Za úsporná opatření viňte trh, ne politiky
23. 5. 2013
Kritika úsporných opatření dosahuje v Evropě bodu varu. Stále častěji v sobě nese morální tón: silný sever – zvláště Německo – označuje za někoho, kdo nutí slabé přijímat přísnou politiku. Oponenti úsporných opatření tvrdí, že sever požaduje fiskální škrty a reformy trhů práce v postižených zemích výměnou za půjčky od Evropské centrální banky. Podle nich se kope do ekonomik, které jsou na dně.
Pravicová zahraniční politika: Nebombardujme nevinné lidi
Bohumír Žídek | 22. 5. 2013
Můj text Pravicová zahraniční politika v ofsajdu záhy vyvolal polemiku z pera Romana Jocha. Ačkoliv si myslím, že některé zásadní argumenty pominula, jsem za ni rád. Domnívám se totiž, že o tématu je nutné diskutovat. Zde je má krátká reakce na Jochovy připomínky.
Martin C. Putna profesorem: ano, či ne?
21. 5. 2013
Nakročil Miloš Zeman k omezování akademických a občanských svobod, nebo pouze projevil dobrý konzervativní instinkt? Svůj pohled nabízejí Stanislav Balík a Jan Frank.
Nekladeč věnců
Stanislav Balík | 21. 5. 2013
Jen málokdo si asi uměl představit, na jak široké paletě příkladů ukáže prezident republiky během pouhých sedmdesáti dní svého pětiletého mandátu, jak nemístné bylo odbývání rozsahu jeho pravomocí souslovím „kladeč věnců“ a naopak jak místné byly obavy odpůrců přímé volby ohledně zvýšení napětí v politickém systému a ve společnosti celkově.
Dvě židle pro Putnu
Jan Frank | 21. 5. 2013
Problém presumptivního profesora Putny připomíná pořekadlo o sezení na dvou židlích. Tento muž je jedním z mála českých akademiků, který je veřejnosti dobře znám jako určitá společenská veličina. Vzato obecně, nejspíše za to může jeho dlouhodobá praxe neotřelého komentátora, mediální zdatnost (zcela evidentní exhibicionismus) a zřejmě i určité nadakademické ambice. Vlajkovou lodí Putnovy dlouhodobé image je přitom snaha o smír mezi homosexualitou a katolicismem. Příznivci jmenování Martina C. Putny profesorem jsou toho názoru, že hodnost profesora je úzce akademickou otázkou. Naproti tomu ale stojí argument, že být profesorem (generálem nebo hokejovým kapitánem) je zároveň závazkem důstojnosti.
Miloš Zeman a Rusko
Ondřej Šlechta | 20. 5. 2013
Poslední dobou se u nás rozšířil názor, že zvolením Miloše Zemana prezidentem ČR se vytvořily příznivé podmínky pro otočení geopolitického kormidla východním směrem. Podle mnohých se navíc atlantický směr zahraniční politiky země začal dostávat do defenzivy již dříve, minimálně úmrtím Václava Havla.
Štrasburské vytí na měsíc
Fenomén rezolucí Evropského parlamentu
Tomáš Břicháček | 17. 5. 2013
Jedním z nejbizarnějších prvků fungování Evropského parlamentu – na stejné úrovni jako třeba rozložení jeho sídla do tří měst – je hluboce zakořeněná praxe chrlení velkého množství nelegislativních usnesení neboli rezolucí, v nichž EP deklaruje svoje postoje k nejrůznějším tématům. V těchto slohových cvičeních přijímaných na plenárním zasedání ve Štrasburku jednou „vyzývá“ či „naléhavě vyzývá“ toho či onoho, aby udělal nebo neudělal to či ono, jindy zase „vítá“, „připomíná“, „odsuzuje“, „důrazně odsuzuje“, „vyslovuje politování“, „nabádá“, „doporučuje“ atd. Třebaže rozhodně nejde o činnost, kterou by se běžně zabývaly zákonodárné sbory, a která snad přísluší spíše think-tankům či lobbistickým organizacím, pro europarlament příprava rezolucí představuje významnou část jeho pracovního nasazení. Není proto od věci podívat se na tento pozoruhodný fenomén pod drobnohledem.
O intelektuálovi, který se necítí dobře, ale měl by
František Mikš | 15. 5. 2013
Občas se mi zdá, že některé knihy jsou příliš inteligentní a současně skromně nenápadné na to, aby si jich lidi všimli a četli je. Já mám čtení do jisté míry v popisu práce, a tak čtu a také píšu o tom, co mě zaujalo. Snad těchto pár stránek upoutá pozornost ke knize, kterou nemohu charakterizovat jinak než jako vyzrálou a podnětnou. Nabízí skvělou „matérii“ k přemýšlení o současné společnosti, politice, světě, ale především o sobě samém. Napadlo mě ex post, zda jsem si vlastně tento text nenapsal tak trochu pro sebe, jako jakousi autopsychoterapii k posílení vlastní odolnosti vůči rozmrzelosti a přehnané kritičnosti vůči světu, v němž mi je dáno žít.
Stínový zlozvyk
Jiří Payne | 13. 5. 2013
V české politice se stalo zlozvykem, že si předsedové stran sestavují stínovou vládu. Je to patrně součástí slepého kopírování od sousedů. Vidím, že soused má boty jednačtyřicítky a krásně mu padnou, tak si je pořídím taky, bez ohledu na to, že mám velikost pětačtyřicet. Pak se divím, že mi nesedí. Často se tupě porovnáváme se Západem, a pak od sousedů kopírujeme i jejich chyby.
Když Bimbo střílí od boku
Volební systém projektovaný podle představ Miloše Zemana by nemohl fungovat
Vojtěch Navrátil | 10. 5. 2013
O Miloši Zemanovi je – kulantně řečeno – známo, že ne vždy si zjišťuje fakta předtím, než něco prohlásí. Zářným příkladem toho byly i jeho výroky během debat prezidentských kandidátů. Naposledy se jeden z takových okamžiků udál během prezidentova expozé při návštěvě dolní komory parlamentu, kde prezentoval svou představu změn volebního zákona pro sněmovní volby.
Křest knihy Evropská unie - Hospodářský prostor s politickou vizí
8. 5. 2013
Centrum pro studium demokracie a kultury vás společně s Eurocentrem Brno srdečně zve na křest knihy Evropská unie - Hospodářský prostor s politickou vizí, který se uskuteční v úterý 14. května 2013 od 16.30 v aule FSS MU (Joštova 10, Brno). V rámci křtu vystoupí Markéta Pitrová (Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MU), Jiří Georgie (Úřad vlády), Zdeněk Sychra (Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MU a Ondřej Krutílek (Centrum pro studium demokracie a kultury). Každý účastník obdrží vlastní výtisk publikace zdarma. Občerstvení zajištěno.
Brusel a past na myši
Jak dlouho tento příběh ještě zůstane fikcí?
Ota Filip | 6. 5. 2013
Než začnu o pastích na myši, musím předeslat: Můj přítel, před pětadvaceti lety ztroskotaný básník, se po literatuře uchytil jako funkcionář přes kulturu v politice, ve straně vládnoucí v Bavorsku už padesát let. Po deseti letech však vedení strany došlo k názoru, že přítel, říkejme mu Hans, je v oblasti propagace stranou protežované kultury, tedy i literatury, vlastně nemehlo, že je nutné se ho zbavit.
Jak zachránit značku Česká republika?
Dvě agendy pro českou zahraniční politiku
Ondřej Šlechta | 3. 5. 2013
Spor mezi ministerstvem zahraničních věcí a prezidentem o jmenování velvyslanců nezaslouženě hýbe veřejným míněním a budí dojem, že se hraje o mnoho. Ve skutečnosti po jeho skončení spíše zůstane nepříjemná pachuť a touha poražené straně to vítězi při nejbližší příležitosti vrátit. To je to, co zahraniční politika ČR potřebuje nejméně. Je načase si spíše položit otázku, jak se v zahraničí prezentujeme a jaký obraz chceme, aby okolí o České republice mělo.
Margaret Thatcherová a význam roku 1979
Hynek Fajmon | 29. 4. 2013
Nedávné úmrtí bývalé britské premiérky Margaret Thatcherové oživilo diskusi o její politice a vlivu na světové události v poslední čtvrtině 20. století a na počátku století současného. Patřím k těm lidem, kteří si myslí, že její význam byl mimořádný, a to nejen pro samotnou Británii nebo Evropu, ale pro celý svět.



















