Úvodní stránka  »  Články

Komunální volby – česká pravice se odráží ode dna?

Stanislav Balík | 20. 11. 2002
Poslat do Kindlu

Rubrika: Články a komentáře  |  

V prvních dvou listopadových dnech proběhly v pořadí již čtvrté komunální volby od roku zázraků 1989. Byť mají velký vliv na každodenní život ve městech a obcích, v celostátních stranických centrálách bývají spíše vnímány jako reprezentativní průzkum veřejného mínění, jako test voličských nálad ve volebním mezidobí. Výsledky, jež vyplynuly z dušičkového měření sil v roce 2002, jsou z mnoha úhlů pohledu více než zajímavé.

Struktura obecního zřízení České republiky je v evropském měřítku do značné míry raritou - z celkových 6 258 obcí jich asi 98 % má méně než deset tisíc obyvatel, třetina dokonce méně než 200 obyvatel. V roce 2002 "hrálo" 192 930 kandidátů o 62 494 mandáty v 6 344 zastupitelstvech. Ani v letošním roce se nezastavil propad volební účasti, i když je patrný "brzdící efekt" - zatímco v roce 1994 činila volební účast 60,68 %, o čtyři roky později 45,02 %, v roce 2002 to bylo 43,38 %, což je údaj srovnatelný se standardem demokratických zemí západního civilizačního okruhu.

Komunální volby mívají tradičně přehršel vítězů. Vítězem se cítí být kdekdo - politická struktura, která má nejvíce mandátů či nejvíce odevzdaných hlasů, strana, která získala rozhodující vliv v krajských či statutárních městech, strana, která krátce po svém ustavení dokázala zaujmout velké množství voličů, kandidát, který dokázal počtvrté za sebou usednout do starostenského křesla, apod. Ovšem výsledky českých komunálních voleb 2002 až tak příliš mnoho prostoru pro různorodou interpretaci nedávají. Odhlédneme-li od fenoménu nezávislých kandidátů, kteří jsou v menších a středních obcích přítomni ve všech zemích, pak jasným vítězem je česká pravice s jednoznačným reprezentantem - Občanskou demokratickou stranou. Ač mnohými předvolebními průzkumy a politickými komentátory odepisována a podceňována, drtivá vítězství, jichž dosáhla v Praze, Brně, Ostravě, statutárních městech i v množství měst okresních, potvrdily její stávající výsostné postavení na pravici. O ostatních parlamentních stranách podobně jednoznačný soud vynést nemůžeme, snad s výjimkou Unie svobody-Demokratické unie, která po komunálních volbách snad i překročila práh klinické smrti a pomalu se připojuje "ke svým předkům".

Volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy, které plní současně funkci zastupitelstva krajského, mají vítěze nezpochybnitelného - je jím ODS se 35,54 % hlasů a třiceti mandáty z celkových sedmdesáti. Na druhém místě skončila s velkým odstupem nová strana starého primátora, Evropští demokraté Jana Kasla, která získala 16,72 % hlasů a 15 mandátů. Svůj úspěch ze sněmovních voleb (tehdy v Praze získala 25,85 %) nezopakovala hlavní vládní strana ČSSD - podporu jí vyslovilo pouhých 14,66 % voličů, což představuje 12 mandátů. Své pozice si drží komunisté: 10,83 % a 8 mandátů. Fiaskem skončily pražské volby pro strany bývalé (Čtyř)Koalice. Po 28 % a 16 mandátech z roku 1998 dokázaly obhájit pouhou třetinu těchto hlasů - US-DEU získala jen 5,64 % a 2 mandáty a KDU-ČSL 4,56 % a 1 mandát (ten navíc díky rozdělení Prahy do volebních obvodů). Média vydávají Kaslův výsledek za velký úspěch právě s poukazem na krátkou dobu existence strany. Zmíněný handicap však byl do značné míry vyvážen výraznou mediální podporou, kterou Kasl dlouhou dobu disponoval a stále disponuje. Co nelze zpochybnit, je počet odevzdaných preferenčních hlasů. Lídr ODS Pavel Bém jich získal nejvíc ze všech pražských kandidátů - 33 293 (41,5 % z odevzdaných hlasů volebního obvodu), Jan Kasl 18 190 (27,6 %), lídr ČSSD Jiří Paroubek 9 446 hlasů (14,3 %) a Michael Hvížďala z US-DEU, který osobně investoval do kampaně přes čtyři milióny korun, 9 605 hlasů (12 %).

Volby ve zbývajících devatenácti statutárních městech se nesly v podobném duchu jako volby pražské s výjimkou fenoménu bývalého primátora. Kandidáti navržení vítězem voleb - občanskými demokraty - získali v těchto městech 31,33 % hlasů a obsadili 264 mandátů. S odstupem více jak desíti procent skončili druzí sociální demokraté (18,82 %, 165 mandátů), třetí komunisté (16,56 %, 158 mandátů), čtvrtí lidovci (8,76 %, 58 mandátů). Unii svobody (4,28 %, 16 mandátů) přeskočilo i Sdružení nezávislých (3,91 %, 37 mandátů).

Souhrnné výsledky do všech typů obcí až tak jasné poselství nepřinesly. Je to dáno podstatným, až propastným rozdílem v charakteru obcí a v počtu voličů na jeden mandát. Zatímco u obce s 200 voliči a 7 volenými členy zastupitelstva připadá na jeden mandát necelých třicet voličů, v případě hlavního města to je více jak čtrnáct tisíc. Co do počtu získaných mandátů jsou tedy vítězem voleb nezávislí kandidáti (skutečně nezávislí, neschovaní pod hlavičkou politického hnutí nezávislých, tedy ti, kteří museli pro podporu své kandidatury získat určitý počet podpisů), kteří obsadí více jak polovinu celkového počtu zastupitelských postů (54,52 %), což ale představuje pouhých 14,08 % hlasů. V počtu získaných mandátů se díky své kvalitní stranické síti a ukotvení na venkově na druhém místě umístili křesťanští demokraté - 9,86 % mandátů a 9,96 % hlasů. Nicméně právě zmíněná disproporce mezi počtem voličů na jeden mandát v malé obci a ve velkém městě zapříčinila, že největší počet odevzdaných hlasů (25,36 %) získala ODS, byť to představuje "pouhých" 9,36 % mandátů a třetí místo. Takřka stejný počet zastupitelských míst jako ODS získala KSČM (9,32 %), která však ve srovnání s ODS získala výrazně méně hlasů (14,56 %). Sociální demokracii se nepodařilo naplnit proklamovaný cíl o výrazném posílení svých pozic v obecních orgánech: její kandidáti získali jen 15,6 % hlasů, jež se transformovaly do 7,53 % mandátů. Fiaskem skončily volby pro US-DEU, neboť svých 4,10 % hlasů dokázala přetavit do pouhých 0,99 % mandátů.

Jaké další zprávy nám komunální volby 2002 přinesly? O poslední zbytky svého vlivu přicházejí moravistické strany, jež mají celkově pouze přes sto mandátů. Kdysi nejbohatší strana českého politického spektra - národní socialisté - jsou na tom se svými 138 mandáty jen o málo lépe. Obecní zastupitelé kdysi parlamentních republikánů (19 mandátů) se i s Miroslavem Sládkem - zastupitelem v Brně-Útěchově - vlezou do lavic běžné školní třídy.

Ambiciózní Cesta změny a Naděje spočítají své zastupitele na prstech rukou tří lidí (11 + 17). Zajímavý signál vyslaly volby měnící se Straně zelených - ačkoli strana dokázala zdvojnásobit počet voličských hlasů (na 1,44 %), mandátů má o 13 méně než v roce 1998 (129), což znamená přesun podpory z menších sídel do měst. Volby 2002 také přinesly oproti letům předchozím jisté "vyčištění" obecních zastupitelstev od stran s nízkou, až bezvýznamnou podporou. Pětiprocentní uzavírací klauzule a především d'Hondtův volební dělitel vykonaly své a usnadnily tak formování povolebních koalic. To už však může být (a jistě také bude) zcela jiný příběh.

Revue Proglas 9/2002
Poslat do Kindlu

Rubrika: Články a komentáře  |  

Diskuse


nahoru