Úvodní stránka  »  Články

Mají Češi a Poláci v EU společné zájmy?

Přečtěte si eseje těch, kteří k tomu mají co říci

25. 3. 2011
Poslat do Kindlu

Centrum pro studium demokracie a kultury zahajuje po debatě o podmínkách politické stability a prosperity v Evropě další sympozium, tentokrát věnované společným zájmům Česka a Polska v EU.

Ambicí tohoto sympozia je u příležitosti polského předsednictví v Radě EU propojit dva dosud separované proudy odborného a ideového myšlení ve vztahu k EU - český a polský - v jeden. Projekt vychází z předpokladu, že obě země mají řadu obdobných zkušeností (spolupracují na platformě Visegrádské čtyřky či v Evropském parlamentu, sdílejí pozici nového členského státu v EU, neparticipují na projektu evropské měnové integrace ap.), často ale postupují separátně.

Sympozium postupně obsáhne 10 českých a 10 polských esejů vztažených k problematice evropské integrace, eura a hospodářské krize. Jejich autoři patří mezi přední odborníky s ambicemi spolutvořit odbornou debatu, jejíž strukturované výstupy mohou posloužit jako odborný a/nebo ideový podklad pro relevantní politické rozhodování.

Polské verze všech textů vycházejí díky podpoře Česko-polského fóra také na webu Ośrodku Myśli Politycznej.

Stejně jako předchozí sympozium je i toto otevřeno každému, kdo je schopen a ochoten své názory a postoje zformulovat do podoby nadčasového analytického eseje.


Společná zemědělská politika EU: co a jak měnit po roce 2013?

Komentář k textu Petra Havla „Pouze fiskální priority jsou cestou do pekel. Jak by měla vypadat reforma společné zemědělské politiky EU po roce 2013?”

Barbara Fedyszak-Radziejowska | 19. 12. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

Reformování společné zemědělské politiky Evropské unie je „součástí práce" Evropské komise, Evropské rady a Rady EU prakticky od začátku existence EHS. Je také „módním" tématem všeobecně probíraným ve veřejném diskursu. Není divu: zemědělská politika je nejen první a nákladnou, ale od počátku také důsledně společnou hospodářskou politikou Evropského společenství. Její principy a zdroje financování - Evropský zemědělský orientační a záruční fond1 - jsou spojeny s Římskou smlouvou z roku 1957 a s rokem 1962, kdy vznikl první hospodářský fond strukturální povahy, který měl být nástrojem cenových záruk v zemědělství. Po dvou letech (1964) z něj byla vyčleněna tzv. orientační sekce. Vznikly tak dva nové nástroje aplikované v oblasti zemědělství - první pro záruky důstojné úrovně příjmů zemědělců a druhý na podporu změn v zemědělství (reorientaci zemědělců, modernizaci zemědělství, zlepšování agrární struktury atd.). Píšu o těchto poměrně samozřejmých záležitostech proto, že účastníci různých debat se často soustředí na orientační fond, který sleduje modernizaci zemědělství. Důležitou, autonomní a stálou složkou zemědělské politiky EU je přitom fond záruční, který zemědělcům zajišťuje příjmy na úrovni, která činí evropské výrobce potravin plnoprávnými občany EU. Což je dobré mít na paměti vzhledem k tomu, že pod nezřídka vychvalovanou „konkurenceschopností" zemědělství se v globálním světě skrývá obyčejná bída a absence základních práv zemědělských pracovníků v mnoha mimoevropských státech.
celý článek »

Polsko-české vztahy? V pohodě

Artur Wolek | 28. 10. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

Do polštiny těžko přeložitelné české slovo „pohoda" máme dle slovníku chápat jako „klid, přívětivost, mír v duši".1 Pohoda však také znamená „dobrou náladu, klid, přívětivou povahu, útulné místo, nekonfliktní vztahy"2 a může být také výrazem pro „práci, která nevyžaduje velké úsilí a končí časným ,padla', vlastnictví bytu a chalupy, pár mincí v kapse, které umožňují skočit si každý večer na pivo a v létě zajet k moři".3 Nedávno zemřelý český spisovatel Jan Balabán mluví o „imperativní pohodě"4 jako o dominantním rysu české kultury, díky kterému člověk přebíjí strach smíchem a nedovoluje mu sáhnout na to, co je v něm špatného. Polsko-české vztahy, které Josef Mlejnek jr. tak výstižně a kriticky popisuje, jsou doslova v pohodě: verbálně nejlepší od dob Doubravčiných, reálně na slušné, závažnějších konfliktů prosté úrovni, v podstatě pak na okraji zájmu jak řadových občanů, tak politických elit. Proč to Mlejnkovi nestačí? Proč on i zástupy polských čechofilů, jakož i celkem početná skupina českých polonofilů očekávají něco víc? Proč se v česko-rakouských vztazích obecně považuje za obrovský úspěch a přelom uzavření dohody, díky níž Rakousko přestalo blokovat přijetí České republiky do Evropské unie, zatímco Mlejnek hořekuje, že z Harrachova do Szklarské Poręby nelze dojet vlakem?5 Proč očekáváme, že polsko-české vztahy budou „nadstandardní"? Odpověď na tuto otázku nám možná přiblíží příčiny jejich současného stavu. celý článek »

Evropa a oslabování okcidentu

Petr Fiala | 21. 10. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

Evropa neprožila klidné léto roku 2011. Příjemné prázdniny neměli ani političtí představitelé největších evropských zemí. Nebylo to jen počasím, byť jsme si z jeho odvěké proměnlivosti v posledních letech dokázali vytvořit „závažný" politický problém. Francouzský prezident a španělský premiér přerušili svoji dovolenou kvůli situaci na finančních trzích, začátkem srpna tak musel učinit britský premiér David Cameron, když multietnické čtvrti Londýna a řady dalších britských měst zachvátily nepokoje, násilnosti a rabování nevídaného rozsahu. celý článek »

Evropa na ústupu

Ryszard Legutko | 23. 9. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

Ve známém eseji, který vyšel v časopise Policy Review, konstatuje Robert Kagan zásadní konflikt mezi Evropou a Amerikou. Tato teze se objevila už dříve a měla i své pozdější verze. Příležitostí k jeho úvahám byly reakce Evropy a Ameriky na islámský terorismus. Kagan - zjednodušeně řečeno - napsal, že Amerika je odvážná a bojovná, zatímco Evropa slabá a bojácná. Někteří rozčilení Evropané tu tezi zopakovali, ale s opačnou interpretací: to Evropa je dobrá, protože je rozumná, zatímco Amerika zlá, protože je svárlivá. Problém evropsko-amerického konfliktu se tak stal jedním z nejdiskutovanějších témat, objevoval se na stovkách konferencí, tisících seminářů, v článcích a diskusích. Na obou stranách Atlantiku také zazněly hlasy, že propast mezi Evropou a Amerikou se bude prohlubovat. Stačí se ale na chvíli zamyslet, abychom pochopili, že na takových názorech je něco podezřelého. celý článek »

Prohlubovat evropskou integraci je fatální chyba

Odpověď Pawłu Ukielskému

Ondřej Krutílek | 19. 9. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

K otázce prohlubování evropské integrace, tedy posilování rozhodovacích pravomocí nadnárodního centra v oblastech (politikách), které byly doposud výhradně nebo převážně doménou každého jednoho členského státu zvlášť, lze přistupovat různě. Paweł Ukielski svůj esej založil na předpokladu, že Polsko a Česko se k integračnímu projektu připojily pozdě, a jsou tudíž odsouzeny hrát v EU druhé housle, v lepším případě roli (re)aktéra, který, má-li v Unii uspět, musí při vyjednáváních snoubit své negociační schopnosti s adekvátně definovanými národními zájmy. Potenciál změnit základní směřování EU k „ever closer Union" nemá podle Ukielského ani Polsko, ani Česko. Tato úvaha je na první pohled logická a uměřeně optimistická. Má jen jednu zásadní chybu: v praxi je skoro nerealizovatelná. celý článek »

Česká republika a perspektivy EU jako globálního hráče

Jan Jireš | 9. 9. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

Zamýšlet se dnes nad mezinárodní či dokonce globální rolí Evropské unie jako politického, bezpečnostního a ekonomického aktéra působí téměř nemístně. Vrcholící dluhová krize ohrožuje samotnou existenci eurozóny a nikdo netuší, jak by její případný rozpad (ať už by měl jakoukoli podobu) ovlivnil již dosaženou úroveň integrace v jiných oblastech, a zda tedy není v sázce také existence samotné Unie. celý článek »

Co nakonec přinese polské předsednictví EU?

Krzysztof Szczerski | 7. 9. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

Význam polského předsednictví, jak ve svém článku potvrzuje Petr Kaniok, můžeme zkoumat ve třech rovinách: evropské (unijní), regionální a vnitřní. Každá z těchto perspektiv skrývá potenciální příležitosti, ale také reálné slabiny. celý článek »

Aby Asie neslupla střední Evropu jak sushi

Řízení konkurenceschopnosti a nová kritéria k případné měnové unii

Aleš Michl | 11. 7. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

„S následky globální finanční krize si lépe poradí země, které dokázaly udržet racionální proporce mezi hospodářskými základy a rozvojem finančního sektoru a vybudovaly si ochranu před převahou cizích finančních institucí," napsal ve své eseji pro Revue Politika 4/2011 Aleksander Surdej. Dovolte mi na jeho článek navázat a popsat, jak konkrétně to udělat. celý článek »

Polsko a Česko by měly do eurozóny vstoupit, až skončí její krize

Leszek Skiba | 8. 7. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

Krize eurozóny vyvolala debatu o výhodnosti přijetí eura zeměmi, které stojí mimo měnovou unii. Zkušenosti Řecka, Portugalska nebo Irska znovu otevřely diskusi, zda je euro spojeno s vážnými hrozbami a zda není lepší zůstat ještě řadu let u stávající (vlastní) měny. Z celého sporu lze vyvodit jeden závěr: po skončení současné krize eurozóny a po vyřešení rozpočtových problémů zemí střední a východní Evropy je přijetí eura podmínkou udržení tempa hospodářského růstu, který umožňuje zmenšit disproporci mezi bohatstvím starých a nových členských států EU. celý článek »

Pouze fiskální priority jsou cestou do pekel

Jak by měla vypadat reforma společné zemědělské politiky EU po roce 2013?

Petr Havel | 29. 6. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

Přestože je logické, že při reformě společné zemědělské politiky EU (SZP) hledají tuzemští politici zejména takové priority, které by přinesly především prospěch zemědělcům v ČR, měly by být v naší zemi více než dosud předmětem diskusí i takové návrhy na změny, které přinesou prospěch celé EU. Partikulární zájmy nejsou samozřejmě problémem pouze naším, ale všech členských zemí Unie. V tom ovšem tkví základní riziko možných reforem, protože efektivně fungující SZP nemůže být průsečíkem národních lobbistických zájmů, ale pojítkem zájmů celoevropských. celý článek »

„Prohlubování“ evropské integrace a polské a české národní zájmy

Paweł Ukielski | 23. 5. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

V roce 2004 se Česká republika a Polsko staly členy Evropské unie a to zásadně změnilo jejich geopolitickou polohu. Od tohoto okamžiku získaly obě země možnost spoluutvářet politiku EU a ovlivňovat její směřování. Navíc přišla radikální změna orientace priorit v zahraniční politice: dosavadní hlavní cíl, zapojení do evropských struktur, byl splněn, nové úkoly, tentokrát uvnitř EU, byly o dost složitější a chyběl obecný konsenzus, který kolem dřívějších priorit na české i polské politické scéně panoval. celý článek »

Euro není vhodnou měnou ani pro Česko, ani Polsko

Hynek Fajmon | 13. 5. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

Hned na začátku bych rád upozornil, že není mým cílem cokoliv doporučovat, nebo dokonce nařizovat našim polským sousedům a přátelům. Naprosto respektuji jejich právo rozhodovat se svobodně o svém osudu. A to i ve věci přijetí nebo nepřijetí eura. V případě Česka jsem v trochu jiné pozici, protože jsem politikem zastupujícím tento stát v Evropském parlamentu. V tomto případě si dovoluji hájit autoritativní stanovisko, se kterým jsem vystoupil před voliče již před evropskými volbami v roce 2009 a které znělo: „Držme se koruny!" Obecně jsem přesvědčen o tom, že euro není vhodnou měnou ani pro Česko, ani Polsko a že by jej tyto státy neměly minimálně do roku 2020 vůbec přijímat. Důvody pro tento postoj jsem rozdělil do tří kategorií: politické, ekonomické a právní. celý článek »

EU na mezinárodní scéně: mezi osobním vlakem a fotbalovým družstvem

Evropské „impérium” po Lisabonské smlouvě z polské a české perspektivy

Piotr Bajda | 9. 5. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

Členství Polska a Česka v Evropské unii trvale změnilo naši geopolitickou situaci. Odevzdání části suverenity do rukou představitelů evropských institucí bylo ve své podstatě výměnným obchodem, na oplátku jsme - díky evropské solidaritě - očekávali příležitosti pro rychlejší rozvoj. Po ratifikaci Lisabonské smlouvy a zejména založení evropské služby pro vnější činnost se v působení EU na mezinárodní scéně objevily nové mechanismy. Proměna forem působení EU navenek, probíhající debata o procesu dalšího rozšiřování Společenství a evropská politika vůči nejbližším, zejména východním sousedům bude mít vliv na geopolitickou situaci našeho regionu i na možnost úspěšně realizovat cíle zahraniční politiky Prahy a Varšavy. celý článek »

Slasti a strasti prosazování energetických zájmů v EU

Filip Černoch | 27. 4. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

Přes obtížné prolínání domácí a unijní úrovně existuje jedna otázka, nad níž si Praha a Brusel dokáží sednout k jednomu stolu a trávit hodiny vášnivou a angažovanou diskusí. Jde o téma energetické bezpečnosti. O její podobě má ČR jasnou představu a nebojí se s ní vystupovat ani v Bruselu. Na rozdíl od dalších zemí regionu se zde navíc může opřít o domácí úspěchy. celý článek »

Sterilní aliance?

Sonda do vztahu Čechů a Poláků

Josef Mlejnek jr. | 11. 4. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

V únoru 2011 zavítal do Prahy na státní návštěvu polský prezident Bronisław Komorowski. Vzhledem k rozbouřené domácí i mezinárodní politické scéně působila jako z jiného světa: samé úsměvy, poklony, ujišťování o bezkonfliktnosti vzájemných vztahů, o radosti z rostoucí hospodářské výměny, o velkém renomé Čechů v očích prostých Poláků. Václav Klaus pěl na Poláky chválu a Bronisław Komorowski mu v tom zdatně sekundoval. Inu idyla, člověk by se málem dojetím rozplakal. celý článek »

Globální finanční krize: implikace pro Polsko

Aleksander Surdej | 4. 4. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

Finanční krize nejsou v hospodářském vývoji ničím novým. Objevovaly se mnohokrát (naposledy „asijská" v roce 1997) a až do současné krize je spojovaly dvě vlastnosti: měly především regionální rozměr a spouštěcím impulsem byly události v méně rozvinutých zemích (do světa se šířily z Mexika, Argentiny, Thajska nebo Severní Koreje). celý článek »

České předsednictví Rady EU: lessons learned pro Polsko?

Petr Kaniok | 25. 3. 2011 | Sympozium CDK: Společné zájmy Česka a Polska v kontextu polského předsednictví EU

Polsko bude po Slovinsku, České republice a Maďarsku čtvrtou zemí tzv. východního rozšíření, která si užije půlrok ve „světle ramp" předsednictví Rady EU. Ačkoliv sedm let po příchodu největší skupiny nováčků v historii evropské integrace přitažlivost odkazů na premiéry povážlivě bledne, přeci jen existují dobré důvody, proč by polské předsednictví mohlo a mělo být zajímavé. A to i v kontextu české politiky, pro nějž bylo předsednictví z mnoha důvodů trpkou zkušeností. celý článek »


nahoru