mají národa plná ústa či pera, aniž by jim samotný pojem byl zřejmý. Na neextremistické, intelektuální scéně je v tomto ohledu pusto a prázdno. Snad v obavě, aby nebyli za zpátečnické, prachem konce devatenáctého a začátku dvacátého století zapadané exoty se čeští veřejní intelektuálové tématu národa, procesu jeho budování, péči o vztah k vlasti až na skromné výjimky nevěnují. celý článek »

Tradice a pokrok aneb obtíže Evropanů s řešením problémů

Jacek Kloczkowski | 29. 10. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

Pády do nesnází a pokusy z nich vybřednout - tím je trvale určován životní rytmus Evropanů.1 Tímto neblahým sklonem je vina hlavně zásadní nedokonalost lidské přirozenosti v intelektuálním a mravním ohledu, přičemž na existenci tohoto zcela zřejmého omezení se znepokojivě snadno zapomíná. Nedostatek pokory před realitou je příznačný hlavně pro stoupence pokroku - jakobíny, komunisty, levicové euronadšence atd. Svět kolem nás chtějí neustále proměňovat, a nezvažují, zda vizi, jakou mají o jeho podobě, lze skloubit se zvyklostmi a potřebami společenství, jejichž život chtějí podle vlastního uznání přeorat. Další a další politická, společenská a kulturní pozdvižení mobilizují konzervativně orientované Evropany k odporu a k obhajobě tradice. Je jen málo procesů, které by podstatu evropské politiky několika uplynulých staletí ovlivňovaly stejně hluboce a byly by tak bohatým zdrojem neustálého intelektuálního kvasu. Ani nejbližší budoucnost na tom podle všeho nic nezmění. celý článek »

Solidarita jako základ sociální politiky?

Patrik Taufar | 26. 10. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

Koncept solidarity bývá v současném společenském diskurzu předmětem sporu mezi těmi, které zjednodušeně nazýváme sociálními liberály, a neoliberály. V českém prostředí je názorová diference dobře patrná. Poslední léta je politicky prosazována spíše neoliberální koncepce, paradoxně však v částečné opozici k názorům veřejnosti. Takto rozehraná hra může mít velký význam pro oživení politického konzervatismu, jehož současný příklon k neoliberálním tezím zdaleka nemusí být definitivní. Solidarita v širším pojetí může být dobrou (byť prozatímní) náplní konzervativní politiky v realitě neideálního světa.
celý článek »

Jak polské elity ovládají populismus

Artur Wolek | 19. 10. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

Pojem populismus nebudí mezi vědci a politiky dobré asociace, a přece se v intelektuálním prostředí vyskytuje tak často, že pokud se pokoušíme pochopit politiku, uchylujeme se k němu takřka bezděčně. V praxi veřejných diskusí se jeho významové pole skutečně rozšiřuje natolik, že se vztahuje téměř ke všem neobvyklým nebo nekonvenčním formám politické mobilizace.1 Navíc má „populismus" tak silný emocionální a axiologický náboj, že ti, kdo neakceptují určitou formu politické praxe, používají pro ni zpravidla právě tento výraz. Pokud německý odborník dospívá k závěru, že v zemích střední Evropy představovaly populistické strany po roce 1989 vždy více než 40 procent parlamentních mandátů a že na Slovensku nebo v Polsku to bylo přes 50 procent, pak „populismus" coby prostředek chápání reality postrádá smysl.2 Velká část publicistů a vědců jej odmítá používat a polský pravicový politik se raději uchýlí k invektivě, než aby konkurenta nazval populistou a přidal se tak ke sboru liberálních omílačů tohoto pojmu. celý článek »

Esej o polské duši

Anno Domini 2012

Ryszard Legutko | 10. 10. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

Oněch několik let uplynuvších od napsání knihy umožňuje autorovi vidět nejen ji, ale i komentáře, které vyvolala, s jistým reflektujícím odstupem. Jedna z vyslovených výhrad se opakovala; o knize se říkalo a psalo, že je v líčení Poláků a polské reality příliš pesimistická. Tato výhrada je formulována příliš obecně, ale je nicméně závažná, neboť se podle kritiků dotýká samotného jádra mé diagnózy. Ta podle jejich názoru postrádá věrohodnost už z toho důvodu, že až do takové míry černý obraz skutečnosti nemůže být pravdivý. Na to musím odpovědět, že podle mne je celá výhrada formulována chybně. Pesimismus nebo optimismus mého závěrečného soudu je věcí druhotnou. Základní otázka musí proto znít jinak. Jsou analýzy obsažené v mé knize přesné a výstižné? Ano, nebo ne? celý článek »

Práva versus právo

Bronisław Wildstein | 5. 10. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

V současné podobě Evropské unie můžeme vidět takřka uskutečněnou právnickou a úřednickou utopii. Právnickou, což neznamená právní. Každý neduh se léčí další - většinou s právem zaměňovanou - regulací, přičemž právníci se mění v lékaře naší neduživé reality v poslední instanci. Tudíž v suveréna postdemokratického systému. celý článek »

O solidaritě a "solidaritě"

Dan Drápal | 26. 9. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

Přiznám se, že přistupuji s nedůvěrou ke každému netechnickému slovu, které je mladší tří set let. Ano, je mi jasné, že potřebujeme nová slova pro takové věci, jako je hardware či software nebo třeba SMS. A samozřejmě potřebujeme nějaké názvy pro dříve neznámé živočichy či rostliny. Dávat jména zvířatům bylo ostatně výsadou člověka již v rajském stavu; můžeme dokonce říci, že to byla jeho povinnost.
Jinak je tomu ovšem se slovy označujícími takové základní skutečnosti lidského života, jako je láska, víra, naděje nebo na druhé straně nenávist, nevěra, beznaděj. Mezi odvěká slova patří i takové pojmy, jako je hřích, milost, odpuštění, soucit, krutost a podobně. Nepatří mezi ně ale například slova politruk nebo gender. I když rozumíme, oč šlo či jde, nemáme pro tato slova české ekvivalenty, což osobně nepovažuji za nedostatek či ztrátu. Jen ať podezřelá slova zůstanou i nadále podezřelými!
Existují ovšem výjimky. Tak beru na milost slovo odpovědnost, které bylo ve starověku neznámé, nebo třeba slovo vykazatelnost, které se, mám za to, začalo používat až v druhé polovině dvacátého století. Nicméně ačkoli jsou tato slova poměrně nová, jsou odvozena od prastarých kořenů. Již ve starověku se povídalo a odpovídalo, stejně jako se kázalo a ukazovalo. A slovo „výkaz" se používalo běžně dlouho před tím, než někdo přišel s „vykazatelností". Slovo solidarita je někde na hraně. celý článek »

Bonum Commune: tři úvahy o obecném dobru

Roman Joch | 24. 9. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

Konrad Janowski a Michał Łuczewski, jakož i paní Jadwiga Staniszkis, jejíž postřeh zmiňují, trefili hřebík na hlavičku, když problém obecného dobra a možnosti jeho nahlédnutí kladou do těsné souvislosti se sporem mezi filozofickým realismem a nominalismem. Jsem přesvědčen, že mají pravdu a je to přesně tak: je-li pozice filozofického realismu oprávněná, pak objektivní obecné dobro existuje a je poznatelné. Má-li však pravdu nominalismus, objektivní obecné dobro je nemožné, existují jen subjektivní dobra individuální a „obecné" dobrou je jen jejich sumou. celý článek »

Česká politika v časech videodemokracie

Lubomír Kopeček | 12. 9. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

Žijeme v době, v níž důležitější než samotná politická agenda je mediální obraz, který kolem ní vzniká. Žijeme v době, která zpochybňuje představu politické strany jako nejdůležitějšího aktéra demokratické politiky. Žijeme v době, kdy národní demokratický stát zvolna pod tlakem různých vlivů eroduje. Tato tři silná tvrzení je dobré jednak nahlédnout prizmatem nejenom české, ale i širší reality, jednak se zamyslet, co to vlastně pro podstatu demokratické politiky znamená.
celý článek »

Existují středoevropské zájmy?

Petr Zenkner | 25. 7. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

Někdy se zdá, že střední Evropu udržují při životě hlavně intelektuálové, akademici, umělci a politici, kteří vnímají společné rysy našeho regionu, nebo jim vyhovuje přesah, jež nabízí. Debaty o střední Evropě často začínají u jejího vymezení. Nelze se tomu vyhnout. Je to zajímavé a má to smysl. Musí však existovat i něco víc. celý článek »

Politická moc a ústavní demokracie

Za konzervatismus ústavních forem

Jiří Baroš | 20. 7. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

Slavný morální filozof Alasdair MacIntyre jednou kriticky poznamenal, že „moderní konzervativci se věnují většinou jen uchovávání starších variant liberálního individualismu místo těch novějších". Tito nástupci Edmunda Burka podle MacIntyra zavádějícím způsobem kladou do protikladu tradici k rozumu a trvalost tradice do protikladu ke konfliktu. Podezíravost ke změnám se u nich pojí s obhajobou tradice, která obstála ve zkoušce času; naproti tomu MacIntyre zdůrazňuje dynamičnost tradice a její spojení s rozumem, neboť každé uvažování se „odehrává v kontextu nějakého tradičního způsobu myšlení, který kritikou a vynalézavostí překračuje omezení toho, o čem se až dosud v rámci této tradice uvažovalo". Jsou-li tradice živé, ztělesňují nepřetržitý konflikt; burkovská tradice je ale mrtvá nebo umírá. Nepodařený pokus burkovců o spojení oddanosti danému pojetí tradice v politice s oddaností institucím volného trhu v ekonomice považuje MacIntyre za nekoherentní stejně jako učení zapřisáhlých liberálů.1 celý článek »

Anonymní tomisté

Když obecné dobro naráží na praktickou politiku

Konrad Janowski, Michał Łuczewski | 11. 7. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

Obecné dobro bylo po staletí něčím samozřejmým. I když nebylo nikde k nalezení, nikdo nezpochybňoval, že přece jenom někde existuje. Klasická i křesťanská tradice říkaly jedním hlasem: cílem lidského života je dobro, které stojí jak nad dobrem jedince, tak nad úhrnem takovýchto dober. Osvícenství, které v mnoha ohledech odkaz Athén a Jeruzaléma opustilo, v této věci nejenže nic nezměnilo, ale naopak učinilo obecné dobro - vedle obecné vůle a demokratické metody - jedním ze tří pilířů své koncepce politiky. Jean-Jacques Rousseau pouze přizpůsobil staré koncepce novým podmínkám. Teprve 20. století začalo pojem „obecného dobra" dekonstruovat, přičemž v duchu Josepha Schumpetera poukazovalo na základní problém s jeho definicí i na jistou absenci realismu (reálná politika přece - jak všichni víme - o obecné dobro nijak neusiluje). celý článek »

Bankrot legitimity

Co by George Orwell říkal dnešku

Josef Mlejnek jr. | 28. 5. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

George Orwell je ve všeobecném povědomí zapsán jako autor líčící ty nejtemnější hrůzy totalitarismu. Což je sice pravda, leč to samé Orwell dokázal, i pokud jde o demokracii. Stačí zalistovat jeho Válečným deníkem a přenést se do válkou sužovaného Londýna. celý článek »

Evropa prohrává vlastní budoucnost

Marek Magierowski | 30. 4. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

Evropa prochází vážnou krizí: týká se její ekonomiky, politiky i identity. Eurozóna vrávorá nad propastí, ekonomika skomírá, roste napětí mezi jednotlivými členskými zeměmi. Je zpochybňována efektivita „kapitalismu s lidskou tváří", pro Evropskou unii vždy příznačného. K tomu všemu se přidává ještě spor o hospodářskou nezávislost zemí starého kontinentu. celý článek »

Politika a média

Strategie pro dobu krize

Piotr Legutko | 23. 4. 2012 | Sympozium CDK: Politika, společnost a hodnoty v české a polské perspektivě

Mediální demokracie neodvratně změnila svět politiky. Změnila také politické strany, byť procedury regulující jejich fungování zůstaly zdánlivě nezměněné. Strany v postkomunistických zemích zasáhly tyto změny mimořádně - jsou nové, dosud nezakořeněné, ještě závislejší na přítomnosti ve sdělovacích prostředcích, než je tomu ve starých demokraciích. Může dokonce vyvstat otázka, zda se zemím na naší straně někdejší železné opony vůbec podařilo během posledních dvou desetiletí projít „nemediální" fází stranického života? Těžko však lze srovnávat vztah politiky a médií na počátku 90. let s tím, co se děje v poslední době. celý článek »


nahoru