Úvodní stránka  »  Články

Komunální koalice, vzor 2002

Stanislav Balík | 20. 12. 2002
Poslat do Kindlu

Rubrika: Články a komentáře  |  

V minulém čísle Revue Proglas jsme interpretovali výsledky komunálních voleb, konkrétně složení obecních a městských zastupitelstev. Pro českou pravici, resp. Občanskou demokratickou stranu znamenaly tyto výsledky nad očekávání pozitivní vývoj, s nímž ovšem bylo nutné dále pracovat. Mandát v zastupitelstvu totiž sám o sobě nemusí být až tak cennou devizou, pokud není spojen s přímým vlivem na každodenní chod radnice. Konkrétně to znamená, že pokud neobsadí ta která strana post starosty, místostarosty nebo některého z radních, její vliv na osud samosprávné jednotky bývá minimální.

Analyzovat komunální volby a následně vytvořené koalice bývá obtížné, ba až nemožné. Pro úspěch je totiž nezbytně nutné z analýzy nějakým způsobem "vyloučit" malé a středně velké obce, kde nefungují klasické teorie politického stranictví a politické soutěže. Existuje několik možností, jak tuto exkluzi provést. Můžeme se zaměřit pouze na krajská či statutární města. Ovšem výsledek, který bychom takto získali, by nebyl zdaleka reprezentativní. Jinou možností je zaměřit se na okresní města jakožto reprezentanty alespoň částečně přirozených regionálních center. Jak ovšem zohlednit fakt, že např. takřka stotisícový Havířov okresním městem není? V souvislosti s reformou veřejné správy se nabízí přijatelná možnost, jak toto dilema vyřešit. Od 1. 1. 2003 vznikne nová kategorie "obcí s rozšířenou působností", tzv. obcí III. stupně, jež budou mít větší kompetence v oblasti přenesené působnosti. Těchto obcí je celkem 204, spolu s hlavním městem Prahou a některými jejími částmi (které mají postavení obdobné obcím s rozšířenou působností) pak 227. Ačkoli je i tato skupina vnitřně značně rozdílná, jeví se její vyčlenění a následné zkoumání jako metodologicky ospravedlnitelné. Pokud tedy budeme v následujícím textu používat výrazy "městská rada" či "města" bez bližšího upřesnění, myslíme tím výše zmíněnou skupinu.

Partokracie

Zřejmě nejvíce si výše zmíněnou důležitost přítomnosti v radách za "každou cenu" uvědomují komunisté, a tak se soustavně, nejpozději od roku 1994, hlasitě dožadují poměrného složení exekutivního orgánu - rady. Až dosud tomuto vábení sirén ostatní politické síly odolávaly. Po volbách 2002 se ovšem zdá, že je všechno jinak. Spolupráce s komunisty se již neštítí žádná strana. A tak v mnoha městech (o menších obcích ani nemluvě) řídí město občanský demokrat ruku v ruce s komunistou, sociálním demokratem a lidovcem. Tento nerovný a nerozumný svazek ospravedlňují všechny zainteresované síly respektem k vůli voličů, kteří si přece takové složení rady přejí. Často také do omrzení hovoří o tom, že "v Polné to není o politických stranách, ale o osobnostech" (Mladá fronta Dnes, 15. 11. 2002). Těmito slovy polenský starosta obhajuje skutečnost, že radu tvoří nezávislí, sociální demokrat, komunista a občanský demokrat. Na lidovce místo v radě nezbylo, tak byli saturováni postem tajemníka městského úřadu (!) a předsedy kontrolního výboru. Fakta tudíž dokazují, že jde právě a jenom o strany, jestliže se musí dle stranického klíče přidělovat i post tajemníka. Ve svém důsledku tak tento trend (tedy že je do rady přibrán zástupce každé, popř. každé významnější politické síly) vede k zablokování, ba ohrožení demokracie. Teprve v této chvíli, kdy se všichni domluví se všemi a volební akt je fakticky degradován na rozhodnutí, zda budou mít lidovci tajemníka či člena rady, lze hovořit o nezdravé "vládě stran", partokracii. Občané již v takovém případě neovlivňují budoucí směřování města, neboť představitelé koalujících stran fakticky vytvářejí institut kolektivního dědičného rychtáře.

Pro zdravý demokratický vývoj je důležitá alespoň občasná změna, a výhra i prohra k ní patří. Skutečnost, že některá ze stran, byť by disponovala významnou částí zastupitelských mandátů, není zastoupena ve vedení města či obce, není ničím nedemokratickým či nebezpečným. Nebezpečnou je právě opačná situace, která ovládá čím dál větší část české komunální sféry.

Spolupráce s komunisty

Z parlamentních stran vidí problém ve spolupráci s komunisty již jen ODS, ačkoli, jak vzápětí uvidíme, se jí týká nejméně. Její výkonná rada vyzvala 25. 11. svá místní sdružení, která uzavřela po komunálních volbách na radnicích koalice s komunisty, aby tyto svazky opustila. Ústy svého místopředsedy Ivana Langera ODS nevyloučila, že ta sdružení, která neuposlechnou, budou zrušena. Langer však označil počet koalic s komunisty za mizivý a krok rady za symbolický. S KSČM podle něj spolupracují pouze desítky občanských demokratů. Jeho mírný optimismus však není při bližším zkoumání vůbec na místě. Dvě města s rozšířenou působností řídí starosta z ODS a místostarosta z KSČM (Kraslice a Dobruška). Užší spolupráci si snad již ani nelze představit! V dalších 29 městech spolu tyto strany společně sedí v radě (Blovice, Bystřice nad Pernštejnem, Česká Lípa, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdlant, Humpolec, Kadaň, Konice, Kroměříž, Lipník nad Bečvou, Louny, Lovosice, Milevsko, Mladá Boleslav, Mohelnice, Nový Bydžov, Pelhřimov, Podobořany, Praha 18, Přelouč, Rokycany, Rožnov pod Radhoštěm, Rychnov nad Kněžnou, Stříbro, Sušice, Světlá nad Sázavou, Šternberk, Třinec, Vítkov). Ne všude se komunisté dostali do rady s podporou ODS, leckde však ano (např. Mohelnice). V Moravském Krumlově a ve Znojmě sice zastupitelé zvolení na kandidátkách ODS vstoupili do rad s účastí komunistů, místní ODS se však od nich distancovala. V procentním vyjádření tak ODS s KSČM spolupracuje v 17,7 % městských koalic, v nichž je přítomna.

ČSSD spolupracuje s komunisty v míře větší než malé - v 45 městech, což představuje takřka třetinu všech koalic, v nichž je přítomna (33,1 %). Ještě jeden rozdíl s ODS však můžeme nalézt: zatímco ODS nikde s komunisty nespolupracuje jako s jedinou stranou, sociální demokraté ano - v Bohumíně, Frýdku-Místku a Havířově. V Bohumíně je situace o to podivnější, že sociální demokraté, ač mají v zastupitelstvu absolutní většinu a mohli tak radu obsadit sami, cítili potřebu přibrat jednoho politického partnera - komunisty.

Spolupráci s bývalou vedoucí silou Národní fronty se nebránili ani lidovci - spolupracují s nimi v plných 28 městech, což představuje takřka čtvrtinu koalic, v nichž je KDU-ČSL přítomna (24,8 %).

Setkáváme se také se zvláštními případy přítomnosti KSČM na radnici bez současné přítomnosti některé ze tří zmiňovaných stran - např. v Brandýse nad Labem - Staré Boleslavi (nezávislí, US-DEU, KSČM).

Krajská a ostatní statutární města

Občanská demokratická strana uspěla především ve velkých a středních městech, ovšem jak uvidíme dál, její vliv a síla nejsou zanedbatelné ani ve městech malých. Obsadila post primátora hlavního města Prahy. V čele osmi z dvanácti krajských měst stojí primátor z ODS, Ostravu a Olomouc řídí sociální demokrat, Karlovy Vary unionista a České Budějovice lidovec (tam má ovšem vítězná ODS absolutní většinu v radě).

V krajských městech se můžeme setkat s několika typy koalic. Typickou velkou koalicí je pražské spojení ODS a ČSSD, blíží se k ní České Budějovice (KDU-ČSL, ODS, ČSSD), Pardubice (ODS, ČSSD, nezávislí) a Olomouc (ČSSD, ODS, KDU-ČSL). Charakter středopravé koalice má vedení Plzně (ODS, nezávislí, KDU-ČSL, US-DEU), Ústí nad Labem (ODS, nezávislí, US-DEU) a Brna (ODS, KDU-ČSL). Širokou koalici sestavili v Karlových Varech (US-DEU, ČSSD, SZ, nezávislí, KDU-ČSL), Hradci Králové (ODS, KDU-ČSL, ČSSD, VPM, nezávislí), Jihlavě (ODS, ČSSD, KDU-ČSL, SZ) a ve Zlíně (ODS, ČSSD, KDU-ČSL, nezávislí). Jen obtížně zařaditelná je koalice v Liberci, kterou tvoří převážně regionální strany mající charakter sdružení nezávislých (ODS, Strana pro otevřenou společnost, Demokratická regionální strana, Unie pro sport a zdraví). Černého Petra v podobě spolupráce s komunisty převzala od Českých Budějovic Ostrava, kde vznikla široká koalice jednoznačně negativně vymezená vůči vítězné ODS (ČSSD, KSČM, KDU-ČSL, nezávislí). ODS tak je zastoupena v desíti z dvanácti krajských městských rad, lidovci v devíti, sociální demokraté v osmi, nezávislí v sedmi, unionisté ve třech, zelení ve dvou a komunisté v jedné.

Ve zbývajících statutárních městech, jež nejsou současně městy krajskými, jsou výsledky rozmanitější. V Kladně tvoří radu pouze představitelé ODS, která také disponuje nadpoloviční většinou v zastupitelstvu. Teplicím vládne velká koalice (ODS, ČSSD), v Opavě a Mostě doplněná o nezávislé. Mladoboleslavští sestavili radu, v níž jsou zastoupeny všechny strany, které mají alespoň dva zastupitelské mandáty (dvě kandidátní listiny nezávislých, ČSSD, ODS, KSČM, KDU-ČSL). Průlom v české politice nastal v Karviné a Havířově, kde primátorský řetěz navlékají komunisté. V radách jsou s nimi společně sociální demokraté a v Karviné také lidovci.

Obce s rozšířenou působností

Tabulka na straně 14 ukazuje rozdělení starostenských postů mezi politické subjekty v jednotlivých krajích v obcích s rozšířenou působností. Po započítání Prahy a jejích městských částí vychází ze starostenského souboje jako jasný a nezpochybnitelný vítěz ODS, která sedí v čele takřka poloviny radnic a která má více jak jednou tolik starostů jako druhý nejúspěšnější - nezávislí. Tradiční síla komunální politiky - lidovci - jsou zakotveni spíše v malých obcích. I proto není nijak překvapivé, že je překonali sociální demokraté. Výsledek Unie svobody není nijak zářivý (na což si už ale tato strana zřejmě zvykla). Komunisty porazila dokonce i Volba pro město.

S obsazením postu starosty souvisí i složení městských rad. Některé koalice jsme popsali již výše, obecně lze ale říci, že po letošních volbách spolupracuje již každý s každým. Při povolebních jednáních se začíná stále více prosazovat mylný názor, který omezuje platnost koalice na obsazení místa starosty a místostarosty, nikoli již na místo v radě. S ideově blízkými spojenectvími, jež byla po volbách 1994 samozřejmostí, se setkáváme jen zřídka. Více jich je ale pravicových (např. Benešov, Beroun, Brno, Klatovy, Kutná Hora) než levicových (např. Bohumín, Frýdek-Místek, Havířov). Nejčastějším typem jsou nejrůznější velké či široké koalice, obvykle vymezené proti některému ze soupeřů, nejčastěji proti ODS (např. Ostrava, Kralupy nad Vltavou, Nová Paka) či proti KSČM (např. Ostrov). Co se týče přítomnosti jednotlivých stran v radách, nejúspěšnější je opět ODS, které má zastoupení v radách 175 z 224 zkoumaných měst a městských částí. Nezávislí jsou ve 144, ČSSD ve 136, KDU-ČSL ve 113, KSČM v 58 a US-DEU v 55 radách.

Diskriminace malých obcí

V závěru článku přesuňme svou pozornost k nejmenším obcím a jejich zastupitelstvům. Dle zákona o obcích je nejmenší možná velikost zastupitelstva pět členů, s čímž jsme se ovšem letos nesetkali. Zastupitelstva nejmenších obcí bývají ve skutečnosti sedmičlenná. Volební zákon do obcí dále stanoví, že pokud se počet členů zastupitelstva sníží o více než polovinu původního počtu či pod pět a nenastoupí-li náhradníci, jsou vyhlášeny nové volby. Tato úprava je "změkčením" původních pravidel, kdy se nové volby konaly už v případě poklesu pod dvě třetiny. Novelizací se letos zabránilo mnoha předčasným volbám, jichž jsme byli svědky v minulosti. Ovšem právě s výjimkou malých obcí. Jak ukázaly letošní události, musí zde starosta získat alespoň 70 % podporu (pět zastupitelů ze sedmi), čímž je značně znevýhodněn oproti svým kolegům z větších sídel, jimž stačí většina těsně nadpoloviční. Pro opakování voleb totiž stačí, aby se neúspěšná, tříčlenná část sedmičlenného zastupitelstva dohodla i se svými náhradníky a vzdala se mandátů (případ Branné, Lesnice atd.). Zákon volá po úpravě - stačí upravit spodní hranici počtu členů zastupitelstva na sedm a vypustit větu o nemožnosti poklesu pod pět členů. Starostové malých obcí (i obce samotné, vždyť náklady na nové volby platí ze svého rozpočtu obec) tak nebudou ve srovnání se svými kolegy dále diskriminováni.

Komunální volby skončily, městské a obecní rady jsou ustaveny, komunální představitelé disponují novým mandátem. Tyto události nemají význam pouze pro danou obec či město, ale vysílají poměrně důležité signály o proměně nálad ve společnosti, o posunu vnímání některých hranic a mezí. Ty letošní vyslaly signálů bezpočet.

Stanislav Balík (1978), asistent na Katedře politologie FSS MU. Zabývá se teorií komunální politiky a nedemokratickými režimy. Odborný pracovník Institutu pro politiku a kulturu CDK.

Revue Proglas 10/2002
Poslat do Kindlu

Rubrika: Články a komentáře  |  

Diskuse


nahoru