Sexistická diskriminace žen ve vědě?
Jaroslav Zvěřina | 9. 3. 2010
Když se v roce 2005 rektor Harvardské univerzity Larry Summers dopustil svých dnes již legendárních „sexistických" výroků, jež vyjadřovaly jeho (a zdaleka nejen jeho) soud o tom, že biologické dispozice k matematice a technickým vědám nejsou u žen tak vysoké jako u mužů, vyvolalo to v celých Spojených státech neobyčejný mediální povyk feministek a bojovníků za politickou korektnost. Pan rektor ve své funkci pak již dlouho nepobyl. Debata, kterou aktualizoval, však pokračuje. Nejen v zámoří, ale i v Evropě.
Evropské poručnictví
Hans Magnus Enzensberger | 7. 3. 2010
Dobré zprávy jsou vzácné; proto se doporučuje začít jimi, třebaže každý schopný reportér samozřejmě dává přednost těm špatným. Moje óda na Evropskou unii bude krátká.
Vize 2020: Velká deziluze
Dušan Šrámek | 5. 3. 2010
ODS v polovině února představila svou Vizi 2020. Materiál by měl stanovit perspektivy České republiky na dalších deset let a nastínit cesty, jak jich dosáhnout, pokud občanští demokraté ponesou vládní odpovědnost. Poptávka po podobném dokumentu vznikla jako reakce určité části ODS na neexistující diskusi ve straně. Poslední kongresy se bohužel staly pouze přehlídkou předem připravených projevů a na řádnou diskusi o směřování ODS se nedostávalo. Přestaly se konat i ideové konference, které reagovaly na nově se objevivší politické problémy a společenské výzvy. Současné vedení ODS bylo k přijetí jakéhosi politického dokumentu - či lépe řečeno k formulování ideových východisek - dotlačeno posledním kongresem. Je však otázkou, do jaké míry se expertnímu týmu Vize 2020 podařilo volání části členské základny po vyjasnění ideových východisek vyslyšet.
SPECIÁL: Co si počít s Íránem?
3. 3. 2010
Má Západ usilovat o změnu íránského režimu? A má při tom argumentovat hrozbou jaderného programu? Přečtěte si názory Ondřeje Šlechty, Lukáše Hodera a Miroslava Kalouse.
Proč neusilovat o změnu režimu v Íránu
Miroslav Kalous | 3. 3. 2010
V USA se objevují hlasy, které vybízejí vládu k prosazování změny íránského režimu. Jako ilustrativní příklad této tendence může sloužit článek Richarda Haasse, prezidenta vlivného think-tanku The Council on Foreign Relations, v Newsweeku z 22. ledna. Rámcově podobný názor vyslovil na stránkách tohoto časopisu i Lukáš Hoder ve své reakci na starší článek Ondřeje Šlechty. Existují však důvody domnívat se, že politika změny režimu neprospěje ani Íráncům, ani západním zemím.
Změnit ano, ale…
Polemika s Lukášem Hoderem o Íránu
Ondřej Šlechta | 3. 3. 2010
Lukáš Hoder reagoval v obsáhlé polemice Změnit režim v Íránu na můj lednový příspěvek s názvem Zaútočit na Írán?. Autor v textu vyčetl několik bodů, zejména absenci adekvátního pohledu na autoritativní režim a podcenění faktoru možných mocenských změn v Teheránu. Bohužel musím konstatovat, že v mnohém reaguje na teze, které v mém článku nezazněly.
Když se dva oranžoví perou, modrý Janukovyč se směje
Josef Mlejnek jr. | 1. 3. 2010
Pohled na volební výsledky druhého kola ukrajinských prezidentských voleb skýtá vlastně skoro stejný obraz jako před pěti lety. Pouze celkový výsledek je trošku jiný. Tehdy poražený Janukovyč nyní triumfoval (48,95 %), Julija Tymošenková, jež převzala vůdčí roli v oranžovém táboře, těsně prohrála (45,47 %). Rozložení hlasů je však obdobné: východ a jihovýchod je modrý (modrá je barva Janukovyčovy Strany regionů), západ a střed oranžový, i když ne tak sytě jako před pěti lety. Ba co víc, i do těchto končin se vmísily „modré flíčky". A právě to volby rozhodlo. Proč tedy oranžová vybledla?
Nejzazší oběť: mučedníci a sebevražední atentátníci
Ukázka z knihy Jak naložit s ďáblem: Íránská velmoc na vzestupu
Robert Baer | 26. 2. 2010
Někdejší dlouholetý agent CIA na Blízkém východě popisuje své zkušenosti „terénního pracovníka" v Íránu. Čerpá z osobních cest do sledované oblasti i rozhovorů s pestrou škálou osobností - od bývalého osobního asistenta ajatolláha Chomejního přes šéfa izraelské kontrarozvědky až po obyčejné Íránce, Iráčany nebo Palestince. Kapitola, z níž pochází následující ukázka, se věnuje různým podobám hrůzného fenoménu sebevražedných atentátníků.
Transatlantické vztahy na rozcestí
24. 2. 2010
Transatlantické vztahy nejsou bezproblémové, což se vícekrát ukázalo nejen během uplynulých desetiletí, ale velmi silně i za tzv. irácké krize v roce 2003. S nástupem demokratického prezidenta Obamy se mnozí Evropané těšili na vstřícnější a snad i štědřejší americkou zahraniční politiku. Velká očekávání se ale nenaplnila. Evropské země musí jednat se silnou a sebevědomou Amerikou a další vývoj transatlantických vztahů tak více než dříve záleží na schopnosti Evropanů dohodnout se mezi sebou a představit se jako spolehlivý a silný partner.
Rozporuplná vládní exit strategy
Dušan Šrámek | 22. 2. 2010
Fischerova vláda přijala počátkem února napodruhé takzvanou exit strategy. Materiál má být reakcí vlády na odeznívající ekonomickou krizi a stav veřejných financí. Podle vlády obsahuje usnesení soubor konkrétních opatření, jejichž realizací bude možné v krátkém časovém období zpomalit negativní důsledky krize, stabilizovat ekonomicko-sociální prostředí a znovu nastartovat ekonomický růst.
Partnerský časopis
Inzerce
