Články
Šílená doba odposlechová
Stanislav Balík | 8. 2. 2012
Vždycky, když se zdá, že se politická scéna uklidňuje, že vláda pracuje, opozice oponuje, koaliční strany spolupracují a uvnitř stran probíhá demokratická diskuse, v níž se tříbí názory, je třeba zpozornět. Nějaká kauza je na spadnutí. Nejinak tomu bylo v závěru ledna letošního roku. Byť možná za měsíc pomalu nebudeme vědět, o co šlo, v jiné zemi, a snad i u nás v jiných dobách, by šlo o prvotřídní kauzu. Ve voze ministra Dobeše (ne toho tolik kritizovaného, ale Pavla, z dopravy) bylo odhaleno odposlouchávací zařízení. Není třeba činit poťouchlé narážky na vazby jeho osobního řidiče, jehož už mimochodem propustil, na detektivní agenturu ABL, Víta Bártu či na řidičova podobná sledování jiných osob. Co by nás mělo zarazit na první poslech či přečtení, je skutečnost, s jakou lehkostí to bylo vzato na vědomí.
Europropaganda
Bronisław Wildstein | 6. 2. 2012
Europeismus se stal osobitou ideologií Evropské unie. Není doktrínou dle marxistického, nacistického či třeba anarchistického vzoru, která by měla svého proroka či proroky a svaté knihy. Ačkoliv i marxismus, modelové ztělesnění doktríny, modifikoval dogmata svých zakladatelů a během svého vývoje rodil nové interpretace, reinterpretace, vzájemně soupeřící školy a schizmata. Specifičnost ideologie europeismu ovšem spočívá v tom, že celá vyrůstá z praxe.
První poznámky k smlouvě o rozpočtové unii
Tomáš Břicháček | 3. 2. 2012
Na mimořádném summitu 30. ledna 2012 dojednali představitelé členských států EU obsah nové smlouvy, která získává v médiích nejrůznější označení jako „Pakt o rozpočtové disciplíně", „Smlouva o rozpočtové unii", „Smlouva o rozpočtové odpovědnosti" a další. Ve skutečnosti nese název „Smlouva o stabilitě, koordinaci a řízení v hospodářské a měnové unii". Její koncept se rodil (v návaznosti na výsledky zasedání Evropské rady 8. a 9. prosince 2011) několik týdnů v pracovní skupině vyjednavačů členských států nazvané „Ad hoc pracovní skupina k unii fiskální stability". Doladěný text by měl být podepsán na zasedání Evropské rady 1. a 2 března. V tuto chvíli se k smlouvě hodlá připojit 25 států; stranou zůstává Velká Británie a Česká republika. Následující příspěvek v první části stručně představuje obsah zamýšlené smlouvy, v druhé části pak přináší několik prvních komentářů k vybraným aspektům z pohledu právníka. Vycházím z textu návrhu, který byl zveřejněn 31. ledna v návaznosti na výsledky diskuse na summitu.
Německá Evropa, nebo evropské Německo?
Frankfurt novým srdcem Říše
David Hanák | 1. 2. 2012
Před pár dny jsem četl článek „Wir alle sind EU. Evropu asi čekají reformy po německu" a okamžitě jsem si vybavil debaty z 90. let 20. století. V té době jsme ještě nebyli členy EU a mnozí z nás vzhlíželi k Západu s jistým respektem a obdivem. Vzpomínám si na diskuse v Liberálním institutu, kam přijelo několik zapálených mladých členů německé CDU, kteří nás ujišťovali o konci nacionalismu a tvrdili, že německý nacionalismus se „rozpustí" v evropském prostoru.
Co (ne)může prezident v zahraniční politice?
Názorová jednota všech orgánů státu je možná jen v totalitním režimu
Zdeněk Koudelka | 30. 1. 2012
Výkonná moc je u nás dělena mezi prezidenta a vládu. Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci, ale jen té její části, která nepřísluší prezidentu republiky. Tato dvouhlavost není jen ve výkonné moci, ale i v zákonodárné, kde se o moc dělí Poslanecká sněmovna se Senátem, a v soudní, kde vedle Ústavního soudu působí Nejvyšší soud spolu s Nejvyšším správním soudem. Jako se Poslanecká sněmovna nemůže zmocnit pravomocí Senátu ani Ústavní soud by se neměl zmocnit kompetencí Nejvyššího soudu. Též ústavních práv prezidenta se nemůže zmocnit vláda.
Jak pustit státu žilou
Ministr Drábek a „zásady, nikoli výsady“ v praxi
Vojtěch Navrátil | 27. 1. 2012
I přestože ÚOHS tendr sociálních karet z dílny ministerstva práce dočasně pozastavil (aby ho nedávno posvětil), fakticky se nezastavilo vůbec nic a záhy byl oznámen jeho vítěz: Česká spořitelna. Dle mluvčí ministerstva byl vybrán i přes prozatímní stopku antimonopolního úřadu proto, aby nedošlo k prodlení. Dle mnoha odborníků ovšem soutěž proběhla nezvykle rychle. Proč tolik ministerstvo tlačilo na pilu? Opravdu za tím byla proklamovaná snaha odhalit ty, kteří dávky zneužívají k nákupu alkoholu, cigaret či k hazardu?
Embargo na íránskou ropu
Všechno je jinak
Ondřej Šlechta | 25. 1. 2012
Evropská unie prostřednictvím svých velvyslanců deklarovala zavedení ropného embarga proti Íránu od července 2012 a také sankce proti íránské centrální bance s cílem narušit financování jaderného programu. Ale bude to stačit? Bude to mít efekt? Nepoškodí to spíše odběratele?
Íránský festival
Pavel Kopecký | 25. 1. 2012
Sešly se mi dvě zajímavé civilizační zkušenosti. Bavil jsem se s významným českým politikem, který mi vyprávěl, jak si v roce 2002 vyměňoval názory s Jacquesem Chiracem. Zejména na snahu USA zatáhnout Paříž do napadení Saddáma Husajna. Tehdejší francouzský prezident byl přesvědčen o tom, že atak Bagdádu zákonitě přejde ve válku s Íránem. Proto odmítal takový nápad jako iracionální. A pak jsem vyrazil na První festival íránských filmů, který před pár dny skončil v Praze.
Evropa aneb politické přeskupování
Bronisław Wildstein | 23. 1. 2012
Vše nasvědčuje tomu, že v současné Evropě, tedy i v naší středoevropské části, dochází k politickému přeskupování, které nahradí dřívější protiklad levice-pravice. Ostatně lze se domnívat, že tento jev přesahuje náš kontinent a odráží širší, globální dění. Jde o úpadek tradiční demokracie v jejích národních podobách a o přebírání moci finančně politickou oligarchií. Tato oligarchie ovšem nevznáší protidemokratická hesla. Právě naopak, hlásá, že vytváří novou, širší, tudíž lepší obměnu demokracie. Nápadně to připomíná komunistickou ideologii s její kritikou parlamentarismu, tedy tradiční, „formální" demokracie, a snahu nahradit ji novou, vylepšenou verzí v podobě demokracie lidové či socialistické. Dnes máme na našem kontinentě co dělat s „evropskou demokracií". Není to přitom jediný případ sémantického překrucování. Nová oligarchie, která reálně ničí tržní mechanismy, tvrdí, že je reprezentantem volného trhu. Současné štěpení je tedy střetem obhájců tradiční, národní demokracie s jejími odpůrci z řad oligarchů.
My vám zajistíme růst, vy se nebudete bouřit
Yeh-chung Lu o tiché dohodě mezi Čínou a jejími občany
Andrej Slivka | 20. 1. 2012
Lze očekávat, že se Čína stane světovým hegemonem? A co jí v tom může zabránit? I na tyto otázky odpověděl tchajwanský profesor Yeh-chung Lu, který přijel na Masarykovu univerzitu přednášet o americko-čínských vztazích v jihovýchodní Asii.
Strana 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37 | 38 | 39 | 40 | 41 | 42 | 43 | 44 | 45 | 46 | 47 | 48 | 49 | 50 | 51 | 52 | 53 | 54 | 55 | 56 | 57 | 58 | 59 | 60 | 61 | 62 | 63 | 64 | 65 | 66 | 67 | 68 | 69 | 70 | 71 | 72 | 73 | 74 | 75 | 76 | 77 | 78 | 79 | 80 | 81 | 82 | 83 | 84 | 85 | 86 | 87 | 88 | 89 | 90 | 91 | 92 | 93 | 94 | 95 | 96 | 97 | 98 | 99 | 100 | 101 | 102 | 103 | 104 | 105 | 106 | 107 | 108 | 109 | 110 | 111 | 112 | 113 | 114 | 115 | 116 | 117 | 118 | 119 | 120 | 121 | 122 | 123 | 124 | 125 | 126 | 127 | 128 | 129 | 130 | 131 | 132 | 133 | 134 | 135 | 136 | 137 | 138 | 139 | 140 | 141 | 142 | 143 | 144 | 145 | 146 | 147 | 148 | 149 | 150 | 151






